Padlí andělé - okultismus

Krajina v Anglii.
Obřím dětem andělů a lidí se říkalo nefilimové, což je název pocházející z hebrejštiny a obvykle se překládá doslova jako „obr“. Moderní verze bible tento překlad nicméně neuvádějí. Slovo se jednoduše ponechává jako nefikám...
Zobrazen: 15235x   15. 12. 2009

Padlí andělé se objevují v mnoha okultních dílech a kouzelníci

je tradičně vzývají při svých rituálech, protože je považují za mocné bytosti, které mohou vykonat, co jim kouzelník uloží. Nalezneme na ně odkazy v mnoha knihách zabývajících se magickými praktikami, v nichž se popisuje, jak tyto bytosti vyvolat. Padlí andělé se vyskytují ve všech náboženstvích, která svůj původ odvozují od Abraháma, tedy v křesťanství, islámu i judaismu. V apokryfním textu knihy Enochovy poprvé nacházíme příběh o skupině andělů nazývaných Strážci, kteří povstali proti Bohu a opustili nebe. Poté sestoupili na zem či „upadli“ a zde se oženili se ženami smrtelníků a měli s nimi děti, z nichž na Zemi vyrostli Obři. Kniha Enochova popisuje, jak k tomu došlo:

A tak se stalo, že se potomci lidí v těchto dnech rozmnožili a narodili se jim krásné hodné dcery

A andělé, nebeské děti, je spatřili a zatoužili po nich a řekli jeden druhému: „Pojďme, vyberme si mezi lidskými dcerami svoje ženy, aby nám zplodily děti.“ A na to jim žekl Semijáza, jenž byl jejich velitelem: „Obávám se, že se na tomto skutku nedohodnete, a já budu ten, který bude platit za tento velký hřích“. A oni mu všichni odpověděli: „Zapřísáhněme se všichni a všichni se jeden druhému zavažme zaříkávání, abychom tento plán neopustili, nýbrž ho dokonali.“ Pak všichni vzájemně přísahali a jeden druhého vzájemně zavázal k vykonání tohoto plánu. Bylo jich dohromady dvě stě, kteří v oněch dnech sestoupili na úpatí hory.

Hermon

Obřím dětem andělů a lidí se říkalo nefilimové, což je název pocházející z hebrejštiny a obvykle se překládá doslova jako „obr“. Moderní verze bible tento překlad nicméně neuvádějí. Slovo se jednoduše ponechává jako nefikám. Je zajímavé, že vázat pravděpodobně pochází z hebrejského kořene nafal, což ve skutečnosti znamená „spadnout“. Když byla vytvořena řecká verte Starého zákona, Septuaginta, což bylo v období mezi 3. a 1. st. př. n. l., místo výrazu „nefikám“ se používal výraz pro řecké Titány, což byli také obři, o nichž se tradovalo, že jsou napůl nebeskými a napůl zemskými stvořeními. Podle knihy Enochovy byli nefilimové mnohem větší a silnější než lidé. Začali se obracet proti lidstvu snažili se získat pro sebe veškerá království a majetek lidí. Páchali ty nejnepředstavitelnější hříchy, až došlo na zemi k takovému krveprolití a chaosu, že se andělé v nebi rozhodli zasáhnout, neboť už se nemohli dále dívat na ničivé scény, jichž byli svědkem. Někteří z andělů, kteří byli věrni Bohu, jako Michael, Uriel, Rafael a Gabriel, byli událostmi na zemi rozezleni a rozhodli se zpravit o tom samotného Boha:

Ty jsi stvořil všechno a máš nos nad veškerými věcmi…

Ty vidíš, co učinil Zazel, jenž naučil lidi na zemi veškeré nepravosti a prozradil jim věčná tajemství, která se v nebi ochraňovala, a lidé se je snažili naučit a pohleď také na Semijázu, jehož jsi pověřil dohledem nad svými společníky. Místo toho šli za lidskými dcerami na zemi, vyspali se s těmito ženami, poklesli a zjevili jim všechny druhy hříchů. A ženy porodily obry a celá země je nyní skropena krví a plná nepravostí. A nyní spas duše těch , kteří zemřeli a v pláči přistupují k nebeským branám. K nebi stoupá jejich nářek a není možno ho utišit, nebo%t země je plná bezprávných skutků. Bůh nelenil.Řekl Arielovi: „Jdi za Noem a řikni mu, aby se ukryl, a zjev mu konec, který se blíží. Celá země bude zničena a zkáza se blíži na celou zemi a bude zničeno všechno, co na ní je . A pak mu přikaž, aby unikl a shromáždil všechny zvířata a zachránil semena pro všechny generace světa.

 

Takto tedy došlo k velké potopě, při níž kromě Nepeka a jeho zvířat zaniklo veškeré lidstvo včetně potomků Strážců. Pro padlé anděly měl Bůh jiný plán, a než došlo k potopě, přikázal svému andělovi, aby o něm zpravil jejich vůdce:

Svaž Azaelovi ruce i nohy a uvrhni ho do temnoty v poušti udělej díru

a do ní ho uvrhni. Pak na něj nahrň velké hrubé kameny a zakryj ho temnotou a tam nechť bydlí po věky věků, a zakryj mu tvář, aby neviděl světlo. A v den velkého soudu bude uvržen do ohně. A uzdrav zemi, již andělé poničili, a vyhlas na zemi uzdravení tak, aby se uzdravili z moru a aby všechny děti člověka nezahynuly vlivem všech těch tajemství, která jim strážci vyzradili a kterými naučili jejich syny.

Takto tedy skončila éra padlých andělů, a jak se praví na jiném místě v bibli

potopa polevila. Neomova archa obnovila život na zemi a nastal nový počátek lidstva. Kniha Enochova není jediným místem, kde nacházíme zmínky o příběhu padlých andělů. V biblické verzi krále Jakuba se o příběhu hovoří v Novém zákoně v listu Judově také anděly, kteří si nezachovali své vznešené postavení, ale opustili určené místo, drží ve věčných poutech v temnotě pro veliký den soudu. V Novém zákoně se nacházejí i další zmínky tohoto příběhu včetně podivné zmínky v 1. listu Korintským, kdy se říká, že by měly ženy nosit pokrytou hlavu, aby nesváděly anděly:


A každá žena, která se modlí nebo prorocky mluví s nezahalenou hlavou, zneuctívá toho, kdo je jí hlavou, je to jedno a totéž, jako kdyby byla ostříhaná… Proto má žena mít na hlavě znamení moci kvůli andělům.

Má to být náznak, že za pád andělů a zničení lidstva jsou na vině ženy, s nimiž andělé spali? Na tuto otázku v textu nenalezneme uspokojivou odpověď. Je-li toto vyřčením soudu, pak je to soud vůči ženám velmi tvrdý. Kromě Strážců existují ještě další padