Léčivá moc Temné Luny - esoterika

Léčivá moc Temné Luny
 234
Tajné učení Temné Luny znamená uvolnit, ustoupit a vzdálit se, oddat se, čistit, léčit, začlenit esenci moudrosti, proměňovat, toužit a v klidné tichosti čekat na obrození.
Zobrazen: 9685x   příspěvků: 4   22. 4. 2013

Fáze Temné Luny je cyklický proces

který nás vede od smrti ke znovuzrození. Je to transformační proces, který nám zpřístupňuje hlubinné zdroje vhledu a psychické síly. Konečným účelem je přivést do našeho života léčení a obrození.

Temný fáze Luny

Skrytou fázi Luny, kterou nesmíme zaměňovat s odvrácenou stranou měsíce, můžeme sledovat každý měsíc, tři dny bezprostředně před novoluním. V této době ubývající měsíc mizí ve tmě a není vidět. Protože světlo, které vidíme jako světlo Měsíce, je ve skutečnosti odraženým slunečním světlem. Temná Luna je svým způsobem skutečná podoba Měsíce.  Naši starověcí přeci jednou měsíčně během této skryté fáze zakoušeli bázeň i úžas. Nepřítomnost měsíčního světla – temná fáze cyklu - zahrnovala jak to, co nebylo vidět, tak to, co nešlo racionálně chápat. V nejstarších dobách symbolizovala Temná Luna věštěním osvícení a léčení. Po staletích, když už lidé Lunu neuctívali jako bohyni, začala být mystéria Temné Luny prosycena hrůzou a zlem. Blednoucí a ubývající měsíc symbolizoval doby, kdy ničivé síly dosahovali největší intenzity a kdy se dali očekávat potopy, bouřky, přírodní katastrofy či příchod nejrůznějších škůdců.

Sílu Skryté Luny vždy symbolizoval had

Přestože je tento lunární tvor nejvíce napadán jako monstrózní síla pokušení a zla. Díky schopnosti zbavovat se kůže a obnovovat ji byl připodobňován k Luně, která se také každý měsíc – poté, co zjevně podstoupila smrt – obnovovala. Hadi žijí v temných dírách a naši předci věřili, že jejich podzemní domov leží ve skutečnosti v podsvětí. Temná fáze Luny byla rovněž spojována s podsvětím, a tak se božstva Temné Luny často objevovala v podobě hadů nebo s hady v kadeřích.

Temná Luna vedla do podsvětí, ale rovněž umožňovala transformaci

Dnes se temná měsíční strana naší duše stala oblastí individuální spásy. Právě prostřednictvím sestupu do vlastního nevědomí můžeme najít tajemství obrody – tajemství, jež je často diametrálně v rozporu s našimi vědomými postoji. Dříve či později se všichni na území této zkušenosti vydáme. Tato období sestupu nabízejí zárodkům regenerace příležitost oplození a klíčení. Temná Luna obsahuje jak schopnost destrukce, tak hojení i regenerace – a to v závislosti na naší schopnost chápat její význam a podřídit se jejímu rytmu.

Temná fáze cyklu

Temná fáze měsíce je závěrečnou fázi cyklického procesu a stejně tak i přechodem k dalšímu spirálnímu rozvíjení téhož principu. Všechny cykly mají temnou fázi, přirozená recesivní období, kdy exitující životní entita podstupuje esenciální proměnu a regeneraci formy. Pokud na život nahlížíme z lineární perspektivy, závěrečná fáze znamená absolutní finalitu, a to vede ke strachu z neznáma. Ale je-li život chápán cyklicky, závěrečná fáze je přechodem k obrodě. V cyklické kosmologii odpovídá fáze Temné luny období, kdy životní pud pod rouškou tmy sestupuje do podsvětí a podstupuje očištění, obrození a regenerace formy a obsahu.

V každoročním vegetačním cyklu odpovídá fáze temného Měsíce semeni obsahujícímu esenci rostliny

které je pohřbeno v tmavé bohaté zimní půdě a očekává jarní klíčení. V lidském životě vstupujeme do temné fáze prostřednictvím smrti a následně spočineme v jejím teplém, výživném lůně v očekávání znovuzrození. Fáze Temné Luny koresponduje s nehlubší části noci, která nastává dvě hodiny před úsvitem. To je čas hlubokých vnuknutí, kdy jsme nejvnímavější k jemně rezonujícím vibracím intuice, vize a vhledu prostřednictvím modlitby a meditace. Pokud v této době spíme, sny nám odhalí obrazy budoucnosti. Fáze Temné Luny v cyklu ročních období se manifestuje jako zima, která bere život zpět do teplé, temné ochrany podzemí, do spánku a snu, které předcházejí novému zrození. V keltském ročním cyklu temná fáze začíná svátkem Všech svatých, kdy je – podle lidové tradice – závoj mezi světem živých a mrtvých neprůsvitnější. Tato fáze trvá od nejkratšího dne až ke zrození Slunce při zimném slunovratu.

