Význam modlitby Otčenáš

Zlatá duha.
Všeobecné soucítění (Bible kralická: Buď vůle Tvá jako v nebi tak i na zemi.) V této části se nebe setkává se zemí v aktu soucítění. Vzpomněli jsme si na náš zdroj a odpoutali jsme se , abychom vytvořili posvátné místo uvnitř...
Zobrazen: 4807x   13. 7. 2009

Otčenáš Ve všech náboženstvích lidstva

byly posvátné texty napsány v řeči jejich zakladatelů. Není pochyb o tom, že Ježíš a jeho následovníci mluvili aramejsky. Aramejština se za Ježíšových dob užívala všude na Blízkém východě a byl to také jazyk, v němž učil. Kromě toho byly všechny dřívější křesťanské církve původně semitské. Evangelium bylo napsáno především pro Židy, tedy pro aramejsky mluvící lid. Žádné slovo Starého nebo Nového zákona nebylo původně proneseno řecky nebo v jiné evropské řeči. Aramejština je výrazově nesmírně bohatá.

Tradice původní mystiky Blízkého východu

naznačuje, že na každou větu svatých učení je třeba nahlížet alespoň ze tří hledisek : intelektuálního, metaforického a univerzálního (nebo mystického). Z prvního hlediska zvažujeme vnější význam slov, doslovný význam, doslovný překlad. V mystice Blízkého východu však může mít každé aramejské slovo více „doslovných“ významů. Např. výraz pro „zemi“ nese v aramejštině také význam zemitosti, přirozené plnosti přírody a všeho, co se zjevuje v různých formách. Z druhého hlediska zkoumáme, jakým způsobem se nám může příběh stát podobenstvím pro náš život nebo život společnosti a skutečný význam můžeme sestavit z několika možných doslovných překladů. Z třetího univerzálního neboli mystického hlediska dospíváme k prožití pravdy. Tady musíme jít až za pochopení modlitby jako pouhé afirmace, prosby nebo podobenství. Musíme obsáhnout i bezeslovný zážitek, na nějž živá slova mystiků poukazují.

Pro mystiky Blízkého východu

jako byl Ježíš, se tato tři hlediska navzájem nevylučují. Je dobré mít na paměti všechny možné významy důležitých posvátných slov a modliteb a nechat je na sebe působit. Problém různých překladů bible spočívá v tom, že výroky, z nichž měly zaznít mnohé významové úrovně – přinejmenším intelektuální, metaforické a univerzální byly zestručněny na hrubě hmotnou povahu, byly redukovány na materiální a zcela konkrétní pojmy. K mnoha zmatením došlo, když překladatelé pracovali s latinskými překlady řeckých překladů, ve kterých už byla aramejština špatně interpretována. S příchodem moderní civilizace se do našeho jazyka vplížilo nepřirozené vzájemné odloučení Boha, přírody a lidstva. Řada obtíží tedy už spočívá v řeckém zdroji textů Písma a ve způsobu našeho myšlení. Většina našich překladů Ježíšova učení vychází právě z řečtiny, jazyka, který se velmi liší od aramejštiny. Ve srovnání s řečtinou skýtá aramejština plynoucí a celostní vizi kosmu. Hranice, které jsou v řečtině mezi „rozumem“, „tělem“ a „duchem“ , zde vůbec nejsou přítomny. Kromě toho jsou aramejština a její sesterské jazyky hebrejština a arabština schopny vyjádřit mnoho různých vrstev významů. Slova jsou uspořádána poetickým způsobem tak, že každé slovo může mít různé, zdánlivě nesouvisející významy, které při hlubším zkoumání a kontemplaci vykazují vnitřní spojení.

Aramejština je rovněž bohatá na zvukové významy

Při poslechu posvátných slov můžeme nechat rozeznít v těle směr, barvu, pohyb a jiné smyslové vjemy. Tělesná rezonance představovala pro posluchače Ježíšových slov další významovou rovinu. Dokonce existují podobnosti mezi některými důležitými slovy používanými Ježíšem a slovy, která byla ve zpěvech Blízkého východu užívána tisíce let před ním. Otčenáš (jeden z možných nových překladů z aramejštiny) Ty, je(n)ž zrozuješ! Otče-Matko Kosmu, soustřeď v nás své světlo – ať je k užitku. Svou vládu jednoty stvoř teď. Tvá jediná touha pak s naší působí, jak ve všem světle, tak i ve všech formách. Dopřej nám náš denní chléb i vhled – tolik, kolik potřebujeme každý den. Uvolni lana chyb, které nás svazují, jakož i my pouštíme z rukou vlákna, jimiž držíme viny ostatních. Nedej, aby nás oklamal povrch věcí, ale osvoboď nás od toho, co nás zdržuje. Z Tebe se rodí vůle vševládnoucí, život a síla k činu, píseň, která vše odívá do krásy a obnovuje se od věků do věků.

Vpravdě – síla těchto výroků nechť je půdou

ze které vyrůstají všechny mé činy: Amen.

