Třpytivé kouzlo Vánoc - tajemno duše Vánoc

vanoce
Proč slavíme Vánoce? Tajemství vánočních svátků. Co jíme o Vánocích? Jaké jsou vánoční tradice? Jak je důležité zastavit se v hektickém světě a dát rodině, co potřebuje? Vánoce jako svátky rodiny.
Zobrazen: 484x   příspěvků: 0   15. 2. 2018

Asi většina z nás slaví Vánoce. Jako děti jsme se na ně celý rok těšili, protože jsme doufali, že pod kouzelně nazdobeným stromečkem najdeme vytoužené dárky, které tam nechá Ježíšek. Postupem času jsme zjišťovali, že Ježíšek žádné dárky nenosí, ale nejbližší lidé si je darují navzájem. Co za tím stojí? Proč to lidé dělají? Jaký je pravý smysl Vánoc?

Pohodlně se usaďte, zapalte si svíčku

uvařte oblíbený čaj a chvíli se věnujte jenom sami sobě a těmto slovům. Proč to píšu? Uvědomte si, jak hektické životy žijeme. Spousta z nás si to ani nepřipouští, jelikož to bereme jako rutinu, ale hlavně jako povinnost. Musíme vstát, připravit děti do školek a škol, nachystat partnerovi ranní kávu, jet do práce, vyřídit spoustu hovorů, e-mailů a korespondence. Unavení se vracíme domů. Mladší děti si chtějí hrát, ty starší povídat a partner potřebuje naši společnost. Ale ne. “Já teď musím se psem, uklidit a navařit. Jo a taky samozřejmě zajet nakoupit.”

Večer po takovém dni padáme do postele

a za sebou máme skvělý den. Přece jsme stihli všechno, co jsme si předsevzali. Zvládli jsme obstarat rodinu, vydělat peníze a postarat se o domácnost. Zavíráme oči, usínáme a budík na telefonu nám odpočítává hodiny do dalšího dne. Do stejně hektického dne, jaký jsme právě usnutím opustili.

Ale co děti o Vánocích?

To mladší sedělo v postýlce a plakalo. Chtělo rodičům ukázat, jaký obrázek pro ně nakreslilo. Také mělo na koleně bolístku a nikdo mu ji nepofoukal. Tak bolela. Přálo si alespoň deset minut času své maminky, která by mu na dobrou noc přečetla pohádku. Ono by během toho usnulo a nemuselo se teď v pokoji samo bát.

Starší dítě mělo novou lásku

Chtělo radu od táty, jak udělat svému objevu radost, protože si pamatovalo, jak tatínek chystal překvapení mamince. Ale táta jenom chodil a vyřizoval jeden hovor za druhým. “Teď ne. Teď ne. Dej mi pokoj, musím pracovat!” Šlo tedy za mámou, aby mu alespoň vysvětlila látku, kterou ve škole nepochopilo. Když ale vidělo, jak maminka skáče od plotny ke dřezu, utíká k pračce a v troubě se jí pálí vánoční cukroví, napadlo ho, že by bylo možná vhodnější nejdříve jí pomoct. Vzalo do ruky utěrku, aby vyleštilo skleničky. Máma se vrátila do kuchyně a na dítě se ohradila, aby si šlo po svých, že v kuchyni překáží. A tak dítě odešlo do svého pokoje se slzami v očích.

Rodiče si večer dají akorát polibek na dobrou noc

a otočí se k sobě zády. Nepadne žádná otázka na téma, jak se měli v práci, jestli je vše v pořádku, dokonce neprohodí ani žádné vlídné slovo. Takto to pokračuje po celý advent, aby na sebe u stromečku mohli mrknout, jak zvládli vydělat spoustu peněz na vysněné dárky a byli schopni do puntíku vysmýčit byt. Všechno bylo dokonalé. Světýlka blikala, z kuchyně se linula vůně smaženého kapra a hrachové polévky, na stole leželo překrásně zdobené cukroví. Jen na jedno zapomněli. Na své děti. Na skutečnou podstatu Vánoc. Na lásku, objetí, laskavá slova.