Období Temné Luny v lidském životě

Vlastnosti temné fáze zakusíme v životě mnohokrát a mnoha způsoby. Těmito obdobím, která trvají několik dnů, týdnů, měsíců až po několik let, procházíme opakovaně. V našem životě to jsou období smrti a obrodných procesů. A pak tu jsou obecně platná období, kdy všichni temnou fázi zakoušíme přibližně ve stejné době nebo alespoň v podobném věku. Navíc v našich osobních životních cyklech existují specifické individuální fáze Skryté Luny. Řada esoterických tradic učí, že za pomoci starých systémů astrologie, tarotu a numerologie je možné načasování a trvání těchto závěrečných přechodných období předvídat a rozpoznat.

Energie temné Luny během života

Podobně jako chodíme každou noc spát a pak se cítíme příjemně omlazeni pro vstup do nového dne, i v životě je někdy zapotřebí odejít, ustoupit, stáhnout se do sebe a obrodit se v klidu temnoty. Příležitost k této vnitřní práci tu je nejen každý měsíc před novoluním, ale také každou noc těsně před úsvitem nebo probuzením a pro ženy každý měsíc během menstruace a o menopauze. Energie temné fáze jsou markantní rovněž každoročně měsíc před narozeninami, v nejkratších dnech během několika týdnů před zimním slunovratem a v poslední mrazivé části zimy před jarním táním.

Přechod obrody - temná luna

Tento přechod temnými chodbami obrody naší předkové ritualizovali v obřady svých mysterijních náboženství. Starověká moudrost zašifrovaná v mýtech a rituálech odhalila velká tajemství transformace, která potvrdila stále trvající existenci obrozeného života po smrti. Naše kultura je v současnosti odříznuta od svých kořenů v mysteriózních tradicích náboženství Bohyně. Nemáme žádné mýty či příběhy, které by promlouvaly o smrti a obnovovaly smysl a naději v dnešním neklidném světě. Protože nechápeme smysl temné fáze a neznáme její prostředí, odporujeme smrti a některým aspektům minulosti nedovolujeme odejít – a proto se ani nemůžeme chopit nového. Při pomyšlení na fyzickou smrt svého těla, zánik planety, nebo psychologickou smrt vztahu, životního stylu, návyků, identity nebo víry nás naplňuje strach a panika. Stres vyvolaný temným obdobím života nás může dostat do různých závislostí nebo nás donutí k zoufalým činům. Když lidé hledají poradenství a pomoc, protože zápolí s pocity zármutku, deprese, úzkosti, hněvu, zlosti a šílenství, snaží se najít způsob, jak se se ztrátou vyrovnat – v těchto případech jde o tkáň každodenního života a o definitivní ztrátu nejbližšího nebo o jejich vlastní smrt.

Nyní Bohyně vystoupila z fáze Temné Luny dlouhého lunačního cyklu

v době, kdy lidstvo jako celek prochází temnou fází v precesním věku slunečního cyklu. Se znovuzrozením Bohyně se nám nabízí příležitost znovu se ujmout jejího temného aspektu. A Temná Bohyně Temné Luny v sobě nese učení, jež nás dovede k mystériu smrti a obrození. Když je společnost prostoupena touto temnou lunační fází, prochází mnoha fyzickými a psychologickými proměnami a dochází v ní k masovým hnutím. Sestup do podsvětí vždy začíná smrtí, ať už fyzickou smrti těla nebo psychologickou smrti aspektu nás samých. Protože většina z nás už nerozumí roli smrti v cyklickém procesu a místo toho se rozhodla věřit, že smrt představuje stav absolutní finality, máme strach z moderních iniciačních psychologických transformací. Odporujeme jakékoli změně, kterou přináší ztráta toho, co známe jako bezpečné, a couváme před připomínkou jakékoli události, jež v sobě nese traumatické vzpomínky, které v nás krystalizují v negativní, sebepopírající vzorce chování. A ve svém odporu vůči změně, která je skutečným zdrojem obrody, stagnujeme a opravdu umíráme.

Během transformačního procesu se nemůže zrodit nic nového

aniž by něco starého nezemřelo. A tak kdykoliv tíhneme k osobě, místu, věci nebo situaci, jež přežila svůj účel, bráníme jen sami sobě zažít bohatství obrody. V moderním světě jsou iniciační rituály, které nás připravují na definitivní smrt, cestou dobrovolného přijetí změny a psychologické proměny. V průběhu života to znamená projít řadou ,,malých smrtí“, procesem, v jehož průběhu se vydáváme. I když nám odevzdanost a změna mohou zpočátku nahánět strach, je to nezbytná součást cyklu, jenž nám umožní obrození.

