Uluru
Uprostřed australské pouště stojí obrovský pískovcový masiv Uluru (Ayersova skála), který australští Pitdžantdžatdžarové, Kukaťové a další národy Západní pouště pokládají za svatý. Podle zdejších domorodců tu sídlí nadpřirozená bytost Wanambi, Duhový had. Na tomto místě prý došlo k bitvě duchovních bytostí, když Kunia, Kobercový had, který žil v Uluru, odmítl navštívit obřad na území dalšího hada jménem Liru. Nastal boj a v něm vzniklo Uluru.
Zem jako živoucí ikona - Ayersova skála
Austrálci svou zem s jejími přírodními výtvory po mnoho tisíc let uctívali jako živoucí ikony. Na posvátných krajinných útvarech stojí veškerá víra domorodců, všechny jejich obřady i příběhy, protože země je pro ně fyzickým projevem Doby snění - oné chvíle mimo čas, kdy byl stvořen svět. Domorodci věří, že posvátné místo je nadáno zvláštní mocí, která je v různých částech Austrálie známa jako miwi nebo jako džang. Tuto tajemnou sílu je podle nich na posvátných místech často cítit, zejména tam, kde se dodnes konají tradiční obřady. Jednotlivá domorodá společenství mají na starosti řadu takových posvátných míst, z nichž každé je zasvěceno činům různých nebeských hrdinů neboli duchů Doby snění, mytických bytostí, které podle domorodé tradice stvořily Zemi. Posvátné místo stojí a padá s příběhem Doby snění, na němž je založeno. V Austrálii jsou do kopců „vepsány dějiny", protože události z Doby snění tu vtiskly do země svůj příběh — Zemí kdysi dávno procházel ten či onen duch Doby snění a vytvořil přitom krajinu a její prvky, které jsou tu podnes. Dílem těchto duchů je prý každá řeka, rokle, kopec, potok či pohoří.
Klíčník energie posvátného místa
Uchovávat energii posvátného místa má na starosti „klíčník“ nebo správce. Pod jeho vedením se odehrávají všechny obřady, on sám uchovává v paměti všechny písně, při rituálech vzývá duchy Doby snění. Australští domorodci věří, že posvátné místo zůstane živé jen s jeho aktivní podporou. Nenajde-li se nikdo, kdo by od něj úřad přejal, posvátný kus krajiny se podle nich stává obyčejnou zemí. Když k tomu dojde, domorodci ji často označují jako „jalovou zem“ a někdy do takových míst dokonce přestanou chodit.
Pro Austrálce země představuje skutečnost duchovní i fyzické povahy. Zpěvem o jejím stvoření v Době snění oslavují blahodárnou sílu, která z ní vychází.
