Magie - zrcadlo světské moudrosti

Vznešená krása.
Přikázání pro adepty okkultních věd, praktické mistry magie. Podle staroegyptských chrámových papyrů, indických Véd, židovského Talmudu a Kabbaly sepsal po prvé roku 1653 D. V. Juan de Lastanosa...
Zobrazen: 2699x   29. 10. 2007, aktualizováno: 19. 5. 2008

VŠE DNES DOSÁHLO JIŽ SVÉHO VRCHOLU

nejvyššího však, umění uplatniti se. Dnes musí jediný učenec věděti více, než-li za starých dob všech sedm: a více jest také třeba, abychom byli hotovi s jedním člověkem, než-li v dřívějších s celým národem.

SRDCE A HLAVA

oba póly našich schopností: jedno bez druhého poloviční štěstí. Rozum nedostačuje, třeba jest i dobrého ducha. Neštěstím hlupáka jest, chybí-li se povolání, úřadu, země a obcování.

NECHATI V NEJISTOTĚ O SVÉM ÚMYSLU

Údiv nad novostí jest již oceněním jejího zdaru. Hráti s otevřenými kartami není ani příjemné, ani prospěšné. Neprozradíme-li svůj úmysl předčasně, vzbudíme očekávání, zvláště jsme-li výší svého postavení předmětem všeobecné pozornosti. Při všem dejme svému jednání nádech jakési tajůplnosti a vzbuzujme tak svou uzavřeností úctu. Dokonce tam, kde prozrazujeme své plány, varujme se býti zcela upřímnými; právě tak jako ve společenském obcování nesmíme každému odhaliti svoje nitro. Ostražité mlčení jest svátostí chytrosti. Vyslovený úmysl nebyl nikdy ceněn, daleko spíše vystavuje se pohanění a nedojde-li dokonce svého úspěchu, pak budeme dvojnásobně vysmáni. Proto napodobujme božské jednání tím, že udržujeme své okolí v nepokoji a domněnkách.

VĚDA A STATEČNOST TVOŘÍ VELIKÁ DÍLA

Tvoří nesmrtelnost, poněvadž samy jsou jí. Každý jest to, co ví, a mudřec dokáže všechno. Člověk bez vědomostí; svět v tmách. Náhled a síla; oči a ruce. Bez odvahy jest vědění neplodné.

ODŮVODNITI ODVISLOST

Bůžka nedělá pozlacovač, nýbrž ctitel. Kdo jest chytrým, vidí raději, když lidé potřebují jeho, než-li aby mu byli vděčností zavázáni. Neboť způsobem vznešeného člověka jest vésti je na šňůře naděje, chudáka pak, spoléhati se na jejich vděčnost; neboť na poslední se rádo zapomíná, první však zůstává v dobré paměti. Dosáhneme více od odvislých, než-li od povinnou zdvořilostí nám zavázaných; kdo ukojil svou žízeň obrátí se k pramenu zády a vymačkaná meruňka padá se zlaté mísy do bláta. Jakmile se ukončí odvislost, padá s ní i dobrá shoda a s ní veliká úcta. Budiž tedy hlavním naučením ze zkušenosti, že máme udržovati naději, nikdy ji však plně neukojiti, naopak se starati, abychom byli stále nezbytnými i korunovaným hlavám. Nesmí se to však přeháněti tak přílišně, bychom mlčeli za účelem, aby se druhý dopouštěl chyb a nemáme také k vůli vlastnímu prospěchu nechati dojíti k cizí nenapravitelné škodě.

DOSÁHNOUTI SVÉ DOKONALOSTI

Nerodíme se hotovými. Každý den zdokonalujeme svou osobnost a povolání až konečně dosáhneme onoho bodu dokonalosti, kde jsou všechny schopnosti úplny a všechny talenty vyvinuty. Toto možno poznati z toho, že vkus se zdokonalí, myšlení vyjasní, úsudek uzraje a vůle se ujasní. Mnozí nedojdou vůbec k dokonalosti, vždy jim něco schází; jiní dozrávají pozdě. Dokonalý muž, moudrý ve svých řečech, chytrý v jednání bývá chytrými lidmi k důvěrným stykům nejen připuštěn, ale i vyhledáván.

CHRÁNITI SE PŘED VÍTĚZSTVÍM NAD PŘEDSTAVENÝMI

Každé překonávání jest nenáviděno, ale překonání svého pána jest hloupým kouskem nebo hrou osudu. Vždy byla převaha nenáviděna, oč více pak převaha nad převahou. Předností nízkého druhu, bude opatrný zatajovati, právě tak jako nezatajuje osobní krásu nedbalým oděvem. Často se přihodí, že někdo se spokojí štěstím nebo vlastnostmi ducha menšími našich, ale rozumem žádný; oč méně pak kníže. Neboť rozum jest královská vlastnost a proto každý útok na ni jest zločinem proti majestátu. Knížata jsou majestátem a chtějí jím býti tedy zejména v tom, co jest jeho typickou vlastností. Chtějí sice, aby se jim pomocníkovalo, nikoli však, aby byli překonáváni: rada jim udělená má proto vždy vypadati více jako připomenutí na to, co zapomenuli, jako světlo vrhané na věci, jež právě nemohou nalézti. Šťastný návod k této jemnosti dávají nám hvězdy, neboť ačkoliv jsou jasny a dítkami slunce, přece se neodvažují měřiti se s jeho paprsky.

BÝTI BEZ VAŠNÍ

vlastnost největší velikosti duševní, jejíž převaha sama sebe vykupuje ze jha surových vnějších dojmů. Není vyšší vlády, nežli nad sebou samým a nad svými affekty; taková vláda stává se triumfem svobodné vůle. A kdyby i vášeň se člověka zmocnila, nesmí se nikdy odvážiti na jeho úřad, a to tím méně, čím úřad jest vyšší. To jest ušlechtilý způsob, kterým se uvarujeme nepříjemnosti, ba dokonce dosáhneme nejkratším způsobem úcty a vážnosti.

ZAPÍRATI NÁRODNÍ CHYBY

Voda přebírá dobré a špatné vlastnosti oněch vrstev, kterými probíhá a člověk klimatu, v němž se narodil. Někteří děkují své vlasti více nežli druzí, pak-li se narodili pod příznivějším nebem. Není národa, ani mezi nejvzdělanějšími, který by byl úplně prost nějaké zvláštní chyby, kterou neopomenou sousedé haniti, buďto aby se před ní chránili nebo aby se jí utěšovaly. Chvály hodnou obratností jest opraviti takové chyby sám na sobě nebo alespoň je ukrývati. Dosáhneme tím pověsti, že jsme jediní toho druhu mezi svými: neboť co se nejméně očekává, to se nejvíce cení. Právě tak jsou chyby v rodině, stavu, úřadu a věku: sejdou-li se všechny v jednom člověku aniž by věnoval pozornost jejich vymýtění, udělají z něho nesnesitelnou obludu.

ŠTĚSTÍ A SLÁVA

čím je prvé nestálejší, tím je tato trvanlivější; štěstí pro život, sláva po smrti: ono proti závisti, tato proti zapomenutí. Štěstí bývá želáno, někdy i vyhledáváno; sláva se dobývá. Touha po slávě prýští z vědomí ceny. Pověst byla a jest sestrou gigantů: stále se pojí k nesmírnému, obrovitému, zázračnému, k předmětům odporu nebo souhlasu.

OBCOVÁNÍ S TĚMI, OD NICHŽ SE MŮŽEME POUČITI

Přátelské styky jsou školou vědění a zábava vzdělávací poučováním: ze svých přátel dělejme si učitele a nechme prospěch z učení se mísiti se s rozkoší zábavy. S lidmi dobrých náhledů nabýváme dvojího požitku, jednak, že tím, co mluvíme, dosáhneme souhlasu, jednak, že tím, co slyšíme se poučujeme. K jiným jsme puzeni obyčejně svým vlastním prospěchem: tento zde však jest vyššího druhu. Pozorný navštěvuj e často domy oněch znamenitých vznešených dvořanů, kteří jsou spíše jevišti velikostí nežli paláci ješitností. Jsou pánové, kteří požívají pověsti světových chytráků: netoliko oni sami, svým příkladem a obcováním jsou orakuly velikosti, nýbrž i družina je obléhající tvoří dvorní akademii dobré a vznešené chytrosti všeho druhu.

PŘÍRODA A UMĚNÍ

látka a dílo. Není krásy bez napomáhání a každá dokonalost přetvoří se v barbarství, není-li zvyšována uměním: to odpomáhá od zlého a zdokonaluje dobro. Příroda opouští nás obyčejně při nejlepším, potom utečme se k umění. Bez něho jest každá přirozená vloha nevzdělaná a nejdokonalejšího schází půle, schází-li mu vzdělání. Každý člověk má bez umělého vzdělání v sobě něco drsného a potřebuje k úplné dokonalosti spracování a nátěru.

