Systém a vlastní cesta - možné hrozby

Ilustrační foto
Tajné nejsou názory, záměry, duchovní profil, cíle a metody. Postupně se odtajňují - s postupem posluchače, jeho znalostmi - prostředky duchovní a duševní povahy, které působí účinně ke stanoveným cílům...
Zobrazen: 7227x   19. 4. 2006, aktualizováno: 19. 5. 2008

Ezoterické systémy

Ezoterické systémy jsou velkou vzácností. Navíc je většina z nich utajena; ven se dostávají jen útržky, neumožňující systém rozpoznat. Navzdory tomu se každý zájemce o ezoteriku už od prvních krůčků snaží vytvořit vlastní ezoterický systém: i když si toho není vědom. Uniká mu, že by měl později dospět k vlastní cestě v rámci některého zvoleného systému. Později proto, že podmínkou vlastní cesty v nějakém systému je nejdřív systém dobře poznat a osvojit si jej. Někomu to zcela postačí, aby se i dále vydal svou vlastní cestou v rámci systému. A jen zcela výjimečně, podtrhuji, zcela výjimečně, jednou za sto let někdo pocítí nutnost vyjít ze sytému, který si osvojil a vydat se ke tvorbě nového, svého systému, který se pak stane systémem mnohých...

Reálné rozpoznání vlastních sil

Je třeba říci, že jde o reálné rozpoznání vlastních sil; nikoliv o megalomanský syndrom psychopata. Ten ale obvykle nemá trpělivost něco si řádně osvojit a dříve nebo později odbočí do bludu. Směřování k vlastnímu systému a vlastní cesta v rámci nějakého, stávajícího systému jsou dvě naprosto rozdílné věci. Rozlišení jednoho od druhého může být až existenčně důležité pro každého, kdo se chce ezoterikou zabývat a učiní k tomu první kroky. Je to tak významné již při těch prvních krocích. Od té chvíle se člověk, ať chce nebo nechce, vydává buď k širšímu a hlubšímu poznání, nebo ke své nešťastnosti. Každá významná věc má tyto dva póly; přináší toto riziko. Je rizikem umělecké tvorby. Když k ní člověk od pouhé zvědavosti či zájmu dospěje, nemůže se mu vyhnout. Tvorba poskytuje nejhodnotnější uspokojení, je-li provázena a korunována uměleckým dílem. Zároveň je provázena výkupnou bolestností zrodu, sahající až na dno umělcova lidského osudu. Přináší však také nejnebezpečnější prvek devastace, sebeničení osobnosti, jestliže vyvrcholení v podobě díla postrádá. V ezoterice je to bezprostředně spojeno s usilováním buď o vlastní cestu v rámci zvoleného systému, nebo s usilováním o vytvoření vlastního, nového ezoterického systému. A je to mimořádně nebezpečné z toho důvodu, že si člověk jen zcela výjimečně zvědomuje, o co usiluje; jedno mu splývá s druhým. Nemá tedy možnost svobodného, vědomého rozhodnutí, pokud se mu úskalí rozdílu neobjasní. V ostatních druzích umění je tato problematika jasnější. Nešťastnost umělce, ta opravdová, postrádající světlé chvilky, vyvrcholení dílem, je zapříčiněna netalentovaností. Člověk se špatně odhadne, vydá se na dráhu profese, na kterou nemá. V umění je to kruté. Buď má, nebo nemá, žádná míra talentu neexistuje, aby byla záruka, že například průměrný talent vystačí na běžnou existenci. Možná vystačí, ale člověka to neuspokojí. Kdežto ezoterika, jako užité umění, je v jistém smyslu syntézou umění, filosofie a vědy, s tím, že filosofie a věda jsou pouze prostředky, předpoklady k tvorbě. Tato syntéza však přináší pozoruhodný a pro člověka rozhodující moment: Zatímco umělcovo usilování o vlastní tvář, o vlastní rukopis, o seberealizaci v neopakovatelnosti originality osobnosti je naprosto správné a nutné, je v ezoterice katastrofické.

