Diamant - amulet

Diamant.
Drahokam Diamant dává přednost ochraně života před jeho ničením. V osudech má vliv na rodinu, velmi pevné přátelství a majitel tohoto kamene obvykle finančně nestrádá, jelikož mu peníze nebo jejich vlastnost nechybí.
Zobrazen: 9925x   21. 6. 2009, aktualizováno: 22. 6. 2009

Diamant Šach

Mezi nejznámější indické diamanty patří Šach s nesmírně pohnutou historií. Původně byl do tohoto diamantu vyryt nápis Burhan-Nizam, Šah druhý. 1591 podle našeho letopočtu, pozdější vládce dal vyrýt nápis Syn šacha Džahangira Džahan šach, ale dlouho se jim netěšil, byl svržen vlastním synem. Diamant přešel s válečnou kořistí do Persie, kde byl vyryt třetí nápis Sultán Fedž Ali Šáh Kadžár 1242. Po zabití ruského vyslance a slavného spisovatele A. S. Gribojedova v Persii roku 1829 byl tento diamant jako výkupné věnován ruskému caru, jako největší poklad perské klenotnice.

Diamant Koh-i-noor (Hora světla)

Druhý nejproslulejší indický diamant je krásně zelený. I on má pohnutou historii. Pochází pravděpodobně z okolí Haidarábádu (Pliniova Golkonda), podle pověsti byl nalezen v náplavech řeky. Godávarí před čtyřmi až pěti tisíci lety a nosil jej jeden z hrdinů slavného indického eposu Mahábhárata. Skutečně jeho historie začíná ve 14. Století, kdy je připomínán v pokladu Rajaha Malwara. Po dobytí Indie v roce 1526 se Koh-i-noor dostal do vlastnictví Velkých Maghalů (Mogulů) a zůstal v tomto vlastnictví až do roku 1739. Během jejich vlády byl zasazen do oka božstva slavného Pavího trůnu. Po roce 1739, kdy vládu nad Indií převzal perský šah Nádie, přešel do jeho vlastnictví. Když prý Nádír poprvé spatřil tento kámen, zvolal „Koh-i-noor“ a odtud jeho název. Po potlačení povstání indických sipáhijů v roce 1859 byl vládci v Láhauru předán tento diamante jako dar anglické královně Viktorii. Ta nechala kámen přebrousit, takže se jeho původní hmotnost 186 karátů snížila na 108,9 karátu a kámen ztratil mnoho ze svého historického významu.

Diamant - Velký Mogul

Největší z vybroušených indických diamantů. Je nezvěstný. Surový vážil údajně 790 karátů a pocházel z dolů u Kolluru, kde byl nalezen kolem roku 1640. Byl vybroušen do rozety o hmotnosti 279 karátů a byl pojmenován Velký Mogul. Nedlouho poté zmizel a jeho další osud není znám. Kolem roku 1750 se objevil další indický diamant Orlov, který daroval kníže Orlov ruské carevně Kateřině II. v roce 1772. Surový měl hmotnost asi 400 karátů, po vybroušení má hmotnost 199,6 karátů. Tvarově je Orlov shodný s Velkým Mogulem. Předpokládá se, že se jedná o stejný diamant, podstatný rozdíl je však v hmotnosti. Diamant Orlov dnes zdobí vrchol ruského carského žezla.