JEDNATI BRZO S TÍM, BRZO S ONÍM ÚMYSLEM

Život člověka jest bojem proti zlobě lidí. Věda jest chytrostí, jež užívá všech válečných lstí, aby dosáhla svého předsevzetí. Nedělá nikdy to, co udává, nýbrž užívá různých záludů, aby mýlila. Obratně dělá na oko různé kousky: pak ale ve skutečnosti provede něco neočekávaného, stále jsouc toho pamětliva, aby ukryla svou hru. Jeden svůj úmysl projeví, aby pozornost nepřítele k němu svedl, obrátí se však k němu ihned zády a zvítězí tam, kde toho žádný netušil. Na jiné straně však předstihne ji pronikavý ostrovtip svou pozorností a pozoruje se lstivou převahou: vždy rozumí opak toho, co se mu dává najevo a dovede také ihned udělati potřebnou falešnou tvář. První úmysl pustí prostě mimo a čeká na druhý neb i třetí. Když však přetvářka vidí, že její hra jest odkryta, stupňuje se ještě více a pokusí se nyní klamati pravdu samou; zamění hru, aby změnila lest, a podává pravé jako vyumělkované stavíc tak svůj podvod na bázi úplné upřímnosti. Ale chytrost ji pozorující jest na svém místě, namáhá svojí bystrozrakost a odhalí konečně temnotu ve světle zahalenou; rozluští onen úmysl, jenž byl tím klamnější, čím se zdál upřímnějším. Tím způsobem bojuje záludnost Pythonova proti lesku pronikavých paprsků Apollonových.

VĚC A ZPŮSOB

Při věcech nepostačuje pouze podstata, žádoucny jsou i okolnosti ji doprovázející. Špatný způsob kazí vše, dokonce i právo i rozum; dobrý způsob naproti tomu může více nahraditi, ozlacuje zápor, oslazuje pravdu a omlazuje samo stáří. "Jak" má veliký význam u věcí: způsobné jednání jest kapesní zloděj srdcí. Hezké chování jest ozdoba života a každý příjemný výraz pomáhá přímo zázračně z místa.

MÍTI POMOCNÉ DUCHY

Štěstím mocných tohoto světa jest, že mohou k sobě přidružiti muže zdravého a dokonalého náhledu; tito chrání je před každým nebezpečím nevědomosti a musí projednati místo nich těžké, sporné otázky. Je známkou zvláštní velikosti míti moudré ve svých službách, a převyšuje to daleko barbarskou choutku Tigranovu, míti zajaté krále za otroky. Zcela novým vladařením, a sice v nejlepším smyslu, jest umělé podrobení si za sluhy ony lidi, které příroda vysoko nad nás postavila. Vědění jest dlouhé, život krátký a kdo ničeho neví, ten vůbec nežil. Proto jest neobyčejnou obratností studovati bez námahy a sice mnohými býti jimi všemi poučován. Pak možno mluviti ve shromáždění mnohých jedněmi ústy tolika rozumy, kolik jsme si jich dříve vzali na poradu; tím dosáhneme za cenu cizího potu pověsti orakula. Oni pomocní duchové shledají nejdříve celou lekci a přeloží nám ji pak ve quintessencích vědění na stůl. Kdo však nemůže si toho dovoliti, aby měl moudré ve svých službách, ten ať nabývá prospěchu se styku s nimi.

ROZMYSLNOST A POCTIVÝ ÚMYSL

dohromady zaručují naprostý výsledek. Nepřirozenou však obludou byl vždy zdravý rozum spojený se zlou vůlí. Zlovolný úmysl jest jedem všech dokonalostí; podporován jsa věděním, ničí je jemnějším způsobem. Neblahá převaha, které se užívá k hanebnostem. Věda pak bez rozumu jest dvojité bláznovství.

ZMĚNA VE ZPŮSOBU JEDNÁNÍ

Nejednejme vždy stejným způsobem, abychom popletli pozornost svých protivníků; ne vždy dle prvního úmyslu; neboť jinak pochopí brzo jednoduchý chod a předejdou nás nebo dokonce i zmaří naše jednání. Jest snadno trefiti ptáka, jenž letí v přímém směru, daleko tíže však toho, jenž letí klikatě. Ale také dle druhého úmyslu nesmíme vždy jednati, neboť hned po druhé pozná protivník lest. Zlomyslnost jest stále na stráži a třeba veliké lstivosti, aby byla oklamána. Nikdy nevynese hráč kartu, kterou protivník očekává, a ještě méně onu, kterou si přeje.

PÍLE A TALENT

bez obého nestaneme se nikdy znamenitými, spojíme-li je však, pak v míře největší. Pílí dokáže prostředně nadaný více, nežli nadanější bez ní. Práce jest cena, za kterou se kupuje sláva. Malou má cenu, co málo stojí. Mnohým scházela jenom píle k dosažení nejvyšších úřadů, zřídka jen nechá nadání na holičkách. Lépe jest zajisté býti prostředním na vysokém místě, nežli vyznamenaným na nízkém, to omlouvá vysoká mysl prvého: naproti tomu spokojujeme-li se prostředností na nejnižších místech, zatím co bychom na nejvyšším mohli býti znamenitými, nemá omluvy. Jest tedy třeba přírody a umění, jimž píle vtiskuje svůj znak.

NEVZBUZOVATI OČEKÁVÁNÍ NEOBYČEJNÝCH VÝKONŮ

Obyčejným neštěstím všech příliš slavných lidí jest, že nikdy nemohou dostáti přemrštěným nadějím a očekáváním, jimž dali neopatrně vzniknouti. Nikdy nemůže skutečnost dosíci dokonalosti vysněného: jest velmi snadno představiti si dokonalost; uskutečniti ji však neobyčejně těžkým. Síla doměnky spojuje se s přáním a proto si představuje více, nežli je možno. Byť byly znamenité vlastnosti sebe větší, přece nikdy nedostačí, aby uspokojily přemrštěné očekávání; budete-li tedy vystupovati se sklamáním přemrštěných nadějí, budete rušiti spíše omyl očekávajícího, nežli vzbuzovati obdiv. Naděje jest velikou falšovatelkou pravdy. Rozumnost má ji uvésti do mezí a starati se o to, aby požitek převyšoval očekávání. Když při vystoupení určitým způsobem máme veřejné mínění na své straně, pomáhá to ku vzbuzení pozornosti, aniž by ukládalo povinnosti vzhledem ku předmětu samému. Jest daleko lepší když skutečnost převyšuje očekávání a když jsme více nežli si jiní představovali. Toto pravidlo jest falešné při lidech zlých. Byli-li tito také ve zlém přeceňováni, tu vidíme rádi, když toto mínění nás zklame. Pak se jim podaří státi se snesitelnými, ač byli dříve obáváni co nejnebezpečnější.

MUŽOVÉ STOLETÍ

Velmi řídcí jsou lidé, kteří závisí na čase. Ne všichni nalezli dobu, jíž byli hodni, jiní ji sice nalezli, ale nemohli dojíti k tomu, aby ji využitkovali. Mnozí byli hodni lepšího století; neboť vždycky netriumfuje dobro. Věci mají svoje periody a dokonce nejkrásnější vlastnosti podléhají módě. Mudřec však má tu přednost, že jest nesmrtelným: není-li jedno století jeho stoletím, budou jimi mnohá jiná.

UMĚNÍ MÍTI ŠTĚSTÍ

I pro štěstí jsou pravidla: neboť pro moudrého není všechno náhoda. Námaha může štěstí napomáhati. Mnozí se spokojují tím, že se postaví klidně před bránu bohyně štěstí a očekávají až jim otevře. Jiní však spějí kupředu a uplatňují svou odvážnou chytrost, aby na křídlech své ceny a odvahy dosáhli až k bohyni a nabyli její přízně. Správně-li však usuzováno, není jiné cesty nežli opatrnosti a ctnosti; neboť každý má právě tolik štěstí a neštěstí, kolik chytrosti nebo hlouposti.

MUŽ S VÍTANÝMI ZNALOSTMI

Rozumní lidé jsou vyzbrojeni jemnou a vybranou sečtělostí, mají časové zkušenosti o všem co jest na denním pořádku, více však způsobem učeným než prostým: mají vždy zásobu duchaplných vtipných řečí a ušlechtilých skutků, kterých dovedou vždy v pravý čas použíti. Často se udá lépe dobrá rada ve formě vtipného slova nežli v nejvážnějším poučování. Časové vědění mnohem více pomáhalo nežli všech sedm umění, byť byly sebe volnějšími.

BÝTI BEZ POSKVRNY

Neodpustitelná podmínka dokonalosti. Jest velmi málo lidí, kteří by byli bez nějaké poskvrny, jak psychické tak morální: a mají tuto chybu rádi, právě, že by ji mohli snadno odstraniti. S politováním vidí cizí chytrost, jak často celá skupina krásných vlastností jest pokálena malou chybou, jež se drze na ni pověsí; jediný mráček dostačí, aby zatemnil celé slunce. Právě tak je tomu se skvrnami naší vážnosti, jež zlomyslnost ihned nalezne a stále se k ní vrací. Největší obratností však jest změniti je v ozdoby asi jak Caesar tělesnou svoji vadu zakrýval vavřínem.

