Zvuk jako léčivá a tvořivá síla

Per aspera ad astra
 234
Hlas a hudba byly vždy považovány za prostředníky mezi lidským a božským. Všechna starověká hermetická učení často nabádala své žáky, aby hlasu využívali jako tvořivé a léčivé síly.
Zobrazen: 3767x   24. 3. 2007, aktualizováno: 19. 5. 2008

Posvátný zvuk

Ať již jako modlitba, hudba, píseň, zaříkávání či liturgický zpěv - je zvuk životadárnou silou. Hlas a hudba byly vždy považovány za prostředníky mezi lidským a božským. Všechna starověká hermetická učení často nabádala své žáky, aby hlasu využívali jako tvořivé a léčivé síly. Zvuk je jedním ze základních faktorů, které působí na náš současný tělesný a duševní stav. Rozdíl mezi náhodnými zvuky denního rušného života a řízeným využitím posvátného zvuku spočívá v tom, že zatímco ten druhý vyvolává soulad, náhodné ruchy mají za následek dizonanci. Naučíme-li se vytvářet specifické léčivé zvuky a přes energetická centra (čakry) je vysílat do fyzického těla, navodíme tak rovnováhu a posílíme celkově svůj energetický systém. Na všech úrovních dospějeme k pevnějšímu zdraví a jsme schopni eliminovat negativní prvky, pokud by se objevily v našem fyzickém i jemnohmotném těle.

Vše začíná porozuměním osmi základním principům léčivého zvuku:

  • principu rezonance
  • principu rytmu
  • principu melodie
  • principu harmonie
  • principu výšky
  • principu zabarvení zvuku
  • principu kumulujících se a zjistitelných účinků
  • principu zvuku jako energie

Princip rezonance

Rezonance je jedním z nejdůležitějších principů léčivé síly zvuku a hudby. Je to schopnost zvuku šířit se prostřednictvím vibračních vln a přenést stejnou vlnovou délku také na jiné těleso. Rezonancí můžeme vysvětlit své sympatie či antipatie k druhým lidem a vnějšímu světu. Zároveň jde o princip, který nám dovoluje ve fyzické sféře zkontaktovat entity a energie ze sfér duchovních i těch více éterických a naladit se na ně.

Princip ozvuku lze nejsnáze demonstrovat pomocí klasické vidlicové ladičky a klavíru. Kdybychom ladičku pro střední c rozezněli úderem a poté nadzvedli víko klavíru a přiložili ruku ke strunám, cítili bychom, že rozkmitanou strunou je střední c. Ladička vyvolala reakci, jejíž podstatou byl přenos téže frekvence. Ještě snazší způsob je posadit se ke klavíru a stlačit pravý pedál. Zazpívejte hlasitě některou notu a podržte tento tón po tři až pět sekund. Pak naslouchejte. Měli by jste slyšet stejně znějící tón klavíru. Váš hlas vyvolal reakci strun vibrujících v dokonalém souladu s vaším hlasem.

Každá buňka v těle je v podstatě rezonančním tělesem. Má schopnost reagovat na jakýkoliv vnější zvuk. Každý orgán, vzniklý seskupením buněk podobných vlnových délek, zareaguje jako celek na určitou skupinu zvukových vibrací. Na zvuk zareagují také různé tělesné soustavy - stejně jako emoční, duševní a duchovní stav vědomí. Lidské tělo je bioelektrický systém, který je možné využitím zvuku proměnit, posílit nebo zharmonizovat. To se děje prostřednictvím rezonance.

Naučíme-li se ovládat a směřovat svůj hlas, používat různé hudební nástroje, aplikovat různé tóny a hudební formy, dokážeme v těle i mysli stimulovat velké množství souznějících sympatetických - vibrací. Tam, kde se objeví nerovnováha, můžeme využít řízeného zvuku a principu rezonance, abychom nevyváženému místu navrátili parametry normálního fungování.