Účelem finální fáze cyklu je završení a obroda

Právě zde se to fyzické, citové nebo mentální, jež naplnilo účel, rozpadá nazpět do amorfního stavu energie. Esence moudrosti účelu této formy je očištěna a soustředěna do tobolky se semenem, která leží v temném podsvětí či nevědomí v očekávání obrody se začátkem nového cyklu. Temná fáze v sobě nese nahromaděný obsah minulosti, který se rozkládá v zeminu, jež živí zárodky budoucnosti.

Tři stadia psychické transformace

Tři dílčí části tohoto procesu, který začíná zánikem starého a končí zrodem  nového, jsou:

1.)    Rozpad

2.)    Očista

3.)    Regenerace

V archetypálním jazyce astrologie tato tři stadia (rozpad, rozklad a obroda) korespondují se symbolikou tří nejvzdálenějších planet solárního systému: Uranem, Neptunem a Plutem. Tyto planety se označují za ,,velvyslance galaxie“, protože spojují náš osobní svět konečných forem, jak je reprezentuje Saturn, Otec Času, a transpersonální kosmické vibrace. Ohlašují destrukci starých krystalizovaných forem, jak nás symbolicky posouvají do transformačního procesu, na cestu, která nás naladí na kolektivní síly kosmu. Uran, Bůh nebe, který se někdy objevuje v podobě blesku, odpovídá náhlému rozpadu a rozkladu formy. Neptun je mytologickým božstvem oceánu, představuje princip rozpuštění a symbolizuje transformativní proces, kdy dochází k očištění a léčbě. A konečně Pluto, Bůh podsvětí spojovaný se smrtí a znovuzrozením, poměňuje, regeneruje, tvoří a přináší nový život.

Tajné učení Temné Luny

znamená uvolnit, ustoupit a vzdálit se, oddat se, čistit, léčit, začlenit esenci moudrosti, proměňovat, toužit a v klidné tichosti čekat na obrození. Tento model transformace se vztahuje jak na ,,malou smrt“, k níž dochází v podobě fyzických a psychických ztrát v průběhu našeho života, tak na konečnou ,,velkou smrt“ na konci našeho života.

Rozpad - tajné učení luny

Dezintegrace, první fáze transformačního procesu, se vyznačuje narušením a rozbitím staré formy, k čemuž někdy dochází náhle a neočekávaně. Je to doba, kdy se začínají hroutit základní struktury našeho života, jako je vztah, rodina, práce, zdraví, domov, nebo to, v co věříme, už nefunguje anebo už podle nás neslouží smysluplně. Určitá pravda o realitě naší situace se snaží prolomit naše návyky podmíněného uvažování, a působí tak, že rozkládá naši situaci.Toto stadium můžeme prožívat jako hluboký žal z ukončení vztahu, jako ztrátu partnera kvůli rozchodu, zradě, rozvodu nebo smrti. Anebo to může být naše rodina, co se začíná rozpadat, když nás naši rodiče pro nemoc, rozvod nebo smrt opustili; anebo od nás odcházejí naše děti. Může se nám zhroutit i naše fyzické tělo, čímž se naprosto rozbije pocit pohody a zdraví, který by umožnil vést dál stejný život. Někdy ztratíme práci, anebo jsme nuceni se jí vzdát.K rozpadu může dojít také na psychologické úrovni, kdy jsme okolnostmi nucení přehodnotit svou dosavadní víru a přesvědčení – ať už jsou to důvody duchovní, náboženské, politické, filosofické či intelektuální – které nás vedly životem a utvářely naše hodnoty.

V každém z těchto případů může jít o období náhlých, neočekávaných změn, kdy přicházíme o vztah k druhé osobě, o rodinu, práci, o fyzickou pohodu, o víru nebo domov. Pokud je tím, co jsme ztratili vztah, pak se rozpadne každodenní rutina, která se opírala o vztah s partnerem. Naše identita jako partnera a často celého páru se v sociálních situacích rozpouští.