Umělecké dílo

Dílo umělce je hodnotově srovnatelné s dílem filosofa, který vytvoří filosofický systém. Umělecké dílo je vlastně systém jinak, v jiné poloze. Filosof, není-li schopen vytvořit svůj vlastní, nový systém, si ve velké většině ani nemyslí, že by jej vytvořit měl. Ví, jak jsou ojedinělé a plodem geniality. A navíc ještě mnoha dalších dispozic, umožňujících její vnější projev. Pro filosofa, není-li psychopat, to však nic katastrofického není. Uvědomuje si, že ke štěstí lidstva by možná stačil jeden systém, kdyby byl naplněn adekvátně jednotlivými vlastními cestami lidí. Vydá se tedy zcela přirozeně cestou v rámci zvoleného filosofického systému, se kterým se identifikoval. A je-li schopný, systém svou vlastní cestou obohatí - což je asi ještě důležitější, než nějaký nový systém najít. V exaktních i humanitních vědách tato problematika již prakticky mizí. Nikoho ani nenapadne, že by měl vymyslet nějakou novou chemii, fyziku, matematiku. Géniové posunují vědy dál, nikoliv aby tvořili za stávající nějaké jiné. Když to nazraje, vytvoří se nové vědní odvětví, ale na základě toho, co již vytvořeno bylo. V umění je to jinak. Umělec se může opírat o nějakou školu, o klima své doby. Ale jen opírat. Každé umělecké dílo je „systém jinak"; a jeho absence má na tvůrce zdrcující dopad. Ezoterika je v tomto smyslu blíže filosofie než umění. Je svébytným žánrem užitého umění. Ezoterických systémů, stejně jako filosofických systémů, je velmi málo. Vlivem toho, že většina z toho mála je utajena a jsou jen útržky, tím více to svádí, aby zájemce hned zpočátku usiloval o vlastní systém. Jeho jedinou reálnou možností je však opak; nalezení stávajícího systému, který mu vyhovuje. A v něm si později najít svou vlastní cestu a posunout jej dál, obohatit o svůj osobitý přínos. Rozdíl mezi ezoterickým a filosofickým systémem je v tom, že filosofie poskytuje názor na svět, kdežto ezoterika zvolený názor na svět přebírá a její systém je aplikační; je to způsob, jak daný filosofický systém, jeho hodnoty, uvádět do účinné praxe svébytnými prostředky svého žánru užitého umění. Pokud zájemce o ezoteriku neprohlédne toto specifikum, stává se obětí své nevědomosti. Je to běžně více než devadesát procent zájemců. Tolik se jich ujímá hned zpočátku psaní svého vlastního katastrofického scénáře. Protože neúspěch - jestliže z těchto záměrů a tužeb nový, vlastní ezoterický systém nevznikne - dopadne na ezoterika tak, ne-li hůř, než na člověka, který se rozhodne pro umění a nemá na to. Může to způsobit úplnou devastaci osobnosti. Nebo její posunutí do oblasti, kterou běžně označujeme jako chorobnou.

Příběh ze života

Zavolala jedna žena, anonymně, přestože DPN (Dispoziční prognostik a telestét) věděl o koho jde...Jako účel svého zavolání sdělila, že chce upozornit, aby přestal se svou činností. V podtextu byla hrozba.

  • Proč bych měl přestat?
  • - Manipulujete s božskou trojicí. Bůh je vašim přičiněním zmanipulovaný robot.
  • Jak to víte?
  • - Vidím to.
  • Moje činnost spočívá v tom, že se snažím pomáhat lidem. Předcházet jejich chorobám. Myslíte to tak, že nemoc je trest boží?
  • - Není to trest, jen podnět k zamyšlení, aby si člověk uvědomil, že něco dělá špatně.
  • Vy nechodíte k lékaři, když je s vámi zle?
  • - Chodím, ale vždy přemýšlím, kde jsem chybila.
  • Takže přijímáte jedno i druhé. Tvrdíte něco zásadně, co zároveň zásadně vyvracíte. Jednáte proti Bohu návštěvami lékaře; a zároveň nejednáte, protože o tom přemýšlíte. (Bez odpovědi, odbočení jinam).