K sympatetické vibraci čili rezonanci dochází, když dvě tělesa zní podobnou či totožnou vibrační frekvencí, která je činí vzájemně slučitelnými. Existuje pojem tzv. vlastního souladu. To znamená, že v nás v jisté míře existují všechny energie a vibrační frekvence Univerza. Disponujeme tedy vlastní vrozenou schopností vzájemně rezonovat s jakoukoliv jinou vibrací v Univerzu. Tato schopnost se může realizovat na fyzické i nefyzické úrovni, může se týkat energií hmatatelnějších i těch více éterických. Zvýšíme-li svou schopnost intuitivního i fyzického vnímání, dokážeme vnímat a vycítit i vibrace, které jinak fyzicky rozeznat nelze. Důležitým faktorem je vůle jednotlivce a jeho připravenost reagovat na určitou frekvenci. To nám říká mnohé o vztazích, které vytváříme. Právě sympatetická rezonance je základem skupinového raportu a způsobuje, že jedinec reaguje na energie druhých. V seskupení vytvořeném na základě určitého účelu slouží tento účel jako médium, které ustaví mezi členy skupiny souznějící rezonanci.

Nucená rezonance nastává v případě, kdy dva energetické systémy mají vzájemně rozdílné frekvence a silnější z nich ji silou přenáší na ten druhý. Má to své negativní i pozitivní rysy. Různé formy projevu kultu, manipulace a zneužití síly mysli mohou být výsledkem nucené rezonance. Na témže principu však dochází také k jevům, jakým je například tlak vrstevníků. Sdružená síla skupiny převáží individuální energii jedince a přiměje jej k rezonanci se skupinou. Nucenou rezonancí, jestliže jí správně porozumíme a využijeme ji, dokážeme překonat jisté stavy nerovnováhy a tak navrátit orgány jejich normálním funkčním parametrům. Nucené rezonance můžeme využít k obnově celkové homeostázy.

Princip rytmu

Rytmus je tepem života a ovlivňuje všechny fyzické podmínky. Bušení bubnů amerických indiánů představuje tlukot srdce matky Země. Rytmu můžeme využít k obnově normálního zdravého pulzování energie v člověku. Jsme-li vystaveni působení pravidelného vyrovnaného rytmu, spouští se tím obdobná reakce i v přirozených rytmech našeho těla. Řízený harmonický rytmus má vliv na obnovu přirozených rytmů, pokud se vychýlily z rovnováhy. Člověku se srdečními problémy prospívá barokní hudba, jejíž vyvážené rytmy přinášejí harmonii, zklidní pulzování srdce a léčí je.

V procesu léčení dodá rytmus (vytvářený prostřednictvím bubnů, chřestidel, zvonů a zvonků atd.) tělu energii. Rytmy, zvláště ty vytvářené na bicích nástrojích, aktivují základní čakru a čakru v oblasti sleziny. Jsou spojeny s oběhovou soustavou a základní životní silou. Jsou centry sexuality - fyzického výrazu naší duchovní vitality. Rytmy stimulují fyzické energie. Bušení bubnů může být prostředkem, jak zvýšit cirkulaci krve v těle. Různé rytmy mohou také urychlit či zpomalit tlukot srdce a činnost veškerých orgánů s ním spojených. Bubny bývaly od pradávna využívány k fyzickým i metafyzickým účelům. Nezáleží na tom, zda jde o tibetský rituální buben damaru, severoafrický buben tar či keltský bhoudran, ve všech - a především v jejich rytmech - jsou skryty jak léčivé, tak duchovní aspekty.

Pro každou příležitost existují rytmy – vnitřní i vnější - a součástí našeho životního hledání je najít způsob, jak je odhalit a vyjádřit. Tyhle schopnosti měli šamani a učili jim i ostatní. Tímto způsobem léčili nemocné a podnikali pouti do krajů nebeských i pekelných. Je dobré, že lidé dnes znovu začínají objevovat význam bubnů. Každý z nás se snadno naučí vyklepat určitý rytmus. Není třeba být profesionál, abychom nalezli rytmus, který nám přinese úlevu a radost a dobře nám zní. Právě takový rytmus léčí a přináší osvícení. Chcete-li buben poznat, musíte se na něj naučit hrát. To je možné chápat doslova, nebo obrazně, jako prostou metaforu zdravého života.

