Mimosmyslové vnímání, emoce, pokora a esoterika

Mimosmyslové vnímání esoterika
Šestým smyslem vnímáme jemnohmotnou realitu. Mimosmyslové vnímání šestým smyslem má širokospektrální rozměr. Jemnohmotné frekvence se ale nedají urvat silou, nevědomým chtěním ani vůli či mysli.
Zobrazen: 11741x   22. 4. 2013

Realita kolem nás je složena s mnoha vrstev a je obývána mnoha bytostmi a hmotnými formami. Lidská bytost je jedna z nich. Odlišuje se však od všech ostatních svými schopnostmi i vlastní podobnosti samotnému Bohu. Její znalosti nejsou nejvyšší, ale složka ducha a samotná konstelace tří jejích podstat a schopnost pracovat s frekvenci lásky ji odlišuje a z lidské bytosti tak činí nejzajímavější formu bytí v této realitě. Lidské bytosti jsou velmi zajímavé pro ostatní entity především svou nevědomostí a proto s nimi vstupují do interakci a snaží se je ovlivňovat, komunikovat s nimi či jimi manipulovat.

Abychom s těmito entitami mohli komunikovat, je třeba aktivovat své mimosmyslové vnímání.

Naše realita

Hrubohmotná realita je to, co jsme schopni vnímat svými smysly. Tedy to, co vidíme, slyšíme, cítíme, co jsme schopni osahat a ochutnat. To je pět našich smyslů pro základní vnímáni hrubohmotné reality kolem nás, které náš rozum považuje za jediné možné vstupní brány vnímání a kontaktu

s okolím.

Šestý smysl

Šestým smyslem vnímáme jemnohmotnou realitu. Mimosmyslové vnímání šestým smyslem má širokospektrální rozměr. Jemnohmotné frekvence se ale nedají urvat silou, nevědomým chtěním ani vůli či mysli. Proto není dáno mnohdy rádoby duchovním představitelům takto vnímat, aby toto vnímání nebylo možno zneužít ke znásilňování reality. Takto Bůh dohlíží na fungování božských principu v naší realitě.

Základní božský princip

Je to princip ne-bojování. Je to princip božské moci obsažené ve světle. Světlo nebojuje s tmou. Světlo je a tma mizí bez boje. Co se stane, setká-li se světlo s tmou? Bojují spolu? Ne, nebojují. Světlo zůstává a tma mizí. Tma je nepřítomnost světla, je-li světlo přítomné, tma mizí – je naplňována světlem. Je to moc lásky, která vítězí nad zlem. Tma totiž není tmavé světlo. Není to světlo zlé či jinak změněné, ovládané a nečisté. Tma je nepřítomnost světla. Je-li světlo přítomné, pak není tma. Tma je nepřítomnost, nevědomost. Přijde-li vědomí, stav přítomnosti, pak tma mizí, přestává být. Neodchází, neumírá, prostě není. Ne-bojování, princip bytí světla, je principem přítomnosti, vědomosti a lásky. Ve všem najdeme lásku, podobně jako světlo přítomnosti vědomí Boha.

Stav vědomé přítomnosti

Pokud s námi Bůh nemůže komunikovat přímo, pak k nám posílá své anděly. To jsou ta znamení, které dostáváme dennodenně v každém okamžiku, který jsme schopni zaznamenat. Abychom mohli taková znamení vnímat a uvědomovat si mimosmyslového vnímání, je třeba dosáhnout stavu přítomnosti, uvědomovat si přítomnost a učinit z tohoto stavu vědomou přítomnost. Jen ve stavu vědomé přítomnosti totiž můžeme svobodně tvořit realitu. Stav vědomé přítomnosti nazýváme stavem svobody.

Uvědomovat si znamená pozorovat a nehodnotit

Toto je velmi důležitý předpoklad k uvědomování si. Pozorovat znamená přijímat to, co je kolem nás. K tomu využijeme svých pět smyslů. Pokud nepřijímáme realitu kolem sebe takovou jaká je, pak ji nemůžeme ani pozorovat. Pozorujme vše co je kolem nás, ale zároveň s tím, vůbec nic nehodnoťme, nesuďme, nenazývejme. Nehodnotit znamená vzdání se, znamená to vzdát se své důležitosti. Pozorujme lidi kolem sebe, neříkejme si v duchu, jak vypadají, jací jsou, kam nebo odkud jdou. Nehodnoťme jejich vztah k nám ani náš k nim. Jen se dívejme, poslouchejme rozhovory, to co říkají a nehodnoťme. Za chvíli zjistíme, že je v tom více informaci, než jen to, co říkají slovy a postupně začneme vnímat, co stojí za slovy. Každou informaci, kterou k nám naše smysly přivedou, rozum ihned ohodnotí. Od jednoduchých hodnocení po rozlišování na dobré a špatné přes různé strategie rozumu, kdy se nám snaží náš rozum něco sdělit, až po tvrdé soudy.

