Meditace - umění meditovat

Meditace - umění meditovat
Tato starověká disciplína je jedním z nejúčinnějších a nejosvědčenějších způsobů, jak poznat svou vlastní podstatu, lépe porozumět sobě samému a nalézt klid, harmonii a radost. Meditace vám pomůže zjistit...
Zobrazen: 9080x   příspěvků: 0   20. 11. 2010

Tato starověká disciplína je jedním z nejúčinnějších a nejosvědčenějších způsobů

jak poznat svou vlastní podstatu, lépe porozumět sobě samému a nalézt klid, harmonii a radost. Meditace vám pomůže zjistit, co se ve vaší osobě jako celku děje. Je to cesta, která skrze sebepoznání změní a odhalí váš život v nové perspektivě.

Meditativní praktiky jsou součástí mnoha náboženských tradic

Zahrnují několik společných principů: navenek vědomé držení těla, dýchaní a duševní kontrolu, uvnitř pak zkoumání duše. Buddhismus je nejlépe znám svou výukou meditace, jež má několik forem jako např.: Zen, Islámské Sufi, židovství, křesťanství, mysticismus a mnoho cest jógy se též zaobírají meditativními praktikami.

Meditace je technika, která nám umožňuje pěstovat a rozvíjet určité základní lidské vlastnosti

podobně jako nás jiné druhy cvičení učí číst, hrát na hudební nástroj nebo získat kteroukoli jinou dovednost. Sanskrtské a tibetské výrazy překládané jako „meditace“ zní bhavana, což znamená „pěstovat“, a gom, tj. „obeznámit se“, „seznámit se“. Znamená to tedy především osvojit si jasné a správné vidění věcí a pěstovat vlastnosti, které v sobě všichni máme, ale které se dokud se je nesnažíme rozvinout neprojeví.

Podle buddhismu v sobě každá bytost nese možnost Probuzení

a to tak jistě, říkají texty, jako je každé sezamové zrníčko nasyceno olejem. My přesto tápeme ve zmatcích jako žebráci, kteří – abychom užili další tradiční přirovnání – jsou zároveň chudí i bohatí, neboť nevědí, že ve své chatrči mají ukrytý poklad. Cílem hledání buddhismu je toto nepoznané bohatství odhalit, a dát tak našemu životu ten nejhlubší možný smysl.

„Sami musíte být změnou, kterou chcete spatřit ve světě.“ Gándhí

Příznivé podmínky k praktikování meditace

Nejvhodnější je učit se meditaci pod vedením kvalifikovaného a zkušeného učitele, mistra, který dbá na to, aby žák nebloudil špatnými cestami. Jestliže nemáme to štěstí takového člověka potkat, můžeme využít rady někoho spolehlivého, kdo má více znalostí a zkušeností než my a jehož pokyny se opírají o opravdovou, mnohokrát vyzkoušenou tradici. Jinak si můžete vypomoci knihou, která vychází z důvěryhodných zdrojů.

Vhodným místem k meditování je takové místo, kde budeme mít klid a nebudeme nikým rušeni

hlavně pokud začínáme s meditací. Buddhistické texty tu často užívají příměru olejové lampy. Je-li pořád naplno vystavena větru, svítí slabě a může kdykoli zhasnout. Když ji ale budeme chránit, rozhoří se stálým a jasným plamenem. Stejně tak je tomu i s naším duchem.

Vhodná tělesná pozice - meditace

Držení těla ovlivňuje duševní stav. Zaujmeme-li polohu příliš uvolněnou, s velkou pravděpodobností upadneme během meditace do otupělosti a ospalosti. Naopak příliš strnulé a napjaté držení může vyvolat duševní neklid. Proto je třeba zaujmout vyváženou, ani příliš napjatou , ani příliš uvolněnou pozici. Buď můžete sedět ve klasickém „tureckém“ sedu se zkříženýma nohama (sukha ásana ze sanskrtu), tj. pohodlný sed, nebo si sednout do sedu na patách (vadžra asáně), do dokonalého sedu (siddha ásana), lotosového sedu (padma ásana) nebo si sednout na židli s nohama vedle sebe. Důležité je mít při meditaci rovná záda i páteř a vzpřímený, ale uvolněný trup. Ruce mít položené uvolněně na nohou.

Stejně jako u kterékoli jiné činnosti, tak i v případě, kdy se hodláme pustit do meditace je důležité, abychom nejprve prozkoumali, co nás k tomu vede. Naše motivace – sobecká nebo altruistická, silná nebo omezená – totiž dává kladný či záporný smět našemu úsilí, a předurčuje tak jeho výsledek.

Účinky meditace

Zaměřením meditace na své fyzické tělo  můžeme  zlepšit krevní oběh, snížit krevní tlak a tep, posílit vnitřní klid nebo trpělivost, podpořit imunitní systém a získat nad svým tělem větší kontrolu, zejména pokud jde o bolest, pozornost a uzdravování.

