Emoce jsou skutečné

Labutě.
 2
Láska nebolí, bolí strach, sobectví a snaha ovládat druhé, které vycházejí ze lží, jimž věříte. Když přestanete věřit lžím, začne z vás vyzařovat láska. Jakákoli emoce - radost i zlost, láska i nenávist - je reakce...
Zobrazen: 4180x   3. 2. 2009

Hlas vědomostí není skutečný

Dokud se nenaučíte mluvit,váš mozek je jako dokonalý počítač bez programu. Když se narodíte, neznáte žádný jazyk. Vašemu mozku trvá několik let, než dospěje natolik, aby mohl přijmout nějaký program. Program pak přijímáte od svých rodičů a od ostatních lidí kolem vás. Tito lidé upoutají vaši pozornost a učí vás významu slov.Učíte se mluvit, program funguje ve vaší hlavě a vy s ním souhlasíte. Jste-li počítač, vědomosti jsou váš program.

Všechno, co víte, bylo v programu už před vaším narozením

Musím vás ujistit, že nikdo z nás nikdy nemá originální myšlenku. Každé písmeno, každé slovo, každá myšlenka ve vašem hodnotovém systému je součástí programu a tento program je kontaminován virem, jemuž se říká lež. Program nemusíte považovat za dobrý nebo špatný. Ani když se nám program nelíbí, nikdo za něj není zodpovědný. Je takový, jaký je, a to je úžasné, protože jej používáme k vytváření svých příběhů.

Ale kdo řídí náš život?

Náš program! Program má hlas, který nám ustavičně lže. Jak poznáme, co je pravda, když skoro všechno, co jsme se naučili, je lež? Jak poznáme, co v nás je pravdivé? Pravdivé jsou naše emoce. Každá emoce, kterou cítíme, je pravdivá, každá emoce je. Každá emoce přichází z našeho ducha, z naší integrity, je naprosto autentická. Nemůžete předstírat, co cítíte. Své pocity můžete potlačovat, můžete je ospravedlňovat, můžete o nich lhát, ale co cítíte, je autentické. Je to skutečné a vy to cítíte. Na tom, co cítíte, není nic špatného, ať je to cokoli.

Neexistují ani dobré, ani špatné emoce

Není nic špatného na hněvu, závisti nebo žárlivosti. I nenávist vychází z vaší integrity. I když trpíte depresí, když to cítíte, vždy existuje důvod, proč to cítíte. Všechno,co vnímáte, vyvolává emoční reakci - všechno. Když vnímáte krásu, vaše emoční reakce je úžasná. Když vás něco bolí, vaše emoční reakce není tak úžasná.

Nevnímáte jen vnější svět

Vnímáte také virtuální svět, který si vytváříte v hlavě. Vnímáte nejen své pocity, ale také své vědomosti- své myšlenky, soudy a názory. Vnímáte hlas ve své hlavě a máte na něj emoční reakce. Představte si, že máte psa. Co se stane, když s ním zacházíte špatně? Co když ho nakopnete, kdykoli ho vidíte? Pes se vás brzy začne bát. Jeho emoce můžete vidět. Může se rozzuřit a pokousat vás, nebo může utéci. Je s jeho emocemi něco v nepořádku? Znamená to, že je zlý? Ne, jeho reakce jsou důsledkem toho, že s ním špatně zacházíte. Jeho emoce mu pomáhají bránit se. Vycházejí z jeho integrity. A teď si představte psa, jehož pán ho opravdu miluje. Takový pes je to nejmilejší zvíře na světě. Protože se s ním zachází dobře, chová se podle své přirozenosti. Miluje každého, kdo miluje jeho. Vaše fyzické tělo je jako ten pes. Reaguje stejným způsobem.

Proč reagujete hněvem?

Protože vás někdo nakopl, že ano? Ale kdo vás nakopl? Hlas ve vaší hlavě, hlavní postava vašeho příběhu - ten, za koho se považujete. Vnímáte také svůj obraz dokonalosti, neboli to, co si myslíte, že nejste, a to ve vás také vyvolává emoční reakce. Jak se cítíte, když nejste schopni žít podle tohoto obrazu? Vaše emoční reakce není příjemná, ale je pravdivá. Vy ji cítíte. Ale je pravda, že musíte odpovídat svému obrazu dokonalosti? Ne, to je lež. To, co vnímáte, je lež, které věříte. Rozhodli jste se, že jí budete věřit, a ona se stala součástí vašeho příběhu.

Lidé jsou oběti toho, co vědí

Když před někým uděláme nějakou chybu, snažíme se ji ospravedlnit, abychom chránili představu, kterou jsme si o sobě utvořili a kterou prezentujeme druhým lidem. Později, když jsme sami, vzpomeneme si, co se stalo, a opět se za to trestáme. Proč? Protože nás hlas vědomostí kritizuje ze stejného hlediska, jaké jsme měli, když jsme to udělali. Hlas vědomostí je mocným soudcem, který nám říká: „ Podívej se, co jsi udělal!“ Hlas vědomostí poškozuje naše emoční tělo. To, co není skutečné, poškozuje to, co je skutečné. Naší akcí je víra v lež, naší reakcí je emoční bolest. Naše emoční tělo slyší hlas vědomostí, reaguje na něj a útočí jako tygr. Ztrácíme sebekontrolu a děláme a říkáme věci, které dělat a říkat vlastně nechceme. Hlas vědomostí se bojí naší emoční reakce, a proto ji kritizuje a nutí nás stydět se za naše vlastní pocity. Hlas vědomostí vytváří příběh o našich emocích, my příběh vnímáme a snažíme se své emoce potlačit. Vnímání této represe vyvolává další emoční reakci, a my se brzy snažíme potlačovat všechno, co cítíme.