Rytmy bubnu mohou vyvolat rezonanci s našimi vlastními biologickými rytmy. Jakmile se začnou šířit, naše normální metabolické rytmy se přizpůsobí tak, aby souzněly s rytmem bubnu. V současné době bylo výzkumy prokázáno, že různé rytmy ovlivňují různé fyziologické systémy. Lidé, kteří se tím zabývají, studují srdeční a dýchací rytmy zvířat, aby se je následně pokusili údery na buben napodobit a navodili tak ve svém těle souznění s nimi. Uvážíme-li, že mnoho druhů zvířat nemá s určitými chorobami žádné problémy, mohlo by být vytváření takovéto rezonance vhodným prostředkem k léčení či zmírnění stavu, který se zdá nezměnitelný.

Chřestidlo, podobně jako buben, patří k nejstarším léčitelským nástrojům. Jde o prostředek pročišťující mrtvé energetické vzorce, které vznikly v našem aurickém poli. Můžeme je vnímat jako statickou elektřinu na obrazovce a stejně rušivě zasahují do tělesných funkcí a normálních metabolických rytmů. Použití chřestidel je velmi snadné. Začneme jimi třást a tím se vytvoří kolem našeho těla kruh. Chřestivý zvuk, který vydávají, uvolňuje ztuhlé energetické tkanivo, a jak se zvuk pohybuje směrem vzhůru a dolů po hlavních meridiánech (řídícím meridiánu a meridiánu početí), uvolňuje energetické zplodiny, které se podél těchto drah a v hlavních čakrách nahromadily. Jakmile jsou tyto ztuhlé energetické uzly uvolněny, můžeme využít další metody k jejich úplnému pročištění.

Princip melodie

Není melodie bez vzájemného vztahu, vše je vzájemně propojeno. Jeden tón sám o sobě melodii nevytvoří, umístíme-li jej ale mezi ostatní tóny, vznikne melodie. Melodie - ať již zpívané či vyluzované na hudebním nástroji - zmírní emoční a duševní stres, který by jinak mohl vyvolat fyzické onemocnění. Melodie uleví stresu a zmírní bolest. Kdo z nás neviděl matku, jak konejší plačící dítě tichým zpěvem či broukáním? Tiší-li maminky takto dítě, často jej také houpají. Houpavý pohyb navozuje princip rytmu a pomáhá zklidnit metabolismus dítěte. Tím, že matka dítěti zpívá, propojuje své energie s jeho (vzniká tak vzájemný vztah) a bolest či potíže jsou utišeny a vyváženy. To je jemná forma nucené rezonance.

Jednou z velmi účinných terapeutických aktivit, které můžeme pravidelně provozovat, je broukání či zpívání jednoduchých melodií. Každá melodie se skládá z tónů, které na nás působí na mnoha úrovních. Je pouze zapotřebí, aby byly nenásilné a prosté. Žádná složitá intonace ani příliš dlouhé zpívání není třeba. K uspání dítěte také stačí jedna či dvě strofy Brahmsovy ukolébavky. Melodie je jedním z nejideálnějších způsobů relaxace a prevence onemocnění.

Princip harmonie

Harmonie působí na naše jemnohmotné a spirituální energie. Právě prostřednictvím harmonie se fyzické aspekty naší energie mohou spojit s aspekty duchovnějšími. Budeme-li ji využívat při terapii, měli bychom zvolit tu nejjednodušší.