Tato žena svého času číhala na klienty, když ode mně odcházeli. Zastavovala je a říkala jim, že musí na nich napravit, co jsem já nedokončil, případně pokazil (protože beru energii jedněm a dávám ji druhým, kteří se mi více líbí). Ustala s tím, když se setkala s tvrdým odporem mého žáka. který je lékařem, neurologem. Když jsem se na to ptal jejího přítele, popřel, že by se to stalo. Lékař údajně lhal. Když se to ověřilo, že nelhal, pustil se do něho onen přítel velmi hrubě. Netajil se pak svým úsilím, aby mě na dálku zabil duševními prostředky. Neúčinnost svých pokusů přičítá mé ďábelskosti, nikoliv svému pochybení. A své neznalosti. Nevydržel jako posluchač naší školy ani jeden semestr, ke studiu neprokázal předpoklady. Ale studovat mohl, nikdo ho té možnosti nezbavoval. Vydal se „svou vlastní cestou". O své milence důvěrně prohlašuje, že je Pannou Marií, která se do ní vtělila, aby pomohla Pánu, protože ho náš svět opouští. Tato dvojice si tedy osvojuje právo zbavit života kohokoliv, kdo podle jejich představ škodí Pánu... Nepůjde-li to tak, půjde to možná jinak. Pokusím se popsat nastartování katastrofického scénáře... Netýká se tak docela uvedeného případu, kde příznaky duševní choroby byly dříve, než se dotyční setkali s ezoterikou. Ezoterika jim jen poskytla vhodnou půdu - podle jejich představ.

Nebezpeční pro nové členy PannaCz.com

Většina zájemců přichází k nám již s nějakými vědomostmi o ezoterice. Mnohé přečetli, o mnohém přemýšleli. Něco si již také zkoušeli. Největší nebezpečí hrozí těm, kteří se rozhodli studovat, aby se dověděli, co ještě nevědí; s čím si doplní svůj hotový, nebo téměř hotový názor na ezoteriku. Zdá se být přirozené a zcela v pořádku, když se zájemce hodlá poučit s různých zdrojů. Navštěvuje různé kurzy, různé Školy, pokud jsou. Vytváří si obraz o věci, o kterou má zájem. Pod touto obecnou samozřejmostí se nastartuje nevědomý proces dvojího směřování. Buď k vlastnímu ezoterickému systému, nebo k vlastní cestě v rámci nějakého stávajícího. V devadesáti i více procentech se nastartovalo to první, rovnající se katastrofickému scénáři. Dotyční uvádějí shodně, že si hledají a nalézají vlastní cestu - myslí tím ovšem to druhé. Většinou nevědomé. Záhy začínají i ve škole tajně experimentovat, provozovat praxi. Společným znakem toho je, že více či méně poškozují své okolí i sebe. U vědomí, že takové experimentování je posluchačům zakázáno, uchylují se do ústraní a snaží se tam přetáhnout své kolegy. Mimoděk vzniká záškodnická skupina. Jsme-li křesťané, bez rozdílu patříme-li nebo nepatříme k nějaké církvi, spojuje nás všechny jeden hodnotový, filosofický systém. Hledáme-li si v jeho rámci svou vlastní cestu, nemůže být úsilí lepšího. Kdybychom už od začátku nastartovali jinou cestu, hledání vlastního systému s jiným hodnotovým systémem, vydávali bychom se do neznáma, opouštěli bychom posléze i právní řád; to, co je společné všem právním řádům civilizovaných zemí. Není vyloučeno, že k novému systému dospějeme. Otázkou je, bude-li našim světlonošem třeba pan Jiří Novák. Každá ezoterická škola či kurz se jimi jen hemží. Nicméně, ve svobodných diskuzích čekáme na zjevení: ale ono nepřichází, kromě zjevení chorobných. Provázených pohrůžkami. A rychle následnými pokusy o duchovní a duševní násilí. Vznikal a vzniká nespočet pokusů o vytvoření něčeho jiného v evropské kultuře, než je křesťanská - všechny pokusy se prozatím utopily v krvi. Do této nelidskostí se zřítili ti, kteří vědomě či nevědomě nastartovali své úsilí směrem k vlastnímu systému, nikoliv k vlastní křesťanské cestě. Vždy se pokoušeli vzít zákon do svých rukou, rozhodovat o životě a smrti, vnutit svá pravidla hry světu, nebo aspoň svému dosažitelnému okolí. Vyvrcholením negativního směřování jsou pasystémy psychopatu různých rozměrů, kterým křesťanská společnost v nedávné minulosti podlehla a znovu začíná podléhat. Na jejich vlajce jsou napsána jména Hitlera a Stalina.