Všechno to bylo absurdní

Navenek jejich dům připomínal zlaté jablko. Krásné, třpytivé, absolutně dokonalé. Jenže uvnitř bylo shnilé, černé a temné. Vnitřek připomínal rozpoložení dětí, které by vyměnily všechny dary za jeden polibek. Za pár vlídných slov. Za kousek času jejich rodičů. A v tom tkví opravdový smysl Vánoc. Být spolu. Myslím tím jako opravdu být spolu. Spojit své duše, dát si 100% svého času, ctít touhy a potřeby jiných. Vůbec tím není řečeno, že bychom se takto k blízkým měli chovat pouze o Vánocích. Samozřejmě, že je důležité, dávat svou lásku najevo i mimo svátky. Tento den je ale již po staletí významným dnem v roce. Více než kdy jindy je kladen důraz na rodinu. Tak jí buďme. A nechejme námi prostoupit tajemno kouzelných Vánoc.

Vánoce jsou oslavou narození Ježíše Krista

Byl to tak významný den, že se od té doby začal počítat náš nynější letopočet. Ježíšek se narodil v Betlémě panně Marii. Mezitím na nedalekých pastvinách pastýři pásli svá stáda, když v tom se nad nimi rozzářilo světlo a Anděl Páně jim oznámil radostnou novinu, že se v Betlémě narodil Spasitel. Vyzval pastýře, ať se jdou na Krista podívat. Byli prvními lidmi, kteří mohli Ježíška spatřit - nejchudší a nejubožejší. Po nich následovali mudrci a králové, a ti před dítětem také poklekli a jejich služební složili k jeho nohám vzácné dary.

Ježíš měl být synem Božím

Zvláštností je, že několik stovek let před jeho narozením vzešla na světlo světa proroctví, která narození Krista předpovídala. Jedním z proroctví bylo Iziášovo, které říkalo, že se Ježíš narodí z panny a bude nazván Immanuel, což znamená Bůh s námi. Druhé z proroctví vyřkl prorok Micheáš, jež téměř 700 let před Kristem řekl, že se Ježíš narodí v Betlémě. A tak se také stalo.

Ježíš odpouštěl hříchy

což vedlo k fyzickému i duchovnímu uzdravení. Uctívali ho lidé i andělé napříč světem a konal zázraky. Měl vládu nad mořem, větrem a přírodními živly.

Vánoční svátky se nesou v duchu mnoha tradic a zvyků

Advent začíná 4 týdny před Vánocemi a provází jej půst a očekávání, prosby. Od tohoto slova také vznikl název měsíce, ve kterém se Vánoce slaví. Poslední den adventu se nazývá Štědrý den a slaví se 24.12. V tento den se obvykle brzy ráno zdobí vánoční stromeček. Kdysi bývaly ozdoby slaměné, později jej vystřídaly skleněné baňky, kolekce a v neposlední řadě také světélka. Na večeři se podávají tradičně ryby, protože to bylo jídlo chudých apoštolů. U nás se uchytil smažený vánoční kapr.

Kde se vzal tento Vánoční recept?

Proč vlastně kapra připravujeme zrovna na Vánoce? Poprvé s ním přišla Magdalena Dobromila Rettigová - známá kuchařka a spisovatelka přelomu 18. a 19. století. Ve svou slávu kapr přišel ale až ve 20.století po druhé světové válce, kde se k němu přidal dnes již tradiční bramborový salát.

Za Marie Terezie se po celodenním půstu začínalo jíst až s východem první hvězdy

Na stole byly připraveny oplatky s medem nebo šípkovou marmeládou, bylinkami či česnekem. Následovala polévka - obvykle houbová se zásmažkou, nebo houbová omáčka. Nesměl chybět dnes již méně známý černý kuba (kroupy s hříbky a česnekem). Často jsme na vánoční tabuli nacházeli také slavnostní kaši, která se připravovala z jáhel a krupice, nebo hrachu.