ŘÍDITI SVOJI OBRAZOTVORNOST

tím, že ji někdy uvedeme do mezí, někdy zase, že jí pomůžeme: neboť dokáže vše i nad naše štěstí a dokonce rozum bývá jí opravován. Může dosáhnouti tyranské moci a nespokojuje se s lenivým přihlížením, nýbrž stává se činnou a zmocňuje se často celého našeho života, jejž naplňuje buď veselím nebo smutkem, podle toho jaká jest hloupost do které upadá: neboť činí nás samy se sebou spokojenými; některým stále předstírá nemoci a choroby a stává se domácím katem tohoto hlupáka: jiným pak neukazuje nic jiného nežli rozkoš a blaho ve veselém zmámení smyslů; vše toto dokáže, nedovedeme-li rozumným pozorováním udržeti ji v mezích.

ROZUMĚTI POKYNŮM

Kdysi bylo uměním, umění mluviti: dnes však to nedostačuje; musíme uměti uhodnouti, zvláště tam, kde se jedná o zničení našich doměnek. Ten není příliš rozumným, kdo snadno nechápe. Naproti tomu jsou však i zlatokopci srdcí a lovci úmyslů. Právě pravdy, na kterých nám nejvíce záleží se vyslovují pouze s polovice; pouze pozorný pochopí je v celém dosahu. Při všem co si přejeme, držme naši víru na uzdě, ale bodněme ji ostruhou při všem co nenávidíme.

NALÉZTI SVĚRÁK PRO KAŽDÉHO

To jest umění, kterým uvedeme v pohyb cizí vůli. Jest k tomu třeba více obratnosti nežli pevnosti. Nutno věděti, jak každému přijíti na kobylku. Neexistuje vůle, jež by neměla zvláštních sklonů, které jsou velmi různé dle svých vkusů. Všichni jsou otroky bůžků, někteří cti, jiní zájmů, nejvíce však radosti. Umělecký hmat záleží pak v tom, abychom pohnali modlu každého z nich a pomocí jí na něho působiti. Víme-li co každému dá podnět k intensivnější činnosti duševní, pak již máme téměř klíč k jeho vůli. Musíme se dostati na nejprvnější vzpruhu jeho činů, na primum mobile, jež však nebývá citem nejvyšším, nýbrž začasté nejnižší jeho přirozeností: neboť jest ve světě více myslí špatně než dobře založených. Nejdříve se musí zpracovati jeho nálada, pak dáti mu jediným slovem podnět a konečně udělati slovní útok pomocí jeho zamilovaného sklonu; tím neomylně dáváme jeho volné vůli šach-mat.

VÍCE CENITI SI INTENSIVNÍHO NEŽLI EXTENSIVNÍHO

Dokonalost nezáleží na quantitě nýbrž na qualitě. Dokonalosti jest vždy málo a jest řídká: množství a nadbytek nějaké věci znehodnocuje cenu. Dokonce i mezi lidmi jsou obři nejmenšími trpaslíky. Někteří lidé cení knihy dle jich tlouštky, jako by byly psány za tím účelem, aby byly cvičeny ruce a ne hlava. Extensivní nepřesahuje nikdy hranice prostřednosti a jest chorobou universálních hlav, poněvadž nejsou v ničem doma, ač chtějí býti ve všem. Naproti tomu jest však intensivní, z něhož vzniká znamenitost a sice heroická, je-li dokonalého druhu.

NEBÝTI V NIČEM SPROSTÝM

za prvé, ne ve vkusu. Jak slavný byl onen mudřec, jejž velmi zarazilo, že jeho věc se lidem líbila. Nadbytek sprostého souhlasu nedělá radosti rozumným. Naproti tomu jsou mnozí takovými chameleony popularity, tak že nehledají požitek v jemném dechu Apollonově, nýbrž v hrubých výparech davů. Za druhé, nikoliv v rozumu: nepostačujž obdiv chátry, jejíž nevědomost nesahá dále nad první udivení: zatím co všeobecná hloupost obdivuje, odhalí rozum jednotlivce celý podvod.

BÝTI SPRAVEDLIVÝM MUŽEM

Takový stojí vždy po boku pravdě s takovou pevností předsevzetí, že ani vášeň lidu, ani moc despotova nedovede ho přinutiti, aby překročil hranice práva. Kdo jest tímto Fenixem spravedlnosti? Spravedlnost má skutečně velmi málo přívrženců. Mnozí jí sice slaví, ne však v sobě samých. Jiní jsou jimi až k onomu bodu, když počíná nebezpečí: pak ji však falešní zapírají, politikové vysmívají, neboť ona nezná ohledu srazí-li se nepřátelsky s přátelstvím, s mocí, nebo s vlastním zájmem: v tom leží nebezpečí, státi se odpadlíkem. Zde vzdalují se, s domnělým metafysickým odůvodněním opatrní a prohnaní, aby nekřížili úmysly vyšších a nepřišli v cestu státnímu raisonu. Charakterní muž však pokládá každé přetvařování se za zradu: měří svoji cenu více dle neochvějné pevnosti, než-li dle své chytrosti. Vždy jest tam, kde jest pravda: odpadne-li od některé strany, pak to není kolísání na jeho straně, nýbrž na její, neboť jistě se před tím uchýlila z cesty pravdy.

NEPŘIZNÁVATI SE K ZAMĚSTNÁNÍ, JEŽ NEPOŽÍVAJÍ DOBRÉ POVĚSTI

a ještě méně k chimerám, jimiž dojdeme dříve opovržení nežli úcty. Jest mnoho podivných sekt, jichž se každý rozumný muž straní. Někteří lidé mají však tak podivný vkus, že vždy sáhnou po tom, co zavrhli moudří a sami sobě si libují v těchto zvláštnůstkách. Tím ovšem se stanou všeobecně známými, spíše však co předmět posměchu, než-li slávy. Dokonce ani k pozornosti se chytrý muž veřejně a vyzývavě nebude hlásiti, tím méně pak k věcem, které svoje přívržence činí směšnými. Nebudeme je zde vypočítávati, poněvadž všeobecné opovržení je dostatečně označuje.

POZNÁVATI LIDI ŠŤASTNÉ A NEŠŤASTNÉ

abychom se mohli oněch přidržovati a těmto se vyhýbati. Neštěstí jest ponejvíce trestem hlouposti a není nemoci, jež by byla stykem nakažlivější. Nesmíme nikdy otevříti dveře ani sebemenšímu zlu; neboť za tímto vloudí se řada jiných, větších. Nejjemnější umění ve hře jest správné ekartování: nejmenší karta barvy, která jest nyní trumfem, jest důležitější než-li nejvyšší z těch, jež byla před tím. Jsme-li v pochybách, pak jest nejlépe přidržeti se moudrých a opatrných, poněvadž tito dříve či později svého štěstí dosáhnou.

SLYNOUTI SVOU LASKAVOSTÍ

Vážnost lidí, kteří stojí u vládního vesla, roste neobyčejně, jsou-li ochotni, a laskavost panovníků jest vlastností, kterou dojdou všeobecné náklonnosti. To jest právě jediná výhoda, kterou dává nejvyšší moc, že totiž můžeme konati více dobra než-li jiní. Přátelé jsou ti, kteří prokazují laskavosti. Naproti tomu mnozí se starají o to, aby byli neochotnými ne tolik z obtíží jako ze zlomyslnosti; jsou naprostým a úplným opakem božské laskavosti.

UMĚTI ODMÍTATI

Jednou z největších životních zásad jest, abychom dovedli odmítati; z toho následuje, že jest důležitější uměti se odlučovati jak od jednání, tak od osob. Jest mnoho cizorodých zaměstnání, jež jsou moly drahocenného času. Zabývati se něčím nepřístojným jest horší než zaháleti. Pro opatrného nedostačuje, že není sám dotěrným, nýbrž musí se starati o to, aby se jiní nevtírali k němu. Nesmí náležeti všem tolik, aby na konec nenáležel ani sám sobě. Právě tak nesmíme se své strany zneužívati svých přátel a nežádati od nich více, než-li asi nám povolili. Všeho moc škodí a nejvíce ve styku s lidmi. S chytrým tímto omezením zachováme si náklonnost a úctu všech lidí, poněvadž pak není opomenuto drahocenné slušnosti. Udržujme si proto svobodu smýšlení, milujme vroucně výběr každého druhu a nikdy neznásilňujme upřímnost svého dobrého vkusu.

POZNATI SVOJI NEJLEPŠÍ VLOHU

vynikající svůj talent; tento pak vychovávati a ostatním pomáhati. Každý by se stal něčím znamenitým, kdyby znal svoji hlavní přednost. Vypozorujme tedy převládající svoji vlohu a vynaložme na její zdokonalení všemožnou píli. U některých jest to rozum, u jiných udatnost, jež vládnou. Mnozí však znásilňují svoje přirozené vlohy a nepřivedou to proto nikdy k dokonalosti. Co dříve lichotilo samolibosti bylo příliš pozdě odhaleno co omyl a bláhovost.