Účel prvního stadia - temná luna

Účelem prvního stadia je rozbití starého, a to se děje cestou rozpadu. Do té míry, do jaké dokážeme opustit minulost, se naše zkušenost může stát zkušenosti náhlého osvobození z pout minulosti. Avšak i když zcela nerozumíme cyklickému procesu změny vedoucí ke smrti a znovuzrození, zoufale se snažíme podržet si to, co zde bylo a už není. S každým dnem máme pocit, že jsme v neskutečném světě. Můžeme se pohybovat mezi stavem naprostého popírání a hysterickou nestabilitou.  Možná se nás zmocní panický strach a úzkostné pocity. Výbuch hněvu a zlosti nad nespravedlnosti situace je něčím zcela běžným a často směruje proti těm, kteří, jak se domníváme, naše obtíže způsobili – proti osudu, Bohu. Mentálně jsme dezorientovaní, rozdělení, nedokážeme se soustředit nebo rozhodovat. Fyzicky propadáme nervozitě, úzkosti, panice, nebo máme problém se spaním a zažíváním. Nespavost, poruchy trávení, třes, pocení a bušení srdce jsou fyzické symptomy, které se během této fáze běžně dostavují.

Hlavní příčina utrpení podle buddhismu

Z buddhistické perspektivy je hlavní příčinou utrpení to, že jsme připoutaní k trvalosti čehokoli. Buddha učí, že všechny věci jsou ze své přirozenosti pomíjivé a podléhají změně. Pokud tomu porozumíme, když zakoušíme nevyhnutelný zánik a ztrátu, pak pro nás není přijetí stávající reality tak bolestné. Na druhé straně, čím víc se snažíme lpět na starých formách a popírat, co se děje, tím větší ona velká a rozkladná síla je – síla, kterou nevědomě vytváříme, jen abychom se osvobodili od svých vazeb.

Úkol prvního stadia

Úkolem tohoto prvního, uranského stadia je dovolit desintegračnímu procesu, aby pokračoval a probíhal.  Tento proces lze usnadnit, pokud dovolíme své mysli putovat, volně asociovat, brát v úvahu to či ono. Při takových cestách pozorujeme své denní snění, uvolňujeme si tělo a duši, kultivujeme si mysl pro to, co je přirozené a předem nepřipravené. Neusilujeme o stabilitu za každou cenu, nesnažíme se věcem dávat konečnou podobu nebo je činit trvalými. Dovolujeme si změnu a spontaneitu, neplánovaně mění a ovlivňuje nás život. Děláme věci, které jsme nikdy dříve nezakusili.

Dar prvního stadia

Tajným darem prvního stadia transformačního procesu je dar vhledu. Abychom je dokázali přijmout, musíme přistoupit na zákon změny, na přirozenost dočasnosti a ohromnou beztvarou potencialitu, která je hrubou látkou stvoření.

I když je teoreticky možné, že se někteří jedinci osvobodí a transformace dosáhnou okamžitě již během první fáze, většina z nás se svými pouty zápasí dál. Pak se postupně posouváme do druhé fáze transformačního procesu, kde nás očekává jiný proces, jiná výzva a jiné dary.

Očištění - temná luna

Druhé stadium transformačního procesu nás vyzývá k odevzdání se, k očištění, léčení a překročení hranice konečných forem, aby tak bylo možné se spojit s větším celkem. Počátek této fáze se může vyznačovat panickým usazením do stavu zoufalství a pocitů bezmoci. Máme pocit, že naše identita a bezpečí, z minulosti je pryč a že není nic, co by je nahradilo.

Účel druhého stadia

Účelem této fáze je rozpuštění a odplavení zbytku minulosti. Do té míry, do jaké dokážeme vydat, přijmout to, co je, může být naše zkušenost zkušeností transcendence a splynutí. V prvním stadiu čelíme výzvě opustit své představy; v druhém, čelíme nutnosti očistit své emoce a uvolnit bolest. Nicméně pokud plně nerozumíme procesu, i nadále se držíme starého, spolehlivého. A držíme-li se starých, dávno nepřiměřených emocionálních vzorců, držíme se také bolesti, kterou tyto vzorce plodí. Naší hlavní zkušeností je nyní zkušenost bolesti a falešných představ. Bolest a citové strádání jsou nyní naší každodenní součástí. Často upadáme do deprese, náš život je prostupen smutkem. Nedokážeme zadržet vodopád slz, které nás ničí. Cítíme, že nejsme spojeni s druhými, a roste v nás pocit samoty a izolace. Bereme na sebe roli obětního beránka mučedníka. Můžeme přijít o přátelství, případně pokoušíme trpělivost svých přátel a unavujeme je neustálými stížnostmi na svou bídnou situaci, zejména pokud ignorujeme nebo odmítáme jejich rady. Protože jsme najednou ztraceni v temnotě a zmatku nevědomosti, je možné, že máme melancholické, morbidní nebo pesimistické nálady. Zdá se, jako by tu nebyla žádná naděje, vize, nic, co by v nás vyvolávalo dobré pocity. Fyzicky jsme unavení, slabí, bez energie, chybí nám pohyb a činnost. Připadáme si jako chodící mátohy. Prázdnota vnějšího života zrcadlí zmatek stále jasnější nesmyslné nebo bolestné existence a mnozí z nás jsou v pokušení najít útěchu v alkoholu, drogách, sexu, jídle či televizi. Popíráme sebe sama, pohybujeme se ve spirále sebezničujícího chování.