Nebeský diamant – Hope

Dalším nechvalně proslulým indickým diamantem je modrý diamant Hope, který byl největším modrým diamantem. Původně měl hmotnost 112,5 karátu. Podle staré indické pohádky se duše zlých a nečestných lidé po jejich smrti promění v krásné drahokamy, které pak přinášejí lidem pouze neštěstí. O diamantu Hope to platí v plné míře. Tento diamant se dostal do Evropy asi v polovině 18. Století. Koupil ho bruselský zlatník Tavernier, který jej však záhy prodal francouzskému králi Ludvíku XVI. Král daroval tento diamant své manželce Marii Antoinettě, která se jim ozdobila na posledním plese před útěkem královské rodiny. Než odešla královna na popraviště, byl jí diamant odebrán. Roku 1792 se tento diamant ztratil, byl ukraden a zřejmě rozdělen na tři části. Největší (44,5) byl majetkem bankéře Hope. Syn bankéře se oběsil po nešťastném manželství s herečkou. Roku 1901 diamant koupil ruský boháč kníže Karytovskij, který zešílel a ukončil svůj život sebevraždou. Tento diamant se na své pouti světem dostal i do pokladnice tureckého sultána Abdula Hamida. Věnoval ho své nejmilejší ženě, ta však byla zavražděna při útoku „Mladoturků“ na palác. Od té doby Hope měnil své majitele velmi rychle. Až v roce 1911 jej koupil Edward McLean z Washingtonu za 300 000 dolarů a od roku 1958 je ve sbírkách Smithsonova institutu v New Yorku ve speciální vitrině. Další dva modré diamanty, pocházející pravděpodobně z původního diamantu, jsou diamant Karla Brunšvického (13,75) a malý 1,25 karátu vážící diamant, který vlastní anglická bankéřská rodina.

Diamanty z vesmíru

Z vědeckého hlediska jsou nejzajímavější nálezy diamantů v meteoritech a v impaktních kráterech, vzniklých při dopadu meteoritů na Zemi. Poprvé byly zjištěny v meteorickém železe spadlém v roce 1886 u Pemzy a pak v meteoritu kaňonu Diablo v Arizoně. Mikroskopické diamanty jsou rovněž známy z míst, které prodělaly šokovou metamorfózu při dopadech meteoritů.

Diamantová monstrance

Nejproslulejší českou církevní památkou je diamantová monstrance v loretánském pokladu, 89,5 cm vysoká, 72 cm široká o hmotnosti 12 kg. Monstrance je poseta diamanty, jichž bylo v roce 1822 napočítáno 6222. největší má hmotnost 22 karátů a velikost lískového ořechu.

Diamant - obecný popis

Diamant, nejtvrdší, nejčistší a zároveň nejkrásnější a nejvzácnější ze všech drahokamů, je vedle safíru a smaragdu i drahokamem mysticky a magicky nejdůležitějším a nejvýznamnějším. Právem proto již staré texty nazývají diamant drahokamem svatým, ba nejsvětějším ze všech drahokamů. Mimo to je diamant od starověku symbolem čistoty, nevinnosti, stálosti a moudrosti. Proto byl také v antickém světě označován jako adamas nebo adamant, tj. “nezničitelný”. Jiné jeho jméno, vztahující se k diamantu jako symbolu Zasvěcenců, je anachites - “strachu zbavující”. Řekům byl dále diamant i symbolem nezměnitelného osudu a neúprosné spravedlnosti. Proto také starý mýtus tvrdí o Rhadamantovi, soudci v podsvětí, že má diamantové srdce. Laars cituje starý středověký pramen, podle něhož není správné, aby byl diamant nošen vojáky, nebo myslivci. Těm přináší více škody než užitku. Rovněž by se nemělo diamantů užívat pro výzdobu zbraní. Tradice vypráví, že pád Napoleona způsobil modrý diamant zasazený do jílce jeho oblíbeného meče. Později měl tentýž diamand prý nasvědomí smrt Napoleona III. V židovské tradici hraje diamant rovněž důležitou úlohu. Podle Budgeova byl tajuplný drahokam Šamir, zasazený v magickém prstenu krále Šalamouna. Jiný diamant je zmiňován v talmudu, kdy jej jistý židovský velekněz v chrámu Šalamounově užíval při jakémsi druhu ordalie - “božího soudu”. Když byl k veleknězi předveden někdo podezřelý z určitého zločinu, položil mu velekněz na čelo svůj opasek, v němž byl zasazen veliký diamant. Byl-li obžalovaný nevinen, zazářil drahokam leskem, kdyžto u viníka potemněl. Středověká židovská tradice přičítá diamantu moc zahánět démony, zlé lidi a dravou zvěř. Veliká tvrdost diamantu (150x tvrdší než korund) zabránila jeho ozdobování vyrýváním symbolů. S. M. Tagore ve svém obsáhlém kompendiu o magii a symbolice drahokamů (Mani-Mala, A. Treatise on Gems, Calcutta, 1879) popsal, že v Indii jsou rozlišovány diamanty i podle pohlaví na kameny mužské, ženské a střední (asexuální). Mužský diamant byl pokládán za nejmocnější amulet. Ženský diamant byl doporučován k nošení zvláště ženám, od nichž odvracel uhranutí, zlý pohled, očarování a dodával jim krásu a roztomilost. Naproti tomu asexuální diamant byl pokládán za zhoubný s nebezpečným voltem, přitahujícím neštěstí, nemoci apod.