PŘEMÝŠLETI A TO NEJVÍCE O TOM, NA ČEM NEJVÍCE ZÁLEŽÍ

Poněvadž nemyslí, jdou všichni hlupáci zkáze vstříc: ve všech věcech nevidí nikdy ani polovici skutečnosti; a poněvadž se tak málo namáhají, že nepochopí ani vlastní svoji škodu nebo výhody, přikládají velikou váhu tomu, na čem málo, a malou na čem mnoho záleží, stále obráceně usuzujíce. Mnozí neztratí proto rozum, poněvadž žádný nemají. Jsou mnohé věci, jež musíme podrobiti prohlídce celou silou svého rozumu a potom je uschovati v jeho hlubinách. Chytrák přemýšlí o všem, ale činí rozdíl: zahloubá se do toho, v čem nalézá příčinu nebo odpor a myslí si časem, že jest v tom ještě více než-li si myslí: právě tak daleko sahá jeho přemýšlení jako jeho odvaha.

UVÁŽITI SVOJE ŠTĚSTÍ

abychom mohli jednati, a do něčeho se pustiti. Na tom více záleží, než-li na pozorování svého temperamentu. Hlupákem však jest ten, kdo ve čtyřicátém roku obrací se na Hyppokrata k vůli svému zdraví a ještě více, kdo na Seneku k vůli moudrosti. Jest velikým uměním vésti své štěstí, a to tak, že hned se na ně čeká, neboť i čekáním může se mnohého dosáhnouti; hned zase v pravý čas se užívá, poněvadž má své periody a poskytuje příležitost; ačkoliv jest nemožno odnaučiti je jeho dráze, neboť kroky jeho jsou zcela bez pravidel. Kdo poznal, že je mu příznivo, ať kráčí drze ku předu; neboť jako krásná žena miluje vášnivě odvážlivce a mladíky. Kdo však má neštěstí, ať ničeho nepodniká; ať naopak ustupuje, aby nepřivolal k jedné zlověstné hvězdě, jež nad ním září, ještě druhou.

ŠTIPLAVÉ ŘEČI ZNÁTI A UMĚTI JICH UŽÍVATI

Tento bod ve styku s lidmi jest neobyčejné důležitosti a jemnosti. Takové úštěpky hází se sem a tam, aby se zkoušela povaha a pomocí jich konáme nejpokrytější, ale i nejpronikavější prohlídku srdce. Jiným druhem týchž, pak jsou zlomyslné, utajované, jedem závisti, nebo žlučí vášně prosáklé narážky; tu vznikají neočekávané blesky, kterými můžeme být smeteni z výše náklonnosti a úcty; lehoučkým slůvkem tohoto druhu zasaženi klesli mnozí z nejlepší důvěry nejvyšších, také jen nižších osob, i takoví, jimž bylo nemožno nahnati strach ani úplným spiknutím rozhněvaného zástupu a kletbou jednotlivců. Jiný duch úštěpků působí zase protivným směrem, tím že podporují naši důstojnost a úctyhodnost. Ale s touže obratností, s jakou je úmyslnost proslovuje, musí je opatrnost přijímati a předvídavost je dokonce předem očekávati. Neboť obrana proti zlu spočívá v tom, že o něm víme, rána předem očekávaná vždy míjí cíl.

V NEJLEPŠÍM SE HROU SE ROZLOUČITI

tak dělají to všichni hráči z povolání. Krásný ústup má právě tak velikou cenu, jako odvážný útok. Uvedme v bezpečí svoje činy, je-li jich již mnoho a dosti. Dlouho trvající štěstí bývá vždy podezřelé; přerušené však bývá jistější a jeho sladko-kyselost dělá jeho chuť ještě příjemnější. Čím více se štěstí hromadí, tím více roste nebezpečí, že vyjedeme z dráhy a že všechno najednou se zhroutí. Výše štěstí bývá často vyvážena krátkým jeho trváním; neboť i štěstí se pronese, má-li je bez přestání jen jeden vléci na svých bedrech.

ZNÁTI BOD ZRALOSTÍ VŠECH VĚCÍ

abychom jich mohli užívati. Všechna díla přírody dospívají k vrcholu dokonalosti: až k tomu bodu přibírají, od něho upadají: mezi plody umění jsou naproti tomu pouze některé, jež byly přivedeny tak daleko, že nejsou již schopny zdokonalení. Předností dobrého vkusu jest, že užívá věcí v bodě jejich dokonalosti: všichni si toho ani nemohou dopřáti a kdyby mohli, nedovedou. Dokonce i duševní plody přicházejí k tomuto bodu zralosti; jest důležito znáti ho, jednak k vůli ocenění, jednak výcviku.

PŘÍZEŇ LIDÍ

Jest velmi těžko dojíti všeobecného obdivu; těžší však všeobecné lásky. V mnohém závisí to od přízně přírody, daleko více však od námahy. Prvá klade základ, tato provede dílo. Znamenité vlastnosti nestačí, ačkoliv jsou předpokládány, neboť jakmile jsme získali mínění pro sebe, můžeme i náklonnosti snadno získati. Dále pak nemožno získati náklonnosti bez konání dobra; činiti dobro oběma rukama, milovati krásná slova a ještě lepší činy, abychom byli milováni. Zdvořilost jest největším politickým kouzlem velikých. Nejprve napřahněme svoji ruku k činu, pak teprve po péru; od šavle k dějinám: neboť tyto dávají také přízeň spisovatelů a ta jest nesmrtelná.

NIKDY NEPŘEHÁNĚTI

Budiž důležitým předmětem naší pozornosti, abychom nikdy nemluvili v superlativech; jednak abychom neuškodili pravdě, jednak abychom nesnižovali svůj úsudek. Přehánění jest nadužíváním získané úcty a svědčí o omezenosti našich znalostí a našeho vkusu. Pochvala probouzí živou zvědavost, dráždí chtivost a když pak potom jak se často stává hodnota ceně neodpovídá, tu se zklamané očekávání obrátí proti podvodu a mstí se podceňováním slaveného a slavícího. Proto má každý chytrák opatrně blížiti se k dílu a ať chybuje raději tím, že chválí málo nežli mnoho. Velmi řídké jsou výjimky ve věcech jakéhokoliv druhu; proto mírněme svoje oceňování. Přehánění není daleko od lži, a tak přicházíme o pověst dobrého vkusu, což jest mnoho, dále pak dobrého úsudku, což jest ještě více.

O VROZENÉ NADVLÁDĚ

Jest to tajně působící síla převahy. Nesmí vznikati z odporného umělkování, nýbrž z vládnoucí přirozenosti. Každý se jí podrobuje, aniž by věděl jak, uznávaje tak skrytou moc přirozené autority. Tito panovničtí duchové jsou krály svou cenou a lvy silou svého vrozeného práva. Vysokou úctou, kterou vzbuzují, dobývají srdce i rozum ostatních. I ostatní schopnosti bývají těmto lidem příznivy; radí se, aby byli hlavními pákami v mašinerii státu; neboť působí více pouhým výrazem tváře, než-li jiní dlouhou řečí.

MYSLITI JAKO MÁLOKTEŘÍ A MLUVITI JAKO MNOZÍ

Plování proti proudu nedovede nikterak vyvrátiti stávající omyl, zajisté však uvésti nás v nebezpečí. Jen takový Sokrates mohl se o to pokusiti. Lišiti se pojmy od mínění mnohých, bývá často pokládáno za urážku; neboť jest to odsuzování cizího úsudku. Brzo množí se zástup rozhořčených, jednak k vůli pohaněnému předmětu, jednak k vůli tomu, jenž ho pochválil. Pravdu nesnese každý a podvod jest právě tak všeobecný jako sprostý. Moudrého nepoznáme dle toho co mluví na tržišti: neboť tam nemluví svým, nýbrž hlasem všeobecné hlouposti, třeba že jeho nitro ji zatracuje. Chytrák se velmi tomu vyhýbá, aby jednak nikdo jemu a on nikomu neodmlouval. Třeba jest stále připraven k haně, přece jest velmi zdrženlivý v jejím vyslovení. Myšlení jest volné; nesmí býti znásilňováno. Proto se chytrák skrývá do svatyně svého mlčení; a promluví-li někdy něco, pak stane se to pouze v úzkém kruhu známých a zasvěcených.

SYMPATISOVATI S VELIKÝMI MUŽI

Vlastností hrdinů jest sympatisovati s hrdiny. V tom jest zázrak přírody, jednak k vůli tajůplnosti, jednak k vůli užitečnosti. Jest příbuzenství srdcí a povah. Působení jeho jest takové, jaké připisuje nevědomost massy zázračným nápojům. Nezůstává státi pouze u úcty, nýbrž stupňuje se až k náklonnosti, ano i lásce. Přemlouvá beze slov a dosahuje bez zásluhy. Jest aktivní a passivní: obě přinášejí dobro, a to tím více, čím je druh vznešenější. Jest velikou obratností je poznávati, je rozeznati a uměti je využitkovati. Neboť žádné sebevědomí nemůže bez této tajné blahovůle dosáhnouti cíle.