Důvod izolace, vyčerpání a bolesti

Důvod, proč během druhého stadia transformačního procesu zakoušíme izolaci, vyčerpání, bolest, je ten, že absolvování této fáze jde ruku v ruce s léčením vlastních emocí prostřednictvím meditací, odpočinku, očištění a otevření svého srdce druhým. V lunačním cyklu, když se ubývající Luna rozpouští do tmy, pohyb lunární energie symbolizuje ústup z vnějšího světa. Stejně tak můžeme dobrovolně uvítat tuto příležitost k meditaci a odpočinku, protože optimální léčení probíhá ve tmě, stejně jako se naše tělo obrozuje každou noc, když spíme. Musíme si přiznat, že potřebujeme spát a odpočívat, a nesmíme připustit, aby nás vlastní či cizí očekávání nutila k rozhodnutí, jednání, výkonu a úspěchu. V ideálním případě je to doba. Kdy je na čase dovolit si očištění, odplavit minulost a to jak fyzicky, tak emocionálně.  Na mentální úrovni se potřebujeme vzdát naděje, že bychom se mohli vrátit k tomu, co bylo, a vzdát se svého zoufalství ohledně budoucnosti. Emočně potřebujeme porozumět tomu, jak je možné, že pocity hněvu, nenávisti, pýchy, nadměrné touhy, chamtivosti, žárlivosti a závisti stále udržují při životě naši bolest.  Ve svém zármutku se můžeme začít identifikovat nejen s vlastním utrpením, ale také můžeme cítit utrpení druhých, kteří zkusili podobné ztráty. Jak začínáme otevírat své srdce druhým a s laskavosti a sympatiemi oslovujeme jejich bolest, která se v zásadě od té naší neliší, začínáme léčit sebe sama.

Dar druhého stadia

Tajný dar druhého stadia transformace je symbolizován bohem moře Poseidónem a je to dar soucitu. Aby se nám jej dostalo, musíme si přiznat, že dokážeme nechat rozplynout falešné hranice, jež – prozatím – při životě drží náš pocit vyděšenosti, a vyléčit strach z izolace tím, že si uvědomíme propojenost se vším, co jest. Jakmile přijmeme zánik starého, dospíváme k jistému počátečnímu bodu, kdy se začínáme ptát: ,,Dobrá, a co nyní? Co teď?“ a přitom ještě stále nejsme připraveni jednat a pohybovat se kupředu, jde o pouhé klíčení idejí o budoucnosti pojímané zcela novým způsobem. Jde o bránu do třetího stadia transformace.

Regenerace - temná luna

Třetí stadium transformačního procesu nás vede k regeneraci a obrodě. Náš hněv a sebedestrukce bude během této třetí fáze hodně záviset na tom, do jaké míry chápeme nutnost představ a příprav na zrození něčeho nového. Zde se setkáváme s mocí v děsivých proporcích, s mocí, které lze použít k destrukci i k tvorbě něčeho nového. Mytologický bůh spojován s tímto stadiem je Pluto, manžel Persefony a vládce podsvětí. Během tohoto stadia absolvujeme sestup do nevědomí, tam, kde leží naše odmítnuté aspekty. Nás stín je rezervoárem těsně svinuté a koncentrované energie, která je k dispozici a která může být použita buď ke zranění druhých, nebo k vlastní proměně. Tento bůh proniká až do jádra, jen aby ukázal na naše nejniternější záležitosti; ničí, jen aby obrozoval, a drží klíč k účinku proměny a síly, jíž na nás působí. Ale pokud nevíme, jak dosáhnout změny, je možné, že budeme lapeni v nesmyslné destrukci a zneužívání moci, což je neznalé užití této mocné energie. Při ponoru do své vlastí esence se nám může zdát, jako bychom byli svlékáni do nahoty. V zuřivém úsilí o přežití útočíme na ty, které vidíme jako své nepřátele. V hněvu používáme svou moc ke zraňování, vyhrožování, zastrašování nebo ovládání druhých – viníme ostatní, sebe přehlížíme. Popíráme-li moc, která je nám k dispozici, můžeme se stát oběti násilných útoků druhých. Nebo pokud se bráníme uvolnění této platonské síly a místo toho ji vedeme dovnitř, je možné že se pokusíme zničit sebe.

