Magická kultura

Magie
 23
Kde hledat nejvyspělejší magickou kulturu? Co je to magická kultura a jaké je její třídění. Bazilská macumba či haitské vúdú, ghanské „džu-džu" a další. Jaké můžeme shledávat společné a diferencující znaky.
Zobrazen: 3446x   24. 4. 2006, aktualizováno: 19. 5. 2008

Magická kultura a základní třídění

Každá kultura má svou specifickou esoterní dimenzi, která se mimo jiné projevuje i určitým druhem magie — od barbarské až po vysoce kultivovanou magickou „technologii". Dokazují to příbuznost magie a mytologie a odpovídající rozdíly v magických praktikách a obsahu mytologií různých kultur. Tak lze hovořit o různých magických kulturách, např.

  • staroegyptské
  • hebrejské
  • chaldejské
  • perské
  • indické
  • černošské
  • slovanské
  • germánské atd.

Třídění magických kultur, resp. subkultur odpovídá v podstatě antropologické, resp. historicko-sociologické klasifikaci kultur s tím, že hermetikové rozlišují ještě prehistorické kultury, k nimž patří zejména kultura atlantská, lemurská a další.

Srovnávací studie magické kultury

Srovnávacím studiem magických systémů starých Slovanů, Egypťanů, Aztéků, primitivních magií černošských, jako je brazilská macumba či haitské vúdú, ghanské „džu-džu" a další, můžeme shledávat společné i diferencující znaky. Jde v podstatě o danou kulturou transformovaný základ všech magií, tj. o kulturně transformované transcendentno a transcendentálno, což se projevuje především v užívání různých metod, ale i ve vytčení různých cílů magické praxe. Takové srovnávání i popis různých magických kultur však překračuje rámec naší práce, a tak zájemce o nehermetické magické kultury odkazujeme na níže uvedenou bibliografii.

Nejvyspělejší magická kultura

Za nejvyspělejší magickou kulturu čistě hermetického rázu, která též plně vyhovuje duchu západní kultury, lze považovat magickou kulturu starého Egypta, která je dědictvím prakultury atlantské a nejúplněji byla zprostředkována středověkým rosekruciánstvím (rhodostaurotismem — Rosekruciáni). Její prvky nacházíme však i v magických kulturách staré Babylónie, Persie, dokonce v magické kultuře čínské, tibetské a indické, jakož i v magii starých Řeků a Římanů, Keltů a dalších.

Literatura

Blau L.: Das altjůdische Zauberwesen, 2. vyd. Berlin 1914. — Bozzano E.: Obersinnliche Erscheinungen bei Naturvolkern, 2. vyd. Freiburg 1975. — Bránily S.: Im Reiche des Wakan: Schamanismus und Magie der Indianer Nordamerikas, 2. vyd. Basel 1979. — Contenau G.: La magie chez les Assyriens et les babyloniens, Paris 1947. — Danzel T. W.: Magie und Geheimwissenschaft, Stuttgart 1924. —Derlon P.: Unter Hexen und Zauberern: Die okkulte Traditi-onen der Zigeuner, 3. vyd. Basel 1980. — Doutté E.: Magie et religion dans 1'Afrique du nord, Alger 1908. — Eliáš O.: Magie a démonologie ve staré Babylónii, Praha 1923. — Fra-zer J. G.: Zlatá ratolest, Praha 1977. — Hargous S.: Besch-worer der Seelen: Das magische Universum der sudamerika-nischen Indianer, Basel 1978. — Idries Shah: Oriental magie, London 1968. — Kefer J.: Syntetická magie, Praha b.] — Thompson R. C: Semitic magie, repr. New York 1971. V případě zájmu Vám doporučujeme zakoupení celé publikace.

Z materiálů telestézické společnosti PannaCz.com


 
diskuzní
fórum
Diskusní fórum k tomuto článku není aktivováno.

 Poslední aktuality