Nesuďme a nebudeme souzeni

Zkoušejme pozorovat a nehodnotit ve všech situacích, ve kterých budeme přítomní. Když pozorujeme a nehodnotíme, tak si začínáme uvědomovat a tím se nám otevírá první brána mimosmyslového vnímání – začínáme si uvědomovat fakta a souvislosti. První takové skutečné hluboké pochopení a uvědomění si vede k tomu, že se ztišíme. Najednou si totiž uvědomíme, jak nevědomě používáme některá slova, a ucítíme hloubku jejich významů a sílu, jakou působí. Začneme vnímat jejich moc. To je mimosmyslové vnímání, jedna jeho část. Vnímáme moc slova a začínáme ji používat. Nejprve především tak, že si přestáváme nevědomě ubližovat tím, co říkáme, nebo jak to říkáme.

Poslouchejme se, co říkáme

Přestáváme soudit, hodnotit. Pozorování a nehodnocení vede k uvědomování si. To je důležitá část cesty k mimosmyslovému vnímání – nalézání přítomnosti. Kromě hodnocení jsou dalším prostředkem nesvobody, který nás odvádí z přítomnosti, emoce. Dokud budeme pod vlivem emocí, není možné vědomě mimosmyslově vnímat.

Emoce nás odvádí z přítomnosti

V emocích prožíváme minulost nebo hypotetickou budoucnost. Emoce je prostředkem, kterým nás, pokud jsme nevědomí - tedy nepřítomní, ovládají přítomné bytosti, což jsou jemnohmotné entity (energeticko-informační pole). Jejich záměrem je od nás odčerpat část životní energie, ze které samy existují. K takovému činu využívají naše elementální a elementární vazby, jejichž prostřednictvím nás ovládají a přesouvají do minulosti, případně nám nabízejí virtuální budoucnost.

Elementární vazby

Představují naše spojení s nějakým místem nebo časem v této realitě. Za tyto pomyslné nitky tahají především elementární bytosti, tedy bytosti elementů-prvků tvořících tuto realitu. Jsou to elementy vzduchu, ohně, země a vody. Tyto vazby zahrnují především místa, ale i věci-předměty, které jsou s elementy pevně spojené.

Elementální vazby

Jsou to vazby nezpracovaných, nepochopených-nepřijatých prožitků. Z nich se stávají limity, bloky, které nám neumožňují plně se realizovat v našem aktuálním vtělení. Elementální bytosti jsou entity vzniklé z myšlenkových forem, informačních polí a volných energií a potenciálů lidí, kteří umějí nebo uměli komunikovat a pracovat s těmito formami, případně se jimi i posléze sami stali. Právě z těchto entit vznikají egregory-vrcholné formy jemnohmotných entit.

Náhody neexistují

Jako náhodu určitou situaci označí rozum, který neumí určit kauzální souvislost. Rozum neví, co bylo příčinou dané situace, neorientuje se v tom, tak vše označí za náhodu. Tyto náhody jsou znamení na naší cestě. V náhodách můžeme spatřovat důsledek svého počínání. Situace, které se objeví (pro nás v tu chvíli) bez zjevné příčiny, to všechno jsou znamení. Znamení nejsou dobrá nebo špatná, podobně jako náhody nejsou šťastné nebo nešťastné. Mnohdy se jejich rozumem předpokládaný význam může velmi rychle změnit.

Vzdáme-li se hodnocení situací, ve kterých se nacházíme, potom můžeme vnímat jejich na první pohled skrytý význam. Pozorujeme-li nějakou situaci a nehodnotíme-li, pak si začínáme uvědomovat skutečná fakta a souvislosti.

Zabývat se sebou znamená nalézání přítomnosti

Tohoto stavu je možné dosáhnout různými způsoby. Stav přítomnosti, který si uvědomujeme, je stavem vědomé přítomnosti, což je vnitřní svoboda od ovládání, především svoboda od strachu. To je základní předpoklad k vědomé tvorbě reality. Stavu přítomnosti můžeme dosáhnout prostřednictvím pozorování své nepřítomnosti. Nesvobodní jsme při prožívání emocí.  Každý zná emoce a stavy, kterými jsou provázeny. Ve vztahu k tvorbě reality, kde je dalším základním předpokladem rovnováha mezi rozumem a vlastní bytostí, je způsob nalézaní přítomnosti prostřednictvím práce s vlastními emocemi. Vědomé přítomnosti dosáhneme prostřednictvím pozorování svých emocí. Stačí pozorovat. To je první krok a naše přítomnost se objeví, s každou emocí se ztratí, abychom mohli opět praktikovat a uvědomit si, jakou moc mají emoce, a tuto moc si vzít zpět, resp. svou energii, kterou je tvořena.