Úkol třetího stadia

Rozumnějším způsobem využití této plutonské síly je transformace posledních zbytků starých vazeb, které nám brání v obrodě. Úkolem třetího stadia je nejprve poznat nepřátele v odmítnutých částech sebe sama a pak je proměnit v ochránce – tím, že je začleníme do celistvosti své psyché. Jakmile je této proměny na nejhlubší úrovni dosaženo, jsme připraveni se pustit do přestavby – skutečné náplně třetího stadia.

To, oč v této fázi jde, je tvorba zárodku budoucnosti, jehož klíčení začne s další novou lunační fázi. V zárodku jsou uloženy tři věci:

1)     Začlenění moudrosti z předcházejícího cyklu

2)     Naše neukončená karma a nevědomé návyky

3)     Naše závazky do cyklu budoucího

V době, kdy se toto stadium chýlí ke konci, bychom měli mít vizi, jež by obsahovala nějaké směrování v širším měřítku, vědomí poslání.

Poté, co jsme opustili a eliminovali zbytky všech součástí našeho života, které procházejí proměnou, zbývá tvrdé jádro smyslu a významu. A právě moudrost a dovednosti jsou tím, co zůstává jako čistý výtažek. Můžeme je z minulosti přenést a tak vytvořit úrodnou půdu, na níž lze vystavět budoucnost. Je to schránka naší semenné tobolky, která bude nový život podporovat.

Transformační proces - temná luna

Transformační proces probíhá u všech lidí. U některých nepronikne do nejnižších vrstev nevědomí, a proto ke změnám nedojde. Z tohoto důvodu klademe do zárodku společně s esencí moudrosti také značné množství nevědomého materiálu, který se skládá z nevyřešené karmy – nezpracované minulosti, kterou si neseme s sebou dál. Rovněž sem přidáváme podmíněné a hluboce zakořeněné návyky, stejně jako genetické, kulturní a archetypální predispozice. Míra. Do jaké jsme si alespoň částečně vědomi svých nevědomých motivací a navyklých reakcí, odpovídá míře, do jaké o těchto obsazích víme.Konečným prvkem, který do zárodku vkládáme, jsou naše touhy, záměry a závazky do budoucnosti. Toto je doba vhodná pro užší kontakt se sny, tužbami, přáními, myšlenkami na to, co jsme snad pro sebe chtěli, ale na co jsme museli rezignovat. Nyní nastal čas zabývat se záměry. V této fázi se ještě před narozením hlásíme k závazům, které na sebe bereme, když chceme naplnit budoucí cyklus. V tomto zárodku splývá esence minulosti se záměry budoucnosti. V tomto bodě platonské fáze naše právě vznikající vědomí tužebně očekává znovuzrození.

Jestliže se snažíme porozumět temné fázi, pak nám pojednání o jednotlivých lunačních fázích pomůže projít temným obdobím vědomě, s porozuměním a s vírou v obrození. Umožní nám vytěžit maximum z našeho potenciálu, pokud jde o naši schopnost dát svému životu smysl, léčit a tvořit – to jsou vlastnosti, které leží v temné lunační fázi.

Temná Luna a léčení duše

Temná fáze cyklického procesu představuje lůno duše. Překlenuje hranici mezi světem živých a světem mrtvých a nenarozených. Do temné fáze vstupujeme skrze smrt a opouštíme ji prostřednictvím znovuzrození. Na úrovni psychologické transformace vstupujeme do temnoty prostřednictvím zániku staré a přežité části sebe sama a opouštíme ji, když se začínáme ujímat právě obrozené identity či cíle.

Temná sféra lidské psýchy

K těmto zkušenostem temné fáze dochází – na psychické i na psychologické úrovni – při absenci svitu Luny. Při průchodu touto fázi cyklického procesu musíme projít tím územím psýchy, které je obvykle naší vědomé mysli skryto. Temná sféra lidské psýchy obsahuje vše, co leží pod povrchem vědomí. Jako domov duše je temná fáze místem, kde chováme zbytkové vzpomínky na všechnu svou minulost v tomto i předcházejících životech. Zde najdeme svá zranění, která volají po léčení. V podsvětí psýchy najdeme jak ducha vlastní minulosti, tak vize nebe i pekla. V temné, závěrečné fázi cyklického procesu se vše navrací ke zdroji a splývá s větším celkem. Energie temné fáze nás neodolatelně stahuje dolů do nerozlišených vod nekonečného kosmického oceánu jednoty. Tento ponor do pocitu jednoty s vším životem zažijeme později, když se ocitneme ve fyzické inkarnaci, jako mystickou touhu po onom spojení, jež dokáže zhojit bolest z odloučení a izolace. V propastech naší psýchy nás naši andělé mohou dovést k našemu vlastnímu zdroji transcendentního porozumění, kreativní inspirace a k nejvyšším touhám nesobecké lásky a služby.