LSTIVOSTI UŽÍVATI, ALE NEZNEUŽÍVATI

Nemáme si v ní libovati, tím méně dávati ji na jevo. Vše umělé musí zůstati skryto, poněvadž jest podezřelým, zvláště však pokud se týče opatření z opatrnosti, neboť pak jest nenáviděno. Podvodu se užívá velmi mnoho; proto se podezření zdvojnásobňuje, aniž by se pak dalo poznati; poněvadž jinak vzbuzuje nedůvěru, uráží, vyzývá k pomstě a probouzí špatnosti, na něž dříve nikdo nepomyslil. Velikou předností při jednání jest počínati dílo s rozvahou a není také většího důkazu rozumnosti. Největší dokonalost jednání opírá se o jisté mistrovství, s jakým se provádí.

OVLÁDATI SVOJI ANTIPATHII

Často pohrdáme někým bez příčiny; obyčejně pak dokonce dříve než jsme měli příležitost poznati vlastnosti oné osoby: často opovažuje se tento vrozený odpor lůzy zvednouti se i proti nejznamenitějším mužům. Chytrost ho ovládniž: neboť nic nemůže vzbuditi o nás horší mínění, než-li když opovrhujeme lidmi, kteří mají větší cenu než-li my. Čím více sympatie naše k velikým mužům svědčí v náš prospěch, tím více naše antipatie působí v náš neprospěch.

VYHÝBATI SE VĚCEM CTI

Jeden z nejdůležitějších předmětů opatrnosti. Lidé obsáhlého ducha mají svoje extremy příliš vzdáleny, tak že od jednoho k druhému je velmi dlouhá cesta: sami však drží se vždy ve středu své moudrosti, a proto nemohou tak snadno přijíti k úrazu. Neboť jest daleko snadnější vyhnouti se záležitosti toho druhu, než-li se štěstím z ní vyváznouti. Podobna jsou pokoušení naší chytrosti, a proto jest moudřejší jim se vyhnouti, než-li v nich zvítěziti. Jedna čestná zápletka přivádí v zápětí jinou a horší a při tom může býti čest snadno poškozena. Jsou lidé, kteří následkem zvláštního nebo národního charakteru snadno se chápou nebo zavdávají příležitost vzíti na sebe povinnosti tohoto druhu. Naproti tomu však lidé, kráčející světlem rozumu, potřebují delšího rozvážení v podobné věci. Vidí více odvahy v tom, že se do toho nepustí, než-li ve vítězství: a pakli je proti nim na všecko snad připravený blázen, pak prosí za odpuštění, že nechtějí býti druhým.

DŮKLADNOST A HLOUBKA

pouze dokud tuto máme, můžeme se ctí hráti svoji roli. Stále musí nitro míti dvojnásobnou cenu jako vnějšek. Jsou však lidé, kteří mají pouze fasádu jako domy, které scházejí-li prostředky jsou nedostavěny, majíce vchod paláce a obytné místnosti chýše. Nemají ničeho, u čehož bychom se mohli pozdržeti, jelikož jsou dosti fádními; jakmile jest po prvních pozdravech, jest také po zábavě. S prvními projevy zdvořilosti vystupují bujně jako sicilští koně, ale hned potom zahalí se v mlčení: neboť slova brzo umlknou, kde není pramene myšlenek. Jiní, kteří pohlížejí na vše povrchně, budou tím překvapeni; ne tak opatrní. Tito jdou přímo k nitru a nacházejí prázdnotu dobrou pro posměch rozumných lidí.

BYSTROZRAK A ÚSUDEK

Kdo jest jimi obdařen, ovládá věci a nikoliv tyto jeho: probádá největší hloubky a dovede anatomicky rozložiti schopnosti kterékoliv hlavy. Vida pak do každého člověka rozumí mu a dovede posouditi jeho nejniternější bytost. Jeho pozorování jsou velmi jemná a on umí mistrovsky rozluštiti nejskrytější tajemství. Pozorování jeho jest pronikavé, chápe důkladně a usuzuje správně: odhalí všechno, vidí, chápe a rozumí všemu.

NIKDY NEZAPOMEŇME NA SEBEÚCTU

a nečiňme se tím sami sprostými. Naše vlastní neposkvrněnost musí býti směrnicí naší bezvadné pouti života a bystrost našeho vlastního úsudku musí míti pro nás větší význam, než-li všechny vnější předpisy. Neslušného se nedopouštějme spíše z hanby před vlastním odsouzením sebe, než-li ze strachu před sebepřísnější autoritou. Dojděmež k tomu, abychom se sami sebe báli, tak nebudeme potřebovati Senekova imaginárního hofmistra.

UMĚTI SI VYVOLITI

Velmi mnoho v životě jest od toho odvislo. Vyžaduje to dobrého vkusu a správného úsudku: neboť ani učenost ani rozum nepostačují. Bez volby není dokonalosti: ona má tu výhodu, že si můžeme vyvoliti vždy to nejlepší. Mnozí obdaření plodným duchem, bystrým rozumem, učeností a rozhledem bývají vydáni v šanc záhubě, musí-li voliti: chápou se vždy nejhoršího, jako by jim na tom záleželo, aby chybili. Proto jest toto jedním z největších darů z hůry.

NEDATI SE PŘIVÉSTI Z ROZVAHY

Důležitý bod chytrosti, nikdy se nedat strhnouti. Neboť to ukazuje celého muže s velikým srdcem: neboť vše veliké jest těžko pohyblivé. Affekty jsou chorobné šťávy duše a přílišným přebytkem jich onemocní chytrost: když však vystoupí tato choroba až k ústům, pak jest i čest v nebezpečí. Proto buďme sami pány nad sebou a to tak velikými, abychom ani ve velikém štěstí ani v největším neštěstí neodhalili svoje rozhořčení, spíše abychom, nad ně povýšeni vzbuzovali obdiv.

ČINNOST A ROZUM

Co tento důkladně promyslil, provádí ona co nejrychleji. Pohotovost jest vlastností hlupáků: poněvadž nepozorují blížící se bod popudu, pustí se bez rozvahy do díla. Naproti tomu moudří chybují spíše zdrženlivostí: neboť předvídavost vyžaduje opatření a tak ničí často nedostatek činné síly dobré plody správného úsudku. Rychlost jest matkou štěstí. Mnoho vykonal ten, kdo ničeho nenechal na zítřek. "Spěchej pomalu" bylo skutečně císařskou předpovědí.

MÍTI CHLUPY NA ZUBECH

Mrtvého lva tahají i zajíci za hřívu. S udatností nedá se žertovati. Povolíš-li prvnímu, musíš i druhému, a tak až k poslednímu; máš pak stejnou námahu, abys zvítězil později, ačkoliv by ti bylo daleko prospělo zvítěziti hned na začátku. Duševní odvaha přesahuje tělesnou sílu: jest to jeho meč, jenž stále jest zaražen v pochvě chytrosti, připraven pro každou příležitost. Jest ochranou osoby: duševní slabost snižuje více než-li tělesná. Mnozí mají neobyčejné vlastnosti, ale poněvadž jim schází srdce, žijí jako mrtví a konečně utonou ve své nečinnosti. Ne bez úmyslu starostlivá příroda rozumně spojila ve včele sladkost medu s ostrým žihadlem. Tělo má šlachy a kosti; proto také duch nebudiž samá poddajnost.

UMĚTI ČEKATI

Dokazuje to velikost srdce s bohatstvím, nejsme-li nikdy v nedočkavém žáru, nejsme-li vášnivými. Nejdříve ovládejme sami sebe, pak budeme ovládati i jiné. Teprve dlouhými prostorami času dostaneme se do středu příležitostí. Rozumná zdrženlivost dává uzrávati správným, dlouho zatajovaným úmyslům. Berla času svede více než-li železný kyj Herkulův. Bůh sám netrestá obuškem, nýbrž časem. Řečeno bylo kdysi veliké slovo: Čas a já přijmem boj s jakoukoliv jinou dvojicí (Filip II.). Štěstí samo korunuje čekání velikostí odměny.

ZACHOVATI DUCHAPŘÍTOMNOST

Tato vzniká ze šťastné rychlosti ducha. Není pro ní nebezpečí ani neštěstí následkem její živosti a bdělosti. Mnozí přemýšlejí mnoho, a potom propasou všecko: jiní zase dokážou všechno, aniž by mnoho uvažovali. Jsou antiparastatičtí geniové, kteří teprve jsou-li v úzkých, nejlépe působí: jsou to jacísi obrové, kterým se bez uvažování víc, s rozvahou nic nepodaří: co jim ihned nenapadne, nenaleznou: v jejich hlavě není appelačního dvoru. Rychlí dojdou souhlasu, poněvadž dokazují veliké svoje schopnosti: jemnost v přemýšlení a chytrost v jednání.

JISTĚJŠÍ JSOU UVAŽUJÍCÍ

co se dobře stává, stává se i dosti rychle. Co se odbude na místě, to může býti tak na místě zničeno: co však má trvati věčnost, potřebuje také věčnost, aby bylo provedeno. Pouze dokonalost platí a vše zdařilé trvá. Rozum a důkladnost tvoří nesmrtelná díla. Co má velikou cenu, stojí mnoho. Vždyť i nejvzácnější kov jest nejtěžším.