Akordem neboli souzvukem nazýváme několik tónů znějících současně či v souhlasu se zákony harmonie. Tóny se navzájem mísí, aby posléze splynuly v jednotnou vibraci, které jednotlivý tón není schopen. Tato vibrace stabilizuje všechny tělesné systémy a uvádí je v harmonii. Pracujete-li s harmonií, otevírají se vám pravé alchymické procesy. Získáváte klíč k proměně, zvýšení či snížení energií na všech úrovních. Můžete tak změnit fyzický stav stejně jako stav vědomí. Naleznete-li správnou kombinaci tónů a rytmů a jejich harmonií, dokážete tak spustit dynamické souznění, které eliminuje možné nevyvážené stavy.

Harmonie se odráží ve všech stránkách života. Zvláště viditelné je to na rozvíjení psychických schopností. Usilujeme-li o rozvoj jednoho psychického daru (jednoho tónu), ostatní se probouzejí automaticky a v harmonii s ním. Všechny oblasti a systémy energetického výrazu s ním slučitelné se rozvinou a posílí. Dochází k takzvané duchovní harmonii - souznění.

Princip výšky

Při každé aplikaci léčivého zvuku je třeba vzít v úvahu také jeho výšku. Tím rozumíme, zda jde o tóny a zvuky hluboké, či vysoké. Podstatou výšky je rychlost kmitočtu zvukových vln. Čím rychleji probíhá vlnění, tím vyšší je tón. Zvyšujeme-li prostřednictvím zvuku své tělesné či duchovní energetické úrovně, otevíráme se vyššímu stupni zdraví. Využitím různé výšky zvuku můžeme narušit ztuhlé energetické tkanivo, které omezuje náš růst, náš duchovní vývoj i zdraví. Konkrétní výšky ovlivňují určitá centra čaker a jim odpovídající orgány a tělesná ústrojí. Je-li jistý orgán nadmíru či naopak nedostatečně aktivní, můžeme jej pomocí tónu určité výšky navrátit do rozmezí jeho normálního fungování. Výšky pro jednotlivé čakry kopírují hudební stupnici. Je možné je zpívat, přehrávat na hudební nástroj či poslouchat jako hudební dílko napsané v příslušném klíči atd. Naučíme-li se přirozeným hlasem zazpívat určité výšky, ovládneme způsob, jak vrátit své energie na přirozenou úroveň homeostázy. I tak docela jednoduchá věc, jako je zpívání či pobrukování, může účinně stabilizovat náš energetický systém a působit jako preventivní medicína.

Princip zabarvení zvuku

Významným aspektem léčivého zvuku je také jeho zabarvení. Vlastnosti, charakteristické rysy i způsob působení zvuku bývají souhrnně nazývány témbr neboli zabarvení, barva. Je to základní rozlišovací aspekt všech zvuků. Pomáhá nám rozpoznat jeden šum od jiného podobného, jeden hlas od druhého i hudební nástroje od sebe navzájem. Každý zvuk či nástroj zvuk vytvářející mají své rozlišitelné charakteristické znaky. Právě zabarvení spolu s výškou působí při aplikaci léčivého zvuku nejúčinněji. Dochází k harmonii či dizonanci, tedy k souznění nebo nesouladu. Tyto termíny vyjadřují způsob, jakým naše fyzické, duševní i duchovní tělo vnímá vnější energetický zdroj a jeho účinky. Různé hlasy, nástroje atd. ovlivňují různé čakry a tělesné soustavy.