Naši andělé a démoni

Naši andělé a démoni jdou ruku v ruce a jejich tváře jsou jen odrazem našich selhání, frustrací, popírání, strachu, hněvu, lačnosti, žárlivosti, nenávisti a nevědomosti. Kořeny našich andělů a démonů sahají hluboko k radostem a bolestem minulosti a jejich větve sahají až k možnostem naší budoucnosti. Průchod tmou nabízí příležitost tyto rány léčit a navíc objevit skryté bohatství nevědomí. Jen pokud sestoupíme do temných časů vnitřního prostoru a smíříme se s vlastními vzpomínkami a vyřešíme své záležitosti, otevře se nám cesta k léčbě. Časem objevíme bohatství nevědomé psýchy, obrození, kreativity a splynutí s duší vesmíru.

Léčba duše - temná luna

Léčba duše je jedním z ústředních témat temné lunační fáze. Temná sféra je místem, jež v psýše udržuje hlubokou ránu. Zranění pocházejí z odloučení do jednoty zdroje. Při sestupu do podsvětí svého vědomí potkáváme anděly a démony, hluboké rány své psýchy a léky k uzdravení duše. Je to místo, kde zakoušíme nejbolestivější samotu, a to dokud neobjevíme spojení s větším celkem. Léčení nutně znamená pohyb ke stavu celistvosti v nás samých a se zbytkem života.

Léčení probíhá ve tmě, kdy konečná fáze cyklického procesu působí jako završení a obrození. Při sestupu do hloubek nevědomí najdeme skryté příčiny svých zranění a možnost vyrovnat se s energiemi temné fáze, tedy s uvolněním a transformací, které vedou k léčbě. Při těchto cestách od vědomých dimenzí zjevné reality k říši nevědomých fenoménu musíme při naražení nevědomých obsahů se chránit a být obezřetní: jinak hrozí nebezpečí, že celý proces zaplaví vědomou psýchu a způsobí její kolaps.

Proces uznání, uvolnění, očištění, transformace a odevzdání se

Duchovní cesta zahrnuje ústup, meditaci, motlitbu, rituál, sledování svých vizí, zpěv, šamanské léčení, jógu, práci s dechem, duchovní vedení a iniciaci.  Tvůrčí umělecký proces nám může pomoci zpřístupnit nevědomí, archetypy a mytologické motivy, což v mnoha podobách přechází v artterapii, malířství, divadlo,sochařství, hudbu,extatický tanec, poezii a automatickou kresbu. Základní proces, který najdeme v mnoha z těchto cest, je procesem uznání, uvolnění, očištění, transformace a odevzdání se. Prvním krokem je uznání existence zranění, připustit existenci bolesti a dezorientaci v životě. Naše nevědomá mysl se zdráhá uznat existenci toho, co hrozí, že nás zaplaví. Pocity spojené s těmito odmítnutými vzpomínkami tvoří součást uzavřeného oběhu emočního a fyzického těla. Druhá fáze s sebou nese opětovné vyvolání těchto bolestných zkušeností a uvolnění emočního náboje zablokované energie. Třetí fáze očišťuje toxické usazeniny od hnisajících potlačených energií. Očištění psychického systému pročistí naše vnímání reality a jeho případný vliv na naše jednání.

Negativní emocionální stavy

Jakmile poznáme tři stránky vlastních skrytých tendencí a tyto komponenty sebe samých přijmeme v partnerovi i v ostatních, do další fáze vstupujeme s pocitem: transmutovat negativní energie v jejich pozitivní stránku.  Učení buddhismu tvrdí, že existuje pět základních skupin negativních emocionálních stavů:

1)     Neznalost/hloupost

2)     Připoutanost, která plodí touhu a lačnost

3)     Averze, která plodí nenávist, hněv a agresi

4)     Pýcha, která plodí aroganci

5)     Závist, která ústi v žárlivost

Jakmile je emocionální energie očištěná, projevuje se jako specifická ,,moudrost“ nebo jako aspekt probuzeného stavu mysli.

