Jablečník obecný
Můžeme jej znát pod lidovými názvy jako samaritánka, bílá buřina, zelená šedivka nebo jablečník vonný. Tato vytrvalá bylina má ráda teplo a světlo a voní po jablku. Vůně je nejintenzivnější, když rozetřeme list. Rostlina kvete v průběhu června až září. Spousta lidí ji považuje za plevel, jelikož ji můžeme najít třeba podél mezí, plotů, na polích. Pro své léčivé účinky se ale také pěstuje.
Účinnou částí jablečníku je jeho nať. Při sběru se odřezává nať s květy, následně se váže do svazků a suší se. Jakmile rostlina uschne, získá šedozelenou barvu a také hořkou chuť.
Kdy může jablečník pomoci
Užívá se, pokud někdo trpí chronickou či spastickou bronchitidou, laryngitidou, tracheitidou, průduškovým astmatem, usnadňuje totiž odkašlávání.
Také pomáhá při křečích, žaludečních vředech, gastritidě. Známé je i použití při zánětu střev, průjmu, arytmii srdce, nemocích jater a sleziny, ledvinných a močových zánětech. Má žlučopudní účinky a pozitivně působí při žlučníkových kamenech a žloutence.
Když nahlédneme do lidového léčitelství, bylina se doporučuje, pokud někdo trpí nechutenstvím, nepravidelnou menstruací, hemeroidy, či revmatem. Čistí krev a pomáhá při křečích břicha, zánětech lymfatických uzlin, rovněž účinkuje na hlísty a horečku.
Jahodník obecný
Běžně se setkáváme s pojmenováním „červené jahody“. Pro léčivé účely se sbírá plod i list této byliny. Jahodník květe v období května až června. Vyskytuje se hojně v okolí lesů, u mezí, na stráních či loukách.
List Jahodníku obecného, na rozdíl, od Jahodníku zahradního, se sbírá i se stopkou. Otrhané listy se suší ve stínu nebo v sušárně. Uschlé listy nijak nevoní a mírně nahořknou.
Plod a list jahody je bohatý na sacharidy, kyselinu citronovou, kyselinu jablečnou, vitaminy B, C, karoten, dále obsahuje pektiny, třísloviny, flavonoidy, silice a některé prvky jako měď, železo, mangan aj.
Léčivé účinky jahodníku
Bylina má schopnost rozšiřovat cévy, snižovat krevní tlak a zpomalovat srdeční rytmus. Je známá při gynekologických nemocech. Napomáhá látkové výměně, má protizánětlivé účinky při dně, užívá se při ledvinných, žlučových kamenech, žaludečních nebo střevních zánětech, působí diureticky.
Listy účinkují na průjem, plody zase podporují léčbu anemie a avitaminozy.
Plody je vhodné požívat, když člověk trpí aterosklerózou, žaludečními a duodenálními vředy, dnou a artritidou. Také zahánějí žízeň, podporují trávení, působí proti zácpě. Pozor však na to, že plody mohou u někoho vyvolat alergickou reakci.
V lidovém léčitelství se jahodník užívá také na bolest hlavy, nervovou slabost, prochladnutí a k léčbě ran.
Jehlice trnitá
Jehlice trnitá je keř měřící necelý 1 metr. Této bylině se říká také babí hněv, vochlice, jehlice nebo mužská láska. Keř kvete v průběhu června až září. S jehlicí se setkáme na loukách, pastvinách, u cest, mezí apod.
Jehlice je významná pro svůj kořen- sběr kořene je nutné provést ještě před květem nebo následně po odkvetení. Kořeny je třeba omýt, očistit a usušit. Po usušení mají zvenku šedohnědou a zevnitř nažloutlou barvu. Jsou charakteristické specifickou vůní a pálivou chutí.
Jak jehlice působí
K účinným léčivým látkám řadíme zejména flavonoidy, silici a triterpenové sloučeniny.