UMĚTI SE PŘIZPŮSOBITI

Nemáme všem lidem stejně ukazovati svůj rozum, a nikdy nevyvinovati více síly, než-li jest právě zapotřebí. Nic nemá býti rozhazováno, ani vědění, ani jednání. Rozumný sokolník nevypustí nikdy více ptáků, než-li jest nezbytně k lovu zapotřebí. Nepředpokládejme proto vždy všechno na obdiv: jinak nebude zítra nikoho, kdo by nás obdivoval. Mějme vždy něco nového na skladě, abychom se tím zaskvěli. Neboť kdo každý den něco nového odhaluje, udržuje tím zvědavost a nikdy nenajdou se hranice jeho velikých schopností.

MYSLITI NA KONEC

Vstupujeme-li do domu štěstí branou jásotu, budeme ho na druhém konci opouštěti branou nářku; a naopak. Proto máme vždy mysliti na konec a celou svou bedlivost napnouti za tím cílem, abychom spíše šťastně odcházeli, než-li abychom klidili potlesk při vystoupení na jeviště. Obyčejným osudem nešťastných je, že prožijí velmi šťastný začátek, ale velmi tragický konec. Souhlasný potlesk luzy při vstupu není hlavní věcí, toho se dostane každému, nýbrž všeobecný pocit, jenž se projeví po našem odchodu. Neboť jsou velmi řídci ti, kterých si lidé přejí nazpátek; málokteré provází štěstí až na práh: jak bývá zdvořilé vůči přicházejícím, tak hrubé k odcházejícím.

ZDRAVÝ ÚSUDEK

Někteří rodí se chytrými: s touto předností ochrany sama sebe jdou do studií a tak jest jim předem poskytnuta polovice cesty k úspěchu: když pak stáří a zkušenost přivedou jejich rozum k úplné zralosti, pak dosáhnou úplného a zdravého úsudku. S odporem pohlížejí na tvrdošíjné svéhlavosti jakéhokoliv druhu, co kazisvěty chytrosti, zvláště ve státních záležitostech, jež k vůli veliké své důležitosti vyžadují naprosté jistoty. Takoví lidé zasluhují, aby stáli u státního vesla, ať už k jeho řízení nebo co rádci.

NEJLEPŠÍ Z NEJLEPŠÍHO DRUHU

Je naprosto jediná přednost při množství a růzností dokonalostí. Není velikého muže, jenž by v něčem nepřekonával ostatní. Prostřednost nebývá předmětem obdivu. Největší dokonalost ve vynikajícím postavení může sama pozvednouti nás ze zástupu obyčejného a přenésti v počet vyvolených. Býti vynikajícím v malém postavení znamená něčím v čemsi, co jest málo: co je při tom příjemného, to vyváženo jest opět neslavností. Konati nejlepší, a sice v nejznamenitějším druhu, to vtiskuje nám současně charakter suverenity, vynucuje obdiv a dobývá srdcí.

UŽÍVATI DOBRÝCH NÁSTROJŮ

Někteří chtějí, aby ničemnost jejich nástrojů sloužila k oslavení jich vlastního bystrozraku: jest to nebezpečné zadostiučinění, jež zasluhuje potrestání osudem. Nikdy nezmenšila dokonalost ministrova velikost jeho pána. Naopak září sláva zdařeného díla vždy zpět na hlavní příčinu, ovšem také naopak i hana. Fáma chytí se vždy hlavní osoby, neboť neřekne nikdy: ten má špatné nebo dobré sluhy, nýbrž, ten byl dobrým nebo špatným umělcem. Protož volme si své nástroje dobře, neboť položíme do jejich rukou dobytí nesmrtelné slávy.

VELIKOU JEST SLÁVOU, BÝTI PRVNÍM SVÉHO DRUHU

a zdvojnásobenou, přistoupí-li k tomu výbornost. Velikou přednost má bankéř, jenž hraje s kartami v rukou, neboť vyhraje, je-li partie rovnou. Mnohý byl by Fenixem ve svém oboru, kdyby nebyl měl předchůdců. První svého druhu odnášejí si vždy majorát slávy, ostatním zůstanou zažalované alimenty: neboť ať dělají cokoliv, nemohou smýti sprostou skvrnu, že jsou cesty k vyznamenání a sice tak, že možné číhající nebezpečí vyvažují chytrostí. Novostí svého podniku nabyli moudří místa v matrice velikých mužů. Mnozí chtějí býti raději prvními v druhé třídě nežli druhými v první.

DOBŘE SE VYPLÁCÍ CYHTROST VYHÝBATI SE ZLU A UŠETŘITI SI NEPŘÍJEMNOSTI

Mnohým se opatrnost sama vyhýbá, neboť ona jest Lucidou štěstí a tím i klidu a spokojenosti. Nemáme donášeti špatné pověsti, ještě méně pak je přijímati; nemáme jim dovoliti vstupu není-li s nimi spojena prosba o pomoc. Někteří slyší rádi jen sladkosti a lichocení, jiní pak jen roztrpčení vůči jiným; jiní zase nemohou žíti bez denního hněvu, jako Mithridat bez jedu. Právě tak není pravidlem sebezachování udělati si nepříjemnost pro celý život, jen proto, abychom jinému, a byť i nám stál sebe blíže, učinili službičku. Nikdy nemáme hřešiti proti vlastnímu blahu, abychom se líbili tomu, jenž dává radu a vymýká se pak z jednání. A při každém počinu, při němž by se jiným udělala radost a sobě samému zármutek jest vhodným pravidlem, že jest lépe, když budou oni nyní zarmouceni, nežli abys se zarmoutil později ty sám a byl bez pomoci.

VYBRANÝ VKUS

Jest schopen výchovy právě tak jako rozum. Čím více náhledů, tím více požadavků a jsou-li splněny, tím větší požitek. Velikého ducha poznáme dle jeho vznešených náklonností, neboť jeho velikou schopnost uspokojuje pouze velikost věcí. Vznešené věci pro povýšené duchy jsou jako veliká sousta pro veliká ústa. Nejdokonalejší obávají se jejich úsudku a nejjistější dokonalosti pozbývají svého klidu. Neboť jest velmi málo věcí prvotřídní dokonalosti; proto jest také absolutní úcta velmi řídká. Neustálým stykem se vkus sděluje a proto jest zvláštním štěstím stýkati se s lidmi dobrého vkusu. Na druhé straně však nemáme zneužitím moudrosti dělati z toho řemeslo, a nebýt se vším nespokojenými; to jest nanejvýše pošetilým extrémem a ještě odpornějším, vzniká-li z dělané affektace nebo z náhodného rozladění. Někteří by chtěli, aby Bůh stvořil jiný svět s úplně jinými dokonalostmi, aby vyhověl jejich hýřivé fantasii.

PAMATOVATI NA ŠŤASTNÉ VÝCHODISKO

Mnozí dávají více pozor na přísnou správnost předpisů a prostředků k dosažení cíle, nežli na skutečné jeho dosažení; ale ve veřejném mínění bude vždy převažovati hana nevykonaného díla uznání pečlivé námahy. Kdo zvítězil, nepotřebuje klásti účtů. Podrobnosti ostatních okolností většina nevidí, nýbrž pouze úspěch nebo neúspěch: proto neztratíme nikdy ani špetku na vážnosti dosáhneme-li svého cíle. Dobrý konec pozlatí všechno, i kdyby sebe více proti nevhodným prostředkům mluvila nepřístojnost. Neboť dnes umění spočívá v tom, že pracujeme proti pravidlům umění, není-li možno jinak dosáhnouti úspěchu.

DÁVATI PŘEDNOST OBLÍBENÝM ÚŘADŮM

Většina věcí jest odvisla od cizího uznání. Ocenění jest pro talenty tolik, jako západ pro květiny: dech a život. Jsou úřady a zaměstnání, jež jsou všemi váženy a jiné, ač důležitější, jež netěší se takové oblibě. Ony těší se všeobecné oblibě poněvadž jsou prováděny před očima všech, tyto pak, ač jsou samy v sobě vzácnější a cennější zůstávají ve svém úkrytu nepovšimnuty, sice ctěny, avšak bez potlesku. Mezi panovníky jsou vítězní proslavení; proto byli tak ctěni králové z Arragonu, jako válečníci, dobyvatelé, velicí mužové. Nadaný muž má dáti přednost chváleným úřadům, jež jsou všemi viditelny a jichž vliv působí na všechny; pak mu všeobecná obliba vymůže nesmrtelnou slávu.