Transcendentní funkce procesu temné lunační fáze

V průběhu léčby se postupně přibližujeme stavu celistvosti a toto vědomí urychluje poznání našeho spojení s veškerým životem. Transcendentní funkce procesu temné lunační fáze je aktivována, jakmile začneme chápat druhé nikoli jako oddělené od nás a začneme podle toho jednat. V tomto místě začínáme používat tutéž energii, která byla dříve blokována a deformována, přičemž výsledkem bylo nevědomé – pro nás i pro druhé škodlivé a bolestné – jednání. Nyní už neškodíme ani sobě ani druhým a naopak jim můžeme pomáhat.  Je možné, že se během vlastní psychologické transformace rozhodneme k léčení jistých aspektů sebe sama prostřednictvím nesobecké lásky a službě druhým. Zde si musíme být vědomí jemné hranice mezi nezištnou láskou a službou jako cestou léčení na jedné straně a nutkavou starostlivostí a vzájemnou závislosti na straně druhé. Je důležité, aby se z nás nestali profesionální zachránci a spasitelé, kteří musí druhé neustále zachraňovat. Jestliže je naše dávání druhým motivováno očekáváním lásky, bezpečí, přijetí nebo návratu, nebo chceme-li se prostřednictvím péče stát pro druhého nepostradatelnými, jsme lapeni v doplácivých vztahových schématech. Přesto platí, že použitím energií temné lunační fáze můžeme rozvinout rozšířené vidění celistvosti veškerého života, můžeme objevit zdroj naši skryté síly a talentu.

Říše nezjevné reality

Temná Luna je závojem, za nímž vstupujeme do říše nezjevné reality, kdy se nám ukazuje cesta do hlubokých propastí naší mysli a možnost odhalení tajné moudrosti. Během temných lunačních fází je nám pokladnice vší kreativity a moudrosti otevřena. Je to brána do kolektivního nevědomí, kde máme přístup k universálnímu vědění, možnost stát se zprostředkovateli věčných témat. Archetypální symboly k nám mohou přímo mluvit jazykem, který v sobě nese smysl pro lidi všech dob. Vnitřně můžeme porozumět tajné moudrosti minulosti a budoucnosti silou sví imaginace, vidění, snů a fantazií; a navenek prostřednictvím mytologických motivů, které se objevují v náboženských rituálech, uměleckých symbolech a pohádkách.

Zkušenosti, jimiž procházíme v temné fázi

nám dávají příležitost spojit se s pramenem metafyzického poznání a duchovní víry. Zde, v místech, kde se vše vrací ke svému zdroji, víra a poznání vycházejí přímo ze zkušenosti, transcendují intelektuální koncepty a racionální logiku. Toto je chrám tajných učení, kde prostřednictvím rituálu, modlitby a meditace můžeme navázat spojení s vesmírnými či božskými energiemi. V této jemné sféře jsme vnímaví k vyšším stavům vědomí a dokážeme aktivovat okultní a telepatické schopnosti. Je to zdroj naší vnitřní síly, který se dostavuje v krizích.

Temná fáze je především doménou mystérií

Strážce zasvěcení. Táto část lunační fáze odhaluje sestup do podsvětí, kde se setkáme s realitou nefyzické dimenze a zakusíme tajemství smrti a regenerace. V tomto duchu leží vzpomínky na minulost a sny o budoucnosti. Tyto duchovní dary z andělských světů jsou našimi tajnými zdroji a talenty, které tvoří skryté bohatství podsvětí.

(c) PannaCz.com Noetika - zpracovala Sára

Zdroj: zpracováno volným studiem dle Demetra Georgeová: Mystéria Temné Luny, Volvox Globator, Praha 2008

Kopírování zakázáno.


pannacz.com Esoterika - zpracovala Sára

 
diskuzní
fórum
Celkem je vloženo 4 příspěvků.
Knihu si koupím :) (Anežka, 12. 4. 2012 19:32:44)
Děkuji za doporučení knihy. Určitě si ji koupím.
Co bychom byli bez přátel... (Alena Vávrová, 6. 3. 2012 14:35:21)
Sen ten se mi nad ránem
tak stále krutě krutě zdá
smutek černá propast je
padám do ní padám já

pak Ahmad posílá mi esemesku:
bez lysohlávek dej sbohem stesku
devětkrát upadni Desetkrát vstaň
pdáš-li
padej ke hvězdám...
Uznání (Jiřina, 28. 2. 2012 18:35:35)
Vyjadřuji tímto autorce zpracovaného popisu a výkladu něčeho tak nepolapitelného a přitom tolik zatěžkávajícího, doslova pilíře života, velké díky a velkou poklonu.
Doslova a dopísmene mi tento článek mluví z duše, a že.. vím o čem o to je.. Velký obdiv za vyjádření slovy, které mají hlavu a patu, něčeho, co je obvykle možné jen procítit, s láskou a úctou. Jiřina
Léčivá moc Temné Luny (šípek, 12. 2. 2012 14:09:24)
Děkuji za práci na tomto článku!
Těžké, ale zajímavé a podnětné.
 Poslední aktuality