Naše zrození v jednotě

(Bible kralická: Otče náš, kterýž jsi v nebesích,) Na začátku modlitby stojí božský tvořivý proces a požehnání, které se vynořuje z veškerého rodičovství. Připomínáme si svůj původ nikoliv ve vině či nedokonalosti, ale v požehnání a jednotě.

Očištění místa, aby Jméno mohlo žít (Bible kralická: posvěť se jméno Tvé.)

Vnitřní chrám, jímž je posvěceno Boží jméno, může být vytvořen jen odpoutáním se a rozpuštěním vnitřního shonu, který nás trvale zaměstnává a brání nám, abychom naslouchali „malému tichému hlasu v nás“. Abychom mohli uvnitř vytvořit tento posvátný prostor, je nezbytné pro něj uvolnit místo, oprostit se od vnějšího světa, oddělit si čas na ticho, meditaci a modlitbu. I během práce můžeme chvíli vědomě dýchat a vnořit se tak do Božího tvůrčího světla a Jména.

Tvořivý oheň (Bible kralická: Přijď království Tvé.)

Ve třetím řádku modlitby je vnitřní prostor v nás použit jako místo, kde si můžeme představit nové stvoření a připravit se na ně. Jakmile jsme vytvořili vnitřní chrám míru a oddanosti, můžeme toto místo v srdci použít k vyjasnění svých cílů a dosažení nového proniknutí k smyslu tvořivosti ve svých životech. S pomocí Jediného objevujeme nový smysl „já mohu“.

Nebe přichází na zem

Všeobecné soucítění (Bible kralická: Buď vůle Tvá jako v nebi tak i na zemi.) V této části se nebe setkává se zemí v aktu soucítění. Vzpomněli jsme si na náš zdroj a odpoutali jsme se , abychom vytvořili posvátné místo uvnitř, aby tento poznatek mohl žít. Z tohoto nového začátku jsme si ujasnili své cíle, uvědomili si sílu svého spolutvoření a vzali v úvahu svůj příští krok. Teď jsme připraveni jednat. V určitém smyslu dal Ježíš celému lidstvu modlitbu, k níž se každým okamžikem připojuje veškeré stvoření. V jiném smyslu poskytl velmi praktickou metodu, jak přistupovat k jakékoli činnosti nebo jak obnovit smysl svého života. Zde nás modlitba pobízí, abychom ukončili přípravu na tvoření, překonali fázi tvůrčí představivosti a idejí a abychom převzali zodpovědnost za své jednání a jeho účinky na naše okolí. To vylučuje takové formy tvořivosti, které neberou v úvahu společnost a blaho země. Musíme jednat a nést důsledky svého jednání.

Požehnání zemitosti – další krok

(Bible kralická: Chléb náš vezdejší dej nám dnes) Modlitba nás posunuje za příliš zvnitřněnou spiritualitu, abychom si uvědomili, jak jednáme s druhými lidmi. Připomíná nám pochopení, porozumění, jako jednu z nejvzácnějších věcí, kterou si jako lidé můžeme vzájemně dávat. Naprosté porozumění a podpora, každý den a v každé chvíli, jak jen jsme toho schopni.

Odpoutávání se s každým úderem srdce

(Bible kralická: A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme viníkům našim.) Tak, jak předcházející řádek vyvolává tělesnější, zemitější způsob požehnání, nyní směřujeme k hlubšímu odpoutání se : odpuštění. To je další dar, který si můžeme navzájem dát. Příležitost oprostit se od chyb, které nás všechny jednotlivě i navzájem svazují do uzlů. Neodpouštíme si jen vzájemné přestupky, ale i přestupky proti zemi a všem živým bytostem. Modlitba nás ujišťuje, že náš původní stav je čistý a nezatížený.

Vzpomínka : Zrod nového stvoření a svobody

(Bible kralická: I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.) V předcházejících řádcích jsme se zabývali spravedlností (chlebem) a soucitem (odpuštěním). Nyní se opět setkáváme se svými omezeními a také s bolestí a utrpením, které způsobujeme sobě i ostatním. Modlitba nám připomíná, že naše ideály – včetně těch, které se týkají posvátnosti, míru a jednoty – nás někdy zanášejí do minulosti či budoucnosti a znesnadňují nám být v přítomnosti, kde je zrovna teď potřeba pomoci.

Oslava kosmické obrody

(Bible kralická: Nebo Tvé jest království i moc i sláva navěky. Amen) Závěr modlitby dokonale shrnuje její hlavní témata a rekapituluje spirálovitou duchovní cestu, kterou představuje. Modlitba Otčenáš je nesmírně očistná a pomáhá nám uvědomit si, co je v životě důležité. Obsahuje v sobě ústřední témata Ježíšova učení a i přes omezující překlady znějí jeho slova staletími a odpovídají na naše dilemata a otázky.


PannaCz.com Pavli - Čerpáno z knihy : Neil Douglas-Klotz : Aramejský Otčenáš MEDITACE NA JEŽÍŠOVA SLOVA


 
diskuzní
fórum
Diskusní fórum k tomuto článku není aktivováno.

 Poslední aktuality