A proč se na Vánoce peče vánočka?

Vánočka se peče již po staletí, ale dříve neměla takovou podobu, jak ji známe dnes. Nebyla sladká, bylo to obyčejné kynuté pečivo, které se nechávalo na stole pro malé bůžky, jež se měli chodit po nocích tajně najíst. Hlavním důvodem je ale oslava Kristova dětství.

25.12. následuje Boží hod vánoční

kterému se také říká první svátek vánoční. V tento den se podle církve měly rodiny semknout a zůstat v tichosti ve svých domovech. Lidé se tedy ani vzájemně nenavštěvovali. Nevolali po sobě a podle některých tradic dokonce svazovali tlamy svému dobytku, aby svými projevy neznesvětili sváteční ráno. Od půlnoci se nesmělo pracovat. Nestlaly se postele, nevařilo se, nevěšelo se prádlo. Zametat se mohlo jenom od stolu ke dveřím, ale dál ne, aby se nevymetlo štěstí z domu. Jedlo se maso tučné, většinou vepřové, aby lidem zajistilo sílu. V tento den by měly být splaceny všechny dluhy, aby se nenesly do dalšího roku.

26.11. je svátek sv. Štěpána

Podle tradic se v tento den chodilo na koledu. Ze začátku chodili na koledu jenom kněží se svými učenci, později ale, jak už možná známe, koledovaly děti s proutkem, na jehož konci byla přivázána betlémská hvězda. Při koledování se zpívaly koledy. Na rozdíl od předchozího dne se lidé hojně navštěvovali, uklízeli a popíjeli. Štěpán byl patronem pacholků od koní, tak se na jeho svátek vyjíždělo na vyjížďky a koně se hřebelcovali. Prováděly se různé rituály k odvrácení zlých sil a černé magie.

A konečně Štědrý den

Záměrně jsem jeho tradice a zvyky, nechala až na konec. Vyvíjely se postupem let stejně jako svátky vánoční, ale přece je pro nás tento den významnější. Kromě známého rozkrajování jablka, házení střevíčkem, nebo lití olova se chodilo také na mši. Věřilo  se, že je tato noc magická. Vyráběly se hračky s ořechových skořápek.

Ve spoustě domácnostech neměli rodiče dětem co dát

a tak právě tyto jednoduché hračky dlouho patřily k Vánocům. Mnohdy hračky vyráběly celé rodiny, stejně jako se vyráběly v rodinném kruhu slaměné vánoční ozdůbky. Ženy při té příležitosti dětem vyprávěly pohádky, různé pověsti a rodina byla pospolu. To byl ten pravý smysl Vánoc, který bychom si měli všichni uvědomit. Jan Tříska, známý to český herec, kdysi řekl. “Když odcházím do divadla nebo z divadla, nikdy ty, na kterých mi záleží, nezanechávám bez laskavého slova. Uvědomuji si totiž, že je možná vidím naposledy.” A to je to, oč o Vánocích jde především. O lásku, víru, naději, radost a spojení duší na nejvyšší možné úrovni. O pochopení a toleranci. O dar ze všech nejcennější. Čas. Čas, který svým blízkým věnujeme a jsme s nimi stoprocentně. O okamžiky, kdy odložíme mobily, starosti a špatnou náladu. O užívání si společných chvil - kouzelných, magických, tajemných.


(c) panna.cz CLAIRE

 
diskuzní
fórum
Celkem je vloženo 0 příspěvků.
Nevložen dosud žádný diskusní příspěvek.
 Poslední aktuality

Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function split() in /home/antilupa/domains/pannacz.com/public_html/includes/footer.php:19 Stack trace: #0 /home/antilupa/domains/pannacz.com/public_html/art.php(171): require() #1 {main} thrown in /home/antilupa/domains/pannacz.com/public_html/includes/footer.php on line 19