Diamant - amulet

Diamant je bezesporu kamenem čistoty. Patří mezi výjimečné kameny a to nejen svým výjimečným vzhledem, ale i postavením. Poloha k lidstvu je přátelská. Svého majitele velmi aktivně odklání od jakéhokoliv zla (v opačném případě se jedná o prokleté kameny - viz kniha PannaCz.com "Prokleté kameny"). Diamant by se dal nazvat světeckým kamenem. Jsou v něm zajímavé polohy absolutní hrdosti snoubené s absolutní ješitnosti. Někdy může jeho pohled do zrcadla splést pojem co je dobro. U člověka diamant vyvolává nutnost nad něčím přemýšlet ve velkých kruzích než se spirálou dostane k jádru věci.

Diamant mimo čas

Bohužel diamant ztrácí pojem o čase, který nevnímá a tak může majiteli kamene projití této spirály trvat celý život.

Síla diamantu

Má velmi vysokou obrannou schopnost, avšak žádnou tendenci cokoliv oplatit. Tato vlastnost je pravděpodobně způsobena absencí zla. Člověku pomáhá v jeho tvořivé erudici. Pomáhá mu ve všech talentových hodnotách počínaje talentem k umění, humanitními směry a konče technickými obory.

Diamant jako rádce

Je výborným rádcem v podnikání a obchodě. Temperamentní rysy diamantu jsou velmi vyvážené. V případě nátlaku však dochází k excitaci polohy flegmatika jako by absolutního zmražení a zastavení děje.

Ochrana diamantu

Velmi výrazně podporuje myšlení člověka a chrání mozkové blány, buňky a všechny smysly člověka, které jsou i pro něho oknem do našeho světa. Lidé s identickým diamantem bývají známí tím, že dokáží vidět věci zdánlivě neviditelné, naslouchat věcem na první pohled nedůležitým a varovat před události, kterou nečekáme. Toto varování však obvykle pronesou tak, jako by se to jich samotných netýkalo (přesto,že jsou mnohdy v ohrožení).

Drahokam Diamant

dává přednost ochraně života před jeho ničením. V osudech má vliv na rodinu, velmi pevné přátelství a majitel tohoto kamene obvykle finančně nestrádá, jelikož mu peníze nebo jejich vlastnost nechybí. Diamant často pomáhá svému nositeli dosáhnout delšího věku. Tento drahokam má tendenci vtisknout pomocí sebe a svého majitele okolnímu prostředí svou vlastní povahu.

Síla diamantu v amuletu

Schopnost vypořádat se s negativním zářením je maximální. Zápis informací do kamene je velice složitý a je nutné mít dostatek znalostí. Kámen má tendenci se vůči tomuto konání chovat velice nepřizpůsobivě. Pokud však k tomuto zápisu dojde, dokáže se určeným ... velmi striktně řídit. Uchování kamene vyžaduje určitou důstojnost nejlépe např. na sametové podložce a v adekvátní skříňce například z ušlechtilého dřeva. Není vhodná kovová skříňka s výjimkou zlata. Diamant nedává přednost ani světlu ani tmě. Uložíme-li, ale tento kámen do křišťálové nádobky je nadmíru spokojen.



© Z knihy "Magie drahokamů" PannaCz.com

 
diskuzní
fórum
Diskusní fórum k tomuto článku není aktivováno.

 Poslední aktuality