Devětsil lékařský
Tuto vytrvalou rostlinu řadíme do čeledi hvězdicovitých. Dosahuje výšky asi 50 cm a má silný oddenek. Devětsil najdeme skoro po celé Evropě a také v Asii. Pro rostlinu jsou dobré podmáčené louky, břehy potoků, příkopy, zkrátka lokality s vlhkou půdou.
Devětsil je léčivou bylinou, kterou využíváme pro oddenek, ale také pro list či kořen. V oddenku rostliny můžeme najít silici, tříslovinu, inulin, fenol, mineráln soli, kyselinu tanovou a jiné látky.
Jaké má devětsil léčivé účinky
V minulosti byl devětsil známým prostředkem proti moru, a právě pro tyto své síly byl velmi uznávaný. V současnosti je jistou náhradou podbělu. Tato léčivá rostlina působí proti křečím (žaludek, močové ústrojí, žlučník), účinkuje při kašli, chrapotu, pomáhá při astmatu, dně, má protirevmatické a močopudné účinky, je regulantem látkové výměny a působí proti zácpě. List devětsilu, který je čerstvý a jemně naklepaný, je jako obklad na odřeniny či výrony. Lze jej však využít i pro přípravu čaje.
Divizna velkokvětá
Toto „zlato“ se užívá jak pro květ, tak list, i když list se nesbírá tak často. A jak probíhá sběr květu? Zaměřujeme se pouze na koruny květů bez kalicha. Sbíráme pouze suché květy, které rozprostíráme na plochu a dáváme pozor na to, ať se nepomačkají. Sušení probíhá celkem rychle (1 den), a to buď na slunci nebo v troubě. Jakmile je květ usušený, uložíme jej do uzavřených igelitových sáčků.
Jak divizna vypadá a kde ji najdeme
Diviznu zajisté nepřehlédneme, jedná se o urostlou žlutě kvetoucí bylinu, která nás často přeroste (dosahuje 2 metrů). Květenství květů je krátké, proto je vhodné je sbírat každý den. Květy, které se ráno rozvinou, odpoledne zpravidla už opadnou. Na květ divizny se můžeme těšit od května do září.
Divizna roste volně v přírodě, ale mnoho lidí ji pěstuje na zahradě. Divizna slouží jako bylina, ale i jako okrasná rostlina.
Co v divizně najdeme a kdy nám může pomoci
V rostlině jsou obsaženy saponiny, třísloviny, flavonoidy a sliz.
Diviznu znali už staří Řekové jako prostředek proti průjmu, zhmožděninám, pomáhali při bolesti zubů a kašli. Listy se užívaly při bolesti očí a na hnisající rány. U Římanek bylo zvykem potírat si tváře listy divizny, aby získaly červená líčka.
V dnešní době je divizna známá pro přípravu čaje a užívá se vnitřně i zevně. Divizna napomáhá vykašlávat hlen, pomáhá při křečích průdušek, účinkuje při onemocnění horních cest dýchacích a při astmatu. Má rovněž močopudné účinky a působí na slezinu. Může působit mírně projímavě, pokud smícháme list a květ v poměru 2:1. Z květů lze udělat kaši, kterou následně použijeme při léčbě ran a bércových vředů, sušené listy zase poslouží pro odvar na obklady, které se dávají na otoky.
Abychom si diviznou více neuškodili než pomohli, je třeba dbát na to, že divizna má chloupky- ty je nutné scedit, jinak mohou podráždit sliznici.
Dobromysl obecná
Dobromysl obecná se využívá pro svou kvetoucí nať. Rostlina kvete v průběhu července a srpna a suší se zavěšená ve svazcích. Tato bylinka, která někomu připomíná majoránku, doroste až do výšky půl metru a má pyšní se světle fialovými květy. Pokud chceme dobromysl objevit, musíme se vydat do strání, pasek a lesů, rostlinka má navíc hodně ráda slunce. Na dobromysl ale poměrně lehce narazíme i v zahradách nebo truhlících.
Dobromysl není známá jenom jako bylina, ale i jako koření- zde lépe uspějeme s označením oregano. Rostlina je rozšířená i v aromaterapii, její pára pomáhá léčit rýmu a kašel.
Jak dobromysl léčí
Dříve byla dobromysl, podobně jako jiné bylinky, známá bojovnice proti černé magii. Používala se také při chorobách trávící trubice, ledvin, jater, dýchacího ústrojí (zejména astma), nebo při infekčním onemocnění. Měla také údajně pozitivní vliv na duševní stav. Dobromysl usnadňuje vykašlávání, má dezinfekční účinky na dýchací cesty a ovlivňuje produkci žluči v játrech. Čaj z byliny má pozitivní vliv při nachlazení, onemocnění dýchacích cest a kašli. Nálev připravený z rostliny napomáhá trávení, zlepšuje nevolnost a nechutenství.
Dobromysl je známá pro svůj spasmolytický efekt
tlumí křeče hladkého svalstva (pomáhá při bolestivé menstruaci). Díky vysokému obsahu silice povzbuzuje centrální nervovou soustavu.
Pro vnější použití je dobromysl vhodná jako obklad na nehojící se rány či vředy, nebo pomáhá při zánětech hrdla a dásní (kloktá se), má totiž významné dezinfekční účinky.
Dub letní
Když se řekne dub, představíme si strom. Málokdo však tuší, že i dub může léčit. Užívanou částí je kůra. Kůra z mladých kmenů nebo větví se oloupe a suší, avšak mnohem pohodlnější je dubovou kůru koupit už hotovou v lékárně. Kůra je bohatá na třísloviny, hořčiny a pryskyřici. Lidé si často pletou dub s bukem, matoucí je také skutečnost, že sám dub je zařazen do čeledi bukovitých. Plodem stromu je žalud. Když nejdeme společenství dubů, označujeme to jako doubravy, nicméně duby se vyskytují i osaměle. Dub letní se označuje někdy jako tzv. křemelák. Je to dlouhověký strom, zralosti dosahuje až ve svých 100 letech a může se dožít klidně 1500 let. A právě proto symbolizuje sílu, odolnost a dlouhověkost. Dub je mimochodem německým národním stromem.
Léčivé účinky dubu
V dávných dobách se strom zasvěcoval nejrůznějším bohům. V minulosti se také tradovaly různé pověry. Jednou z nich je například ta, že když trpělo dítě nějakou nemocí, pomohlo mu pouhé protáhnutí mezi skulinou nebo větvemi dubu a nemoc zmizela. Nebo když se údajně podařilo někomu prolézt větvemi v pověstném mohutném dubu, bylo po nemoci. Pod duby tak nebylo ničím zvláštním najít nějakou tu berli.
Dnes už se samozřejmě ničemu podobnému nevěří, i když léčivé účinky dubu jsou nepopiratelné.
Z dubu se připravují lázně, které pomáhají při bolesti, hemoroidech, usnadňují hojení po porodu, mají pozitivní vliv na kožní záněty, záněty dásní, popáleniny a účinkují i při pocení nohou. Kaše připravená z nadrcených dubových listů je dobrá pro přípravu obkladu. Co se týká vnitřního použití, dubová kůra má svíravé účinky a působí proti bakteriím. Odvar z kůry účinkuje na žaludeční a střevní katary nebo průjem.
© Z publikace PannaCz.com Noetika - Veronia