Metafyzické principy léčivého zvuku

Reagujeme-li souzněním na určité zabarvení zvuku či zvuků - mluvených i jiných -, dostaví se pozitivní reakce. Buňky v našem těle dovedou rozpoznat, které zvuky jsou pro náš organismus prospěšné, a odpovídajícím způsobem také zareagují. Zavadíte-li nehtem o tabuli, je to pro nervový systém příliš řezavý a nepříjemný zvuk, naopak zvuk například bambusové flétny působí na nervovou soustavu uklidňujícím způsobem. Zareagujeme-li dizonantně, znamená to, že naše energie rozlišily zvuky, které pro nás nejsou harmonické. Může jít o hudební projev, stejně jako mluvené slovo - například nepřiměřenou kritiku, naříkavé vyprávění atd. Dokud nezačneme pozorně vnímat a rozlišovat signály, které k nám tělo vysílá, zcela zbytečně se vystavujeme účinku některých škodlivých zvuků. Součástí procesu využití léčivého zvuku je také naučit se ovládat zabarvení vlastního hlasu a umět řízeně vytvářet harmonii či dizonanci. Mnoho z nás to dělá zcela přirozeně. Přejeme-li si být sami, zvolíme tón hlasu, který bude ostatním připadat příkrý a nepříjemný, a tím se jim vzdálíme. Chceme-li však být přátelští, zvolíme měkký, příjemný, lehký tón. Pravidelným cvičením se můžeme naučit vyvolávat fyziologické a duchovní změny v sobě samých i v druhých pouhou změnou zabarvení hlasu čí využitím témbru hudebních nástrojů.

Princip kumulujících se a zjistitelných účinků

Účinky zvuku se vzájemně sčítají. Čím častěji jsme vystaveni blahodárnému působení zvuků, tím pozitivnější a trvalejší účinek budou mít na naše individuální energie. A naopak čím častěji jsme vystaveni zvukům škodlivým, tím výraznější a negativnější bude jejich působení. Tělo dokáže rozlišit mezi prospěšností a škodlivostí zvuku. Naše reakce ovlivňují tělesné soustavy a jejich funkce stejně jako naše emoční, duševní a duchovní rozpoložení. Když vás někdo přehnaně kritizuje, snažíte se mu vyhnout, nebo se před ním snažíte schovat? Tělo vždy reaguje na jakýkoli zvuk, stejně jako na mluvený projev. Nezadržíte dech a nepřikrčíte se, když uslyšíte náraz auta? Reakci těla mohou vyvolat všechny zvuky, my jim však bohužel nevěnujeme pozornost. To, co nás holistický přístup a vibrační terapie učí, je být více vnímaví. Zvuky, které na nás blahodárně působí, snadno poznáme. Jsme přitahováni lidmi, kteří s námi laskavě mluví, a kupujeme si hudbu, jejíž poslech nás těší. Stejně jako dokážeme určit zvuky nám prospěšné, jsme s to určit i ty, kterým bychom se měli vyhnout či od nichž bychom se měli očistit, věnujeme-li jim přílišnou pozornost.

Princip zvuku jako energie

Zvuk v jakékoliv formě je ve své podstatě zdrojem energie. Jako zdroje energie ho také můžeme ve vzájemné interakci s ostatními energiemi využít. Zvuk, ať již jako hudba, hlas, bubnování aj., je nástrojem proměny elektromagnetických polí a zdrojem podnětů pro jednotlivce a jeho prostředí. Objeví-li se proto v rámci normálních elektromagnetických parametrů organismu jakákoli nerovnováha (ať již jako dysfunkce konkrétního orgánu či celkového ústrojí), lze využít některé z forem zvuku či jejich kombinací k léčivému působení a dosažení obnovy homeostázy a úlevy od bolesti. Jako zdroje energie můžeme zvuk využít nejen ke změně vědomí, může nám také pomoci odhalit příčinu fyzického problému skrytou v jiných rovinách. Jeho působením se zlepšuje naše schopnost koncentrace, relaxace, zdokonalí se naše poznávací a tvořivé schopnosti a zvýší uvědomění psychicko-duchovních stavů. Může dojít k vzájemné interakci a změně průběhu mozkových vln, což usnadní celkový proces léčebného působení.

Na závěr přísloví

Člověk je nedílnou součástí přírody, potoků a řek, skal a stromů. Pokud na to zapomene, zemře v něm duše. (Keltské přísloví).

Zdroj: Průvodce léčitele aneb jak léčit energií – Ted Andrews

Z materiálů telestézické společnosti PannaCz.com


 
diskuzní
fórum
Diskusní fórum k tomuto článku není aktivováno.

 Poslední aktuality