VĚTŠÍ CENU MÁ PŮJČOVATI ROZUM NEŽLI PAMĚŤ

a to tím více, poněvadž u této potřebujeme se pouze upamatovati, u onoho pak chápati. Mnozí opomíjejí věcí, na něž by byl právě čas, poněvadž se jim ony právě nenaskytují; tu má rozhled přítelův přivésti je na stopu vhodného. Jeden z největších duševních darů jest poskytovati ono, co jiný právě nutně potřebuje. Poněvadž toho se často nedostává, nedokončují se věci, jež by byly jinak zdařilé. Sdílej svoje světlo s jinými, kdo ho máš a ucházej se o ně, kdo ho potřebuješ; onen zdrženlivě, tento pozorně. Nedávejme více nežli narážku: této jemnosti jest třeba, je-li prospěch nabádaného někde v sázce. Ukažme svoji ochotu a pokračujme, žádá-li se toho někde. Máme-li jednou Ne, pak hledejme i Ano, ale obratně. Neboť většiny věcí se nedosáhne proto, poněvadž nebyly vůbec podniknuty.

NEODDÁVATI SE SPROSTÉ NÁLADOVOSTI

Velikým mužem jest ten, kdo nedá na sebe nikdy působiti cizími dojmy. Pozorování sebe sama jest školou moudrosti. Znejme svoji okamžitou náladu a konejme proti i pro ni opatření: ano, vrhněme se na protilehlý extrém, abychom nalezli bod mezi přirozeným a umělým, kde na váze rozumu jazýček ukazuje rovnost. Počátkem osobního polepšení jest sebepoznání. Jsou obludy rozladěnosti; vždy mají nějakou choutku a tou se mění i náklonnost; a tak stále vlečeny na laně nějakého prokletého rozladění, spočinou konečně právě na opačném konci. Tento vybočující sklon však nekazí pouze vůli, nýbrž odvažuje se i na rozum. Jím bývají zcela rozvráceny chtění i poznání.

UMĚTI ODMÍTATI

Nesmíme kývati všem a na všechno. Toto jest právě tak důležito, jako abychom uměli povolovati. Zvláště mocní mají na toto umění upjati pozornost, neboť tu záleží velmi rnnoho na způsobu jak. "Nikoliv" jedné osoby bývá výše ceněno nežli "ano" mnohé jiné: neboť ozlacené Ne potěší a uspokojí daleko více nežli suché Ano. Jsou mnozí, kteří mají stále v ústech Ne a tím každému všechno znechutí. "Nikoliv" jest u nich vždy prvním; a i když potom všechno povolí, není to již uznáváno, poněvadž napřed již to znechutili. Nemáme nikdy naprosto všechno odmítnouti; neboť to znamená ztratiti žadatelovu odvislost od nás. Nechejme mu vždy trochu naděje, aby si trpkost zápasu osladil. A konečně vyplňme zdvořilostí mezeru, již náklonnost zanechala a místo činů dejme krásná slova. Ano a nikoliv jsou rychle řečena, vyžádají však dlouhého přemýšlení.

NEBÝTI NESTEJNÝM

Neodporovati si ve svém chování, ani od přírody, ani z affektace. Rozumný muž jest stále týmž, ve všech svých dokonalostech a udržuje si tím pověst zručnosti; změny mohou u něho nastati pouze z vnějších důvodů nebo pro cizí zásluhy. Ve věcech chytrosti jest změna šeredností. Jsou lidé, kteří jsou každý den jinačí. Dokonce i rozum jich jest nestejný a ještě více vůle a tak i štěstí. Co jim včera bylo jasným Ano, to jest jim dnes černým Ne. Tak pracují stále na úkor svého kreditu a zmatou představy jiných.

MUŽEM ROZHODNÉHO ČINU

Není ani tak škodlivým špatné provedení jako nerozhodnost. Tekutá voda se nekazí až teprve když se zarazí. Jsou lidé rozhodnutí naprosto neschopní, potřebující cizího popudu; což nevzniká u nich jen z pomatenosti síly úsudku, jež pravidelně bývá u nich dosti jasná, jako spíše z nedostatku činorodé síly. Nalézati obtíže dokazuje bystrozrakost; ještě větší však nalézti okliky k vyhnutí se jim. - Naproti tomu jsou mnozí, které nepřivede nic v rozpaky: tito jsou narozeni pro nejvyšší místa, majíce obsáhlý rozum a rozhodný charakter. Neboť jejich otevřená hlava podporuje průběh jednání a usnadňuje zdar. Jsou hned se vším hotovi a zabývají-li se jednim světem, zbývá jim ještě dosti času pro druhý. A dostanou-li dokonce peníz zálohy od štěstí, pak zasáhnou s tím větší bezpečností do jednání.

VYUŽÍTI PŘEHLÉDNUTÍ

Tím si pomáhají chytří lidé ze zápletek. S malou námahou vtipného obratu pomohou si častou z nejzapletenějšího labyrintu. Z nejtěžšího sporu vyklouznou způsobně a s úsměvem v tváři. Největší vojevůdce naznával v tom svoji cenu. Tam kde musíme něco odmítnouti, dovoleno užíti zdvořilé lsti převedením rozmluvy na jiný předmět: a není větší jemnosti nežli nerozuměti.

NEBÝTI Z KAMENE

V nejobydlenějších obcích sídlí nejdivější zvířata. Nepřístupnost jest chybou vznikající z neznalosti sama sebe: tu zaměňují se charakter se stavem; ačkoliv i to není vhodnou cestou k dosažení všeobecné úcty, počínáme-li tím, že si všechny rozhněváme. Takový nepřístupný zarytec jest podíváním pro bohy; stále vzteklý a posedlý svou vzdorovitou inhumanitou. Odvislí, jichž krutý osud žádá, aby s ním mluvili, vstupují k němu vyzbrojeni jsouce jako k boji s tygrem opatrností a plni strachu. Takoví lidé uměli se všem zalíbiti, aby dosáhli nynějšího postavení; a nyní, když ho dosáhli, hledí se odškodniti tím, že jednají tak, že jsou všemi nenáviděni. Mocí svého úřadu mají tu býti pro mnohé, nejsou však pro nikoho, buď svým vzdorem nebo hrdostí. Jemným potrestáním pro ně jest, že je necháváme bez povšimnutí a tím je zbavujeme styku s lidmi a tak i chytrosti.

VYVOLITI SI HRDINNÝ VZOR

více k závodění nežli k napodobování. Jsou vzory velikosti, živé knihy cti. Každý ať si představí velikána ve svém oboru, ne aby ho napodoboval, nýbrž aby jím byl poháněn k činnosti. Alexander neplakal u hrobu Achillona nad jeho smrtí, nýbrž nad sebou, že se jeho sláva ještě tak na světě nerozšířila. Nic tak nebudí v srdci ctižádostivost jako hlásání cizí slávy. Právě to, co závistiví šlapou k zemi povzbuzuje povahy ušlechtilé.

NE VŽDY ŽERTOVATI

Rozum muže projevuje se vážností, jež proto přináší více cti nežli vtipnost. Kdo stále žertuje, není mužem vážné práce. Stojí na stejném stupni se lhářem, poněvadž oběma se nevěří z toho důvodu, že se obáváme u jednoho lži, u druhého vtipkování. Nikdy nevíme mluví-li rozumně, což je totéž jako kdyby nemluvil vůbec. Nic není nevhodnějšího, nad stále zesměšňování vážného. Mnozí nabývají pověsti vtipných hlav, platíce tak draze na úkor své pověsti co chytré hlavy. Chvilka moudrého smí náležeti žertům, většina času pak vážnosti.

UMĚNÍ VŠEMU SE PŘIZPŮSOBITI

chytrý Proteus: učený s učenými, svatý se svatými. Velikým jest uměním všechny si nakloniti. Neboť souhlas získává blahovůli. Pozorujme povahy a přizpůsobujme svoji náladu cizím. Dejme se strhnouti s vážností i s joviálnosti přetvařujeme-li se současně i politicky. Zvláště odvislé osoby potřebují nutně tohoto umění. Jeho veliká jemnost však vyžaduje mnoho talentu; méně těžkou připadati bude muži, jehož hlava ve znalostech a jeho vkus v náklonnostech jest mnohostranný.

UMĚNÍ V PODNIKÁNÍ

Hloupost vpadá vždy dovnitř otevřenými dveřmi, neboť všichni hlupáci jsou pobláznění. Tato hňupství, pro které opomíjejí učiniti nutné opatření, činí je později bezcitnými vůči haně a nezdaru. Naproti tomu dávají se chytří do díla s největší opatrností. Jejich špehy jsou pozorování a bdělost. Tyto jdou zkoumavě do předu, aby jich pán mohl vystoupiti bez nebezpečenství. Každá ztřeštěnost jest chytrostí odsouzena k zániku; i když někdy štěstí je jí milostivo. Kupředu nutno kráčeti zdrženlivě, možno že čeká někde hluboká propast. Chytrost jdiž s jemnými tykadly napřed, až opatrnost nabude pevné půdy. Dnes vyskytují se v lidské společnosti ohromné propasti. Za každým krokern nutno používati olovnice.

JOVIÁLNÍ POVAHA

Zdrženlivost je dar, nikoliv chyba. Gram čipernosti koření víc. I největší mužové časem provádí frašky a to je činí u všech lidí oblíbenými; nikdy však při tom neztratí ohledů na chytrost, nikdy pozor na slušnost. Jiní zase pomáhají si žertem nejkratší cestou z nesnází, neboť jsou věci, jež nutno pokládati za žert, a často jsou to ony, které druzí mínili nejvážněji. Tím ukazujeme mírumilovnost, která dobývá všech srdcí.