Bylina má diuretické účinky, léčí močový písek, močové kameny, podněcuje vylučování vody, pozitivně působí na ledviny, podporuje vylučování kyseliny močové, účinkuje na revmatické potíže, bojuje proti zánětům ledvin a močových cest, harmonizuje látkovou výměnu, zvyšuje krevní tlak, podněcuje srdeční činnost, je vhodná při hemoroidech, má pozitivní vliv na lymfatický systém a žlázy s vnitřní sekrecí.
Jestřabina lékařská
Její lidová pojmenování zní:
- Kozí routa,
- polní štědřenec,
- štědřenec.
Sbírá se pro svou nať, a to od července do srpna. Usušená nať se vyznačuje trpkou chutí.
Podporuje léčbu cukrovky, je to jakýsi orální inzulín, snižuje hladinu cukru v krvi. Užívá se na podporu tvorby mateřského mléka, má podpůrné účinky na činnost mléčných žláz, působí močopudně, potopudně, a diureticky, pomáhá při epilepsii. V dávných dobách odháněla mor, horečku, léčila dětské nemoci a působila proti hadímu uštknutí.
Jetel
Jetel se ve formě nálevu užívá, pokud někdo trpí průjmem, zánětem průdušek a černým kašlem. Při zevním použití dezinfikuje kůži, je vhodný při ekzémech, hnisavých ranách. Podle některých výzkumů údajně jetel předchází vzniku rakoviny a nemocí srdce, protože je to významný antioxidant. Rovněž snižuje klimakterické potíže.
Traduje se, že čtyřlístek přináší štěstí a chrání před šílenstvím.
Jitrocel kopinatý
Jedná se o vytrvalou bylinu známou též jako ranocel, celník hojílek nebo volský jazyk. Květenství této rostliny probíhá od května do září.
Jitrocel má své léčivé účinky ukryty v listech, jejichž sběr se realizuje od května do srpna. Jitrocelový list si vyžaduje pečlivý sběr a sušení. Pokud budeme například sbírat listy ve vlhku a zapaří se nám, zčernají a ztratí svou hodnotu. A jak poznáme, že jsou listy kvalitně usušené? Zbarví se do olivova až hnědavě zelena, téměř nejsou cítit a chutnají mírně nahořkle. Je nutné dbát na to, aby byly z listů odstraněny květní stvoly, ty by totiž kvalitu léčiva snižovaly. Při sušení listy neobracejte, aby se zbytečně nedrolily.
Použití jitrocele
Jitrocel jako bylinu zná asi každý z nás. Usnadňuje vykašlávání, takže se užívá při zánětu průdušek, astma a jiných onemocnění dýchacích cest. Je známý při trávících potížích, jako obklad se přikládá na ekzémy, spáleniny, špatně se hojící rány apod.
Jmelí bílé
Řeč je o malém, ale rozvětveném keři, lidově známém jako mejlí, gmejl, omelí či mýlí. Plodem jsou zelenožluté bobule, které obsahují černá semena. Jmelí kvete kolem března až dubna. U nás roste jmelí nejčastěji na borovicích, ale tak na listnatých stromech (lípa, topol, javor).
Sbírají se mladé větvičky s listy, a to v prosinci až únoru, celoročně lze sbírat pouze jmelí z borovic. Větvičky se odřežou, očistí a usuší. Po usušení má jmelí stále nazelenalou barvu a mírně trpkou chuť. Rozhodně není správné, když jmelí zčerná.
Účinek jmelí na organismus
Bylina snižuje vysoký krevní tlak, ovlivňuje srdeční činnost (zpomaluje tep srdce), má hemostatické účinky (potlačuje krvácení)- například u krvácení z nosu, z dělohy, v období menstruace, při hemeroidech, dále působí proti křečím- epilepsie, bolest hlavy, nervové choroby. Používá se, pokud se objeví příznaky arteriosklerózy, artrózy nebo chronická onemocnění kloubů.
© Z publikace PannaCz.com Noetika - Veronia