Emoce jsou prostředkem k ovládání lidských bytostí

Zabývat se emocí a uvědomovat si emoci je možné ve třech fázích. První fází je uvědomění si emoce, když už proběhla. Touto fází je možné kdykoliv začít své pozorování a zabývat se sebou. Právě sem na toto místo se vracejme, pokud nám něco nepůjde. Nejde o to, jaká maličkost či jak malá maličkost to je, co nám neumožňuje svobodně tvořit. Napětí prostě nemůže dlouho v existenci vydržet. Přítomné bytosti mají zájem odčerpat naši energii prostřednictvím emocí a napětí jako takové jim nevyhovuje. Přitahuje ,,pozornost“ Boha. Naše energie v okamžiku napětí je totiž otáčena proti nám. Stačí jenom kapka jedu, aby zničila sud plný nejkvalitnějšího vína. Takže pokud je v něčem nedostatek, projeví se později ve všem dalším konání. Na základě negativního vnímání můžeme tvořit negativní zadání do své budoucnosti.

Pozorování emoci

Jedním ze způsobu jak aktivovat mimosmyslové vnímání je představovat si děj pozpátku z hlediska chronologického vývoje. Každý den před usnutím si procházejme, co jsme přežili a hledejme nepochopená místa – ta místa, kde jsme prožili emoci. Nezáleží na tom jakou, s kým nebo kde. Jde o to, že hledáme místa, kde jsme nebyli vědomě přítomní. Právě v těchto místech jsme byli ovládaní, a protože víme, že stále tvoříme svou budoucnost, tak i tato místa jsou ta, kde jsme stvořili něco, o čem nevíme, co to je a kdy se to má v našem životě zrealizovat. Tato místa jsou z hlediska kauzální souvislosti příčinou ,,náhod“. Zde máme možnost pochopit, proč se to děje. Takže proto si každý den procházejme to, co jsme prožili, a hledejme emoce. Dělejme to proto, abychom vyčistili své záměry a svou budoucnost zbavili míst, která jsme právě v takových okamžicích nevědomě stvořili. Opět jde o přítomnost, resp. nepřítomnost. Hledáme a nalézáme svou nepřítomnost a tím se dostáváme do stavu přítomnosti, do stavu vědomé přítomnosti.

Stav vědomé přítomnosti je stavem, ve kterém jsme svobodní a vědomě tvoříme svou realitu

Přítomnost se skládá z přítomných okamžiků. To jsou okamžiky z hlediska času nezachytitelné-rozumově tedy obtížně pochopitelné, protože každý okamžik je přítomností, kterou od další přítomnosti odděluje naše rozhodnutí. Víme, že v přítomnosti můžeme tvořit svou realitu a že přítomnost je vlastně vědomí. Nejbližší přítomnost je čas od okamžiku našeho probuzení do okamžiku, kdy usneme.  Právě zde budeme získávat první zkušenosti a dovednosti v tvorbě reality, mimosmyslovém vnímání a pohybu prostorem bez fyzického těla. Další velká přítomnost je naše aktuální vtělení, tedy čas od našeho narození do aktuální chvíle. Poslední největší přítomnost obsahuje předchozí působení v této realitě, naše předchozí bytí, předchozí reinkarnace. Na všech těchto místech se můžeme a dokážeme pohybovat a tvořit – měnit realitu.

Pokora a víra

Mimosmyslové vnímání máme, nemusíme o tom pochybovat. To že tak nevnímáme je stejné, jako když máme les plný hub a nenacházíme je. Je třeba najít někoho zkušenějšího, kdo nás to naučí. To ovšem nestačí. Je k tomu potřeba ještě pokora a víra. Nedostatek pokory poznáme podle toho, že neuslyšíme, co nám někdo radí. Nedostatek víry poznáme podle toho, že budeme nedočkaví.

V okamžiku, kdy jsme si schopni uvědomit, že prožíváme emoci, už využíváme mimosmyslové vnímání.

Cesta k tomuto uvědomění, cesta k okamžiku, kdy sami sebe spatříme, jak prožíváme emoci, vede právě přes pozorování proběhlých emocí a aktivování mimosmyslového vnímání. Pokud pozorujeme a nehodnotíme, pak si uvědomujeme. Vědomí je světlem, nevědomí je tmou. Emoce může přijít pouze do tmy nevědomí a se světlem vědomí mizí. Pokud jsme vědomě přítomní, jsme světlem. A tma mizí. Stejně tak mizí emoce. Tyto základní dovednosti nám umožnily si uvědomit sama sebe při prožívání emoce. Toto samo o sobě již znemožňuje, aby emoce probíhala dál. Nemusíme dělat nic víc než doposud – pozorovat a nehodnotit, uvědomovat si. Čím více si totiž uvědomujeme, tím větším světlem jsme a tím rychleji tma, emoce mizí z naší přítomnosti. Neděláme jakoby vůbec nic. Přesněji řečeno my děláme to, že jsme.

Zdroj: Tomáš Keltner: Transformace vědomí 2, nakladatelství Keltner


pannacz.com Esoterika - zpracovala Sára

 
diskuzní
fórum
Diskusní fórum k tomuto článku není aktivováno.

 Poslední aktuality