Zaměření na emoce přináší mírumilovnost a vetší hloubku ve vztazích a pomáhá budovat pevnější základy motivace a duchovního rozvoje.

Orientace na mentální stav umožňuje dosáhnout jasnějšího vyjadřování a větší efektivity a kreativity a pomáhá rozvíjet pojmové schopnosti.

Na duchovní úrovni nás meditace může přivést blíž k Bohu a otevřít nám nové cesty bytí, které daleko přesahují vše, co si lidská bytost může představit.

Meditace je obvykle pokládána pouze za prostředek duchovního růstu nebo dosahování změněných stavů vědomí. To ovšem staví limity činnosti, která může významně ovlivnit ve vašem životě úplně všechno. Meditace přispívá k omezení stresu, vyrovnanosti, pochopení soustředění a jasnější orientaei vlastního já. Větší vnímavosti k osudové energii, kreativitě, urdravování relaxaci, úniku od každoneních starostí, uvědomění si minulého života, posílení toku vývojové energie, posílení vědomí, rozvoji paranormálních shopností, fyzickému, emocionálnímu,mentálnímu a duchovnímu uvědomění a rozvoji. Uvědomění si dalších dimenzí a aspektů života včetně všech andělských bytostí a dalších nefyzických forem, radosti z rozšířeného vnímání, mentální bystrosti atd.

Vedlejší účinky meditace

se mohou projevit,tak že se vám točí hlava běhe meditace nebo po ní, pociťujete závrať, jste nesoustředění nebo se s vámi "houpá svět", možná jste vstoupili do procesu mimotělního putování. Každá meditace by měla být zakončena důkladným protažením fyzického těla. Pomáhá synchronizovat všechna bytí a navrací vás k všednímu vědomí a vnímání. Někdy dochází ke skutečnému opuštění těla a k putování mimo místnost, v níž meditace probíhá. Pokud k tomu dojde, k návratu zpět do fyzikého těla postačí, když na něj začneme myslet.

Meditaci je nezbytné provádět soustavně

každý den, neboť tak se pozvolna rozvine a získá na síle jako pramínek vody, který se postupně mění v potok a nakonec řeku. Lepší je meditovat pravidelně a opakovaně po krátkou dobu než čas od času při dlouhých sezeních. Meditaci můžeme například věnovat dvacet minut každý den a přestávky mezi ostatními činnostmi využívat k tomu, abychom si – třeba jen pár minut – osvěžili zkušenost, kterou jsme získali během vlastní meditace.

Buddha měl jednoho žáka, který byl vynikajícím hráčem na nástroj zvaný vina

moc se mu nedařilo meditovat a tak se svěřil Buddhovi: „Někdy se snažím soustředit až příliš, a pak jsem příliš napjatý. A jindy se pokouším uvolnit, ale pak zase ochabnu až moc a padne na mě otupělost. Co mám dělat?“ Místo odpovědi se ho Buddha zeptal: „Když ladíš svůj nástroj, jak moc napínáš struny, aby měly ten nejlepší zvuk?“ „Nesmějí být ani moc napnuté, ani moc volné,“ odpověděl hudebník. Buddha řekl: „ S meditací je to stejné: aby mohla plynout harmonicky, je třeba najít správnou rovnováhu mezi úsilím a uvolněností.“

Doporučuje se nepřikládat význam různým vnitřním prožitkům, které se v průběhu meditace mohou objevit například v podobě pocitu štěstí, vnitřního jasu nebo vyprázdnění myšlenek. Tyto prožitky můžeme přirovnat ke krajinám, které vidíme ubíhat za oknem jedoucího vlaku. Také nás nenapadne vystoupit pokaždé, když se nám některá scenerie zdá zajímavá, neboť přednost má to, abychom dojeli tam, kam míříme. V případě meditace je naším cílem proměnit v průběhu měsíců a let sama sebe. Ze dne na den je pokrok obvykle sotva postřehnutelný, stejně jako se ručičky hodin zdají nehybné, když se na ně upřeně díváme. Musíme tedy být pilní, ale ne netrpěliví. Ukvapenost se s meditací nesnáší, neboť každá hluboká proměna vyžaduje čas.

Nejde o to, žas od času zakusit pár pomíjivých zážitků, ale po několika měsících či letech praxe uvidět, že jsme se trvalým a hlubokým způsobem proměnili.

© PannaCz.com JanDy - Noetika


RICARD, M. Umění meditovat. Praha: Rybka publishers, 2009. ISBN 978-80-87067-59-8

 
diskuzní
fórum
Celkem je vloženo 0 příspěvků.
Nevložen dosud žádný diskusní příspěvek.
 Poslední aktuality