OPATRNOST PŘI INFORMACÍCH

Žijeme ve znamení informací. Jest to nejmenší to co vidíme. Žijeme z důvěry a víry: Ucho jest však vedlejšími dveřmi pravdy, hlavními však lži. Pravda bývá pravidelně viděna, jenom zřídka slyšena. Zřídka dostane se k nám čistá a nezfalšovaná, nejméně tehdy, přichází-li zdaleka. Tu mívá vždy příchut affektů, jimiž musila projíti. Vášeň zbarví všechno, čeho se dotkne, svými barvami, hned příznivě, hned nepříznivě. Jde vždy za účelem určitého dojmu; proto propůjčujeme svoje ucho chvále s největší opatrností a ještě s větší haně. V této věci opatrnosti nezbývá, abychom vychutnali úmysl sprostředkovatele a napřed již věděli, kterou nohou vykročí. Pečlivé uvážení budiž sítem přehnaného a falešného.

OBNOVOVATI SVŮJ LESK

To jest privilegiem fenixovým. Dokonalosti zestárnou a s nimi i sláva: prostřední novost často vytlačí sebedokonalejší věc, jež zastarala. Proto hleďme se znovuzroditi; ve statečnosti, v geniálnosti, ve štěstí, ve všem. Vystupme s novými, jasnými věcmi a vycházejme jako slunce stále znovu. Střídejme také jeviště svého lesku, aby zde vzbudilo postrádání, touhu onde pak novost, souhlas.

NEVYPRÁZDNITI POHÁR DO DNA

zla ani dobra. Mudřec (Aristoteles) pokládá zdrženlivost za uhelný kámen moudrosti. Největší právo stane se bezprávím, a vymačkáme-li meruňku až do konce, sladkost se změní v trpkost. Ani v požitku nejděme do krajnosti. Dokonce i duch se otupí, napíná-li se až k mezím a kdo dojí příliš surovým způsobem dostane krev místo mléka.

DOVOLITI SI ODPUSTITELNÉ CHYBY

neboť lehkomyslnost bývá časem největším doporučením talentů. Závist budí podlý a surový ostracismus. Naprosté dokonalosti přičte se za chybu, že nemá vady, a bude zcela dokonalé odsouzeno. Skvrna hledá se třeba jen pro vlastní utěšení. Hana stíhá právě tak jako blesk nejvyšší výkony. Proto nechť spí Homer časem; affektujme několik lehkomyslností, ať v geniálnosti nebo statečnosti - nikdy však v chytrosti - abychom uklidnili nepřízeň, aby nepukla jedovatostí. Házejme zášti tak jako býkovi svůj plášť, abychom zachránili nesmrtelnost.

MÍTI UŽITEK Z NEPŘÁTEL

Musíme se naučiti chápati věci za rukojeť, ne za ostří, kde zraňují, nejvíce však rejdy nepřátel. Chytráku pomohou jeho nepřátelé více nežli hloupému jeho přátelé. Nepřejícnost urovnává často hory obtíží, s nimiž by si přízeň nedala práce. Mnohým dali velikost jen jejich nepřátelé. Nebezpečnější nežli zášť jest lichocení, poněvadž zakrývá skvrny, které ona vyhlazuje. Chytrák udělá si z hněvu zrcadlo, jež jest věrnější nežli přátelství a varuje se před chybami, nebo se polepší, aby nebyl pomlouván. Neboť opatrnost stává se velikou, jestliže sočení a nepřízeň jsou sousedy.

NEBÝTI MANILLOU

Chybou vší dokonalosti jest, že přílišné užívání vede k zneužití. A právě bažení všech v tom směru vade konečně ku všeobecnému zošklivení. Nehoditi se k ničemu jest velikým neštěstím, větším však ještě chtíti se hoditi ke všemu. Takoví lidé prohrávají stálým vyhráváním a zprotiví se konečně všem, kteří je dříve obdivovali. Tito manillové využitkují na sobě každou dokonalost a když přestanou platiti za zvláštní, bývá jimi opovrhováno jako sprostými. Jediným prostředkem proti tomuto extrému jest mírnění se ve svém blýskání, nadbytek budiž v dokonalosti samé, v projevování téže mírnost však. Čím více pochodeň hoří, tím více umenšuje a zkracuje její trvání. Skoupost v ukazování se má za odměnu zvýšenou cenu.

PŘEDEJÍTI POMLUVÁM

Mnoho lidí má mnoho hlav a proto také mnoho očí k nepřízni a mnoho jazyků k pomlouvání. I největší vážnost může se trpěti tím, že jí za zády vznikne pomluva a stane-li se tato dokonce sprostou přezdívkou, může se státi i hrobem cti. Příčinou k tomu zavdává pravidelně nějaká nápadná chybička, směšná nepřístojnost, jako obyčejně podobné věci jsou vhodnou látkou ke klepaření. Často však jest to také zlomyslnost jednotlivců, jež pak přivodí všeobecnou zlobu rozvratu. Neboť jsou hříšné huby, které mohou zničiti dobré semeno rychleji vtipem, nežli v tvář vmetenou drzou předhůzkou. Snadno se dostaneme do špatné pověsti, poněvadž zlému se lehko věří; očistiti se však jest velmi těžko. Chytrý muž vyhýbá se takovým nehodám a proti nestydatosti luzy postaví svoji bedlivost: neboť snadnější jest zabrániti škodě nežli ji později napraviti.

VZDĚLÁNÍ A ELEGANCE

Člověk rodí se barbarem a pouze vzdělání osvobozuje ho od bestiality. Vzdělání dělá muže a to tím víc, čím jest vyšším. Proto mohlo Řecko nazývati celý ostatní svět barbary. Nevědomost jest velmi surová, neboť nic tak nezušlechtuje jako vědění. Ale vědění samo jest neohrabané, je-li bez elegance. Netoliko však naše vědění musí býti elegantní, nýbrž i naše chtění a zejména řeč. Jsou lidé přirozené elegance vnější i vnitřní jemnosti v myšlénkách, řečech, výzdobě těla, které možno srovnati s kůrou, jako talenty ducha s plody. Jiní naproti tomu jsou neotesanci, tak že všecky jejich někdy i vynikající a znamenité vlastnosti, jsou znehodnocovány nesnesitelnou, barbarskou neohrabaností.

VYSTUPOVÁNÍ BUDIŽ VZNEŠENÉ, VYVÝŠENOST ŽÁDOUCNA

Veliký muž nemá býti ve svém jednání malicherným. Nikdy nemá se v záležitostech jíti příliš daleko do jednotlivostí, nejméně pak tehdy, jsou-li nepříjemné. Ačkoliv jest předností, příležitostně všeho si všimnouti, není jí, chtít všecko úmyslně vyšetřovati. Obyčejně dávejme se do díla s ušlechtilou všeobecností, jež náleží k vznešeným způsobům. Při ovládání jiných je hlavní věcí nedati svůj úmysl prohlédnouti. Nechme bez povšimnutí vyříditi si většinu věcí mezi svými přáteli a zejména nepřáteli. Každá nezřízenost je odpornou a nejvíce u nepříjemných věcí. Opětovně a stále zase vraceti se k jedné mrzutosti je jistě potřeštěnost. Vystupování každého potká se s takovým účinkem, jaký odpovídá jeho srdci a jeho rozumu.

ZNÁTI SAMA SEBE

své úmysly, ducha, úsudek a náklonnosti. Nikdo nemůže býti pánem sama sebe dokud si sám neporozuměl. Jsou sice zrcadla pro obličej, nikoliv však pro duši, a protož je nahraď rozumně přemítáním o sobě; zapomeňme na náš zevnější obraz, ale stále vizme svůj vnitřní, abychom ho mohli zdokonalovati a zlepšovati. Učme se znáti síly svého rozumu a jeho jemnost pro své podniky. Podrobme prohlídce jeho odvahu a podnikavost v obchodech. Poznejme celou jeho hloubku a uvažujme o všech jeho schopnostech a jak jich použíti.

UMĚNÍ DLOUHO ŽÍTI

Dobře žíti. Dvě věci se životem rychle zúčtují: hloupost a nedbalost. Jedni ho ztrácejí, poněvadž k jeho zachování jim schází rozum a druzí k tomu nemají vůle. Jako ctnost jest svou vlastní odměnou, tak hřích svým vlastním trestem. Kdo pilně hříchu holduje, skončí brzo v obém smyslu; kdo však za ctností pílí - nikdy. Neposkvrněnost duše sděluje se tělu. Řádný život není pouze intensivním, nýbrž bude i extensivně dlouhým.

 

Z knihy Profesor Dr. Theron Dumont: ÚPLNÝ SYSTÉM PSYCHICKÝCH NAUK vydané v reedici z roku 1932 vydavatelstvím Schneider - Brno 1998. Archív PannaCz.com Z materiálů telestézické společnosti PannaCz.com


 
diskuzní
fórum
Diskusní fórum k tomuto článku není aktivováno.

 Poslední aktuality