Granát - amulet

Granát.
Granát je kamenem zábavy, lásky a hněvu. Dokáže člověka uchopit a vrhnout do víru zábavy. Granát je oblíbeným kamenem podobným Rubínu. K Rubínu má, ale povahou velice daleko.
Zobrazen: 8290x   22. 6. 2009

Granát patří mezi metamorflity a metasomatity

Granáty patří stejně jako andalusit, kyanit, cordierit, vesuvián, staurolit, korund, epidot, čaroit, nefrit, skapolit, jadeit, serpentin, rodonit, smaragd, beryl, chryzoberyl, jaspis, spinel, lazurit, tygří oko, vesuvián mezi metamorflity a metasomatity.

Obecná červená barva kamenů

Červené kameny - červená je barvou lásky a hněvu, ohně a krve, síly a zdraví, vitality, dodává odvahu, agresivitu a energii. Představuje pohyb, energii, sílu. Dodává výkonnosti a mají k ní náklonnost vůdčí typy lidí. Minerály s touto barvou jsou pak rubín, granát, rubelit, spinel, pyrop, almandin, jaspis, karneol.

České granáty

Šperky s českými granáty se používaly již v 11. století, jak dokazují nálezy bronzových šperků u Třebenic. Později byly české granáty řazeny do skupiny karbunklů, tedy červených kamenů a příliš se do význačných šperků nepoužívaly. České granáty jsou na raritním šperku, tzv. Eliščině pásu z 15. století (Muzeum Hradec Králové), a jsou rovněž na gotickém kalichu (kolem roku 1510), který je ve sbírkách loretánského pokladu v Praze. Tento stříbrný a pozlacený pohár je 25 cm vysoký a je posázen českými granáty. V loretánském pokladu je i překrásný tzv. lobkovický kalich, posázený českými granáty a doplněný almandiny a ametysty z 1. pol. 17. století. Prokazatelně se české granáty brousily v Praze již po roce 1560. český granát však nastoupil svoji světovou roli až v době císaře Rudolfa II., kdy byla v Praze snad největší světová brusírna drahých kamenů v „Císařském mlýně“ ve Stromovce. Anselmus Boetius de Boot, dvorní lékař Rudolfa II., udává ve své knize o historii drahých kamenů (Gemmarum at lapidum historia, 1609), že Rudolf II. měl ve své „kunstkameře“ pyrop o velikosti holubího vejce. Pravděpodobně se jedná o pyrop, který je zasazen ve španělsko-rakouském Řádu zlatého rouna z roku 1737. druhý, ještě větší pyrop, měl být ve vídeňské klenotnici.

Granátové šperky z doby Rudolfa II.

jsou bohužel většinou v zahraničních sbírkách, u nás jsou z této doby zachovány pouze granátové šperky a výšivky ve sbírkách Státního židovského muzea v Praze. Ojediněle zachovalé šperky ze 17. a 18. století jsou převážně náušnice, prsteny a závěsné křížky. Další pozoruhodné sbírky českých granátů jsou v Muzeu Českého ráje v Turnově – kruhová routa o průměru 8 mm i ovály o rozměrech 8 x 5 mm. Zde je také soustředěna kolekce turnovské šperkařské školy. Překrásné české granáty jsou také ve zlatém šperku manželky ruského cara Alexandra III. (Diamantový fond Moskva). Granátový šperk pražského zlatníka Šporky obdržela při svém hostování v Praze v roce 1888 i Sarah Bernhardtová. Český granát je zcela jistě nejrozšířenějším drahým kamenem v lidovém šperku. Byly jím pošívány čepce, byly z něho vyráběny růžence, brože v obecném kovu či stříbře, z vrtaných granátů pak náhrdelníky apod. snad v každé české rodině se granátové šperky nacházejí dodnes. V poslední době se objevuje kombinace granátu a perel ve šperku.

Granát v historii

Granát Odedávna je granát symbolem stálosti. Ve středověku byla granátu přičítána moc rozhánět morovou nákazu. Byl rovněž často používán jako amulet proti kožním chorobám. C. Leonardus, byl přesvědčen, že granát má podobné vlastnosti jako rubín, přestože v daleko slabší míře. Giovanni Porta ve své Magia Naturalis doporučuje, shodně s indickými Puránami, nošení granátu na hrdle jako talisman pro zbystření zraku a dosažení poct, slávy a bohatství. Indičtí magikové si velmi váží granátu, jejž podle účinku rozlišují ve dvě kategorie. Granáty s vyrytým symbolem slunce nebo lotosu přinášejí svému nositeli zdraví, bohatství a úspěch. Naproti tomu granáty s vyrytým obrazem býka, šakala, supa nesoucího rybu, nebo vrány (u Indů podobně jako u starých Slovanů symbol božstva smrti), přinášejí svému nositeli nemoci, ztráty majetku, postavení a smrt.

Granát jako amuletní kámen - povaha kamene a jeho realita

Vůči člověku je granát ve velice přátelské poloze. Málokdy bývá afinitní s člověkem, který nemá v pořádku charakter. Do prostředí se adaptuje bez problému a to s určitou "veselostí". Jeho aktivita bývá často prudká až unáhlená a mívá potíže s odhadnutím rizika. Mívá tendenci spoléhat na vlastní síly, což může vést k jejich přecenění. Vůči negativním jevům reaguje granát aktivně a okamžitě s heslem „kolik dostal, tolik dal“. Je tak zvaným našincem, který rád pohostí dobrým jídlem a pitím. Je nutno se zmínit o tom, že v sobě skrývá určitého raracha - nezbedu, který dokáže u majitele podporovat sklon k iluzi a vidině, která ho může tzv. napálit. Z talentových dispozic podporuje granát především řemeslné práce a umělecké řemeslo. Určitý vliv má tento kámen také na zvýšený sexuální a erotický apetit. Mírně podporuje podnikatelské a obchodní aktivity a jeho temperament je celkově aktivnější. Stačí tak zvaně ke všemu málo (oheň-pláč). Často se řídí pravidlem „co mě nezabije, to mě posílí“. Ze zdravotních jednotlivin podporuje:

  • cévy
  • páteř
  • plíce
  • dýchání
  • kůži
  • játra
  • ledviny
  • žaludek
  • střeva.

Granát má velkou radost ze života a veselou náladu

V osudech ovlivňuje granát  zdraví a majetek. Universálním postavením tohoto drahokamu je vyznání PRAVDY. Schopnost vstřebávat negativní záření je do úrovně zánětu. Informatické zápisy přejímá granát velice dobře. Podněcuje lásku k přírodě a nejraději má společnost drahokamu stejného druhu, tedy granátu. Je určitým způsobem kastovní. Nejraději bývá uchován v místnosti, ve které aktivně žije. Může být uzavřen v krabičce, ale dobře na něj působí, má-li možnost slyšet okolní ruch.

© Z knihy "Magie drahokamů" PannaCz.com


 
diskuzní
fórum
Diskusní fórum k tomuto článku není aktivováno.

 Poslední aktuality