Proč nenávidíme?

Protože nám někdo ubližuje. Proto nenávidíme. Proč trpíme? Protože nás něco bolí. Proto trpíme. To je normální reakce člověka, kterému někdo ubližuje. Ale kdo nám ubližuje? Odpověď je jednoduchá. Ubližuje nám hlas v naší hlavě, který nám říká, čím bychom měli být, ale čím nejsme. Nenávist, hněv i žárlivost jsou normální emoční reakce, které pocházejí z toho, co je skutečné, což znamená, že pocházejí z naší integrity, nikoli z toho, co se snažíme předstírat.

Proč nám lidé ubližují?

Protože jim to dovolujeme, protože věříme, že si to zasloužíme. Jdeme-li hlouběji, brzy si uvědomíme, že sami sobě ubližujeme víc, než nám ubližují druzí. Můžeme obviňovat lidi, kteří nám ubližují, můžeme říkat, že nám bylo vždy ubližováno, a můžeme si vymýšlet různé výmluvy. Ale kdo vám ubližuje v tomto okamžiku? Jste- li upřímní, musíte přiznat, že to je hlas vědomostí ve vaší hlavě. Kdykoli lžeme sami sobě, vždycky si ubližujeme. Kdykoli nadáváme sami sobě, vždycky si ubližujeme. Kdykoli se kritizujeme nebo odmítáme, máme nepříjemnou emoční reakci. Jestliže se nám naše reakce nelíbí, měli bychom přestat věřit lžím, které ji vyvolávají. Když jsme malé děti a lidé nám říkají, abychom se chovali jinak, začneme potlačovat své autentické já. Potlačujeme svou integritu, své emoční tělo. Potlačujeme své emoce a předstíráme , že je necítíme. Když se za své emoce stydíme, začneme je ospravedlňovat, vysvětlovat nebo odsuzovat. Věříme tolika lžím, že už nedokážeme vyjadřovat krásné emoce lásky. Hlas vědomostí nám říká: „Milovat není bezpečné. Bojím se milovat, neboť láska mne činí zranitelným. Budu- li milovat, zlomí mi to srdce.“ Samé lži. Není to pravda, ale hlas vědomostí vám říká: „ Samozřejmě, že to je pravda. Mám s tím spoustu zkušeností.Kdykoli někoho miluji, nakonec mám zlomené srdce.“ To ovšem není pravda, protože, když milujete sami sebe, nikdo vám nemůže zlomit srdce. Jestliže jste někdy měli zlomené srdce, zlomily vám je vaše lži o lásce.

Láska vás posiluje - sobeckost vás oslabuje

Láska nebolí, bolí strach, sobectví a snaha ovládat druhé, které vycházejí ze lží, jimž věříte. Když přestanete věřit lžím, začne z vás vyzařovat láska. Jakákoli emoce- radost i zlost, láska i nenávist - je reakce. Je však nutné uvědomovat si akci. Nejsem- li šťastný, pak jen proto, že v mém příběhu je něco, co mé štěstí potlačuje. V tom případě musím zjistit, co to je. Jakmile to zjistím, mohu problém řešit a být opět šťastný. Kdykoli v mém životě vznikne nějaký problém, snažím se jej vyřešit tím či oním způsobem a nedělám z něj příběh. Vesmír je jednoduchý: každý důsledek má svou příčinu, každou akci následuje reakce. Jestliže se vám nelíbí, jak žijete svůj život, je to reakce na program, který řídí váš život. Program není součástí vaší přirozenosti, ale zároveň je součástí vašeho já, protože to je způsob, jak se identifikujete. Program vytváří váš příběh a pak se snaží příběh vysvětlit a ospravedlnit hlavní postavě příběhu. Jak úžasné. Lidé vytvářejí kulturu a historii lidstva. Tvoříme historii, vědu i umění. Všechno je naším výtvorem a je to krásné a úžasné, ale je to jen příběh. Hlavní postavou vašeho příběhu jste vy, ale role, kterou hrajete, nejste vy. Nacvičujete tu roli tak dlouho, že jste ji dokonale zvládli. Stali jste se nejlepšími herci na světě, ale mohu vás ujistit, že nejste tím, co si myslíte, že jste. Jste mnohem lepší, než si myslíte. Váš příběh je vaším výtvorem. Vy jste umělci, kterým proudí v žilách životní síla. Jestliže se vám nelíbí váš příběh, můžete jej změnit. Už se nemusíte snažit být sami sebou a to je maximální svoboda. Nemusíte být tím, co si myslíte, že jste. Nemusíte být hněvem, nenávistí nebo závistí. Můžete být tím, čím opravdu jste, můžete se vrátit do ráje a opět můžete žít v nebi na Zemi.

©JaLa - "Hlas poznání" Ruize


 
diskuzní
fórum
Diskusní fórum k tomuto článku není aktivováno.

 Poslední aktuality