Aplikační systém při společností PannaCz.com

Noetika není nový filosofický systém. Při PannaCz.com, ale vzniká nový aplikační ezoterický systém. Vzniká na křesťanských hodnotách, které jsou mu svaté. Noetika má svou složku mimoezoterickou a ezoterickou. Tajné nejsou názory, záměry, duchovní profil, cíle a metody. Postupně se odtajňují - s postupem člena, jeho znalostmi - prostředky duchovní a duševní povahy, které působí účinně ke stanoveným cílům. Jak už bylo řečeno, cíle nejsou ezoterické; jsou transparentní pro každého, kdo má zájem se s nimi seznámit. A člen se postupně přesvědčuje, že nejde o dvojakost - že by se něco hlásalo a něco jiného dělalo. Taková ezoterická škola se velice podobá pyrotechnické Škole. Nejdříve je třeba popsat třaskaviny, jejich složení, zacházení s nimi, demontáž. Pak se posluchači ukáží a experimentálně předvedou. Po perfektním zvládnutí látky je posluchač připuštěn k samostatné činnosti s výbušninami malého kalibru, pak větších. To je naše pedagogické úsilí, i když se za pedagogy nepovažujeme. Úsilí našich členů je protichůdné. Chtěli by začínat od konce: případně věnovat se pouze koncům a to předtím vypustit. Jaképak teorie, jde se na věc. Dejte nám výbušniny, řekněte nám stručně, jak se to odpaluje... Míváme dojem, že si žáci pletou pyrotechnickou školu s teroristickou. Pyrotechnik potřebuje výbušninu znát, znát její mechanismus. Musí i vědět, že je ta výbušnina při jiném užití velice prospěšná; a vědí, jak a čím je prospěšná. Umějí dokonce z výbušniny vyrobit řadu věcí, které na výbušnosti spočívají, ale jejich služba je obecně prospěšná, nikoliv destruktivní. Když se náš neukázněný žák tajné obírá experimentováním, učiní úžasný, svůj vlastní objev: že výbušnina je výbušnina. Považuje to za svou vlastní „sílu" a genialitu. Způsobí-li kolegovi třeba průjem, je v sedmém nebi. Potvrzuje mu to, co dávno tušil: že je génius, silný nad siláky... Je to směšné, ale velice frekventované i u lidí jinak inteligentních. Kladou nám otázku: Proč vy nás nedovedete ochránit od průjmů, když jste naši učitelé? Odpovídáme: Proč se nedokáže ochránit velitel, když po něm voják hodí granátem? Je to jeho vina. Neměl takového člověka přijímat za vojáka. Žák těžko chápe, že je s učitelem na jedné lodi. A musejí se ohlídat vetší ostražitostí, informatikou, dovídat se včas o těch vojácích, kteří na to nemají, aby jimi byli. Zase obdoba: Pyrotechnici se nejvíce obávají psychopatů. Stejně jako psychiatři. A stejně jako jiní, informovaní lidé. Kázeň má být v ezoterice na prvním místě. Je to obtížnější než u vojáků. Voják ví, že je voják a co umí střelná zbraň. Zájemce o ezoteriku hmátne potmě po něčem, co ihned uvede v činnost. Proto je činnost praktická zakázána, pak postupně uvolňováno to či ono. Duchovní a duševní prostředky jsou v základním smyslu daleko horší a nebezpečnější než cokoliv jiného. Co by byla střelná zbraň bez mozku, který ji vymyslel? Nebyla by. A když je, je její nebezpečnost jedině v tom, že se ocitne v nevhodných rukou. Sama o sobě je neškodná. Sama o sobě nestřílí. Když se to tak vezme, člověk sám o sobě nemá nic, nebo málo. Co má, jsou zápalky; a znalost, jak škrtnout a kam to přiložit. Vznikne buď krásný oheň v krbu, nebo požár. Ale to, co vznikne, není silou a genialitou toho, kdo zapálil. On jen ví, které síly a inteligence lze použít k tomu či onomu. Je tedy za své činy zodpovědný, bez ohledu jestli je si toho či onoho vědom. Neznalost zákonů neomlouvá.

 

Z materiálů telestézické společnosti PannaCz.com


Edice pannacz.com

 
diskuzní
fórum
Diskusní fórum k tomuto článku není aktivováno.

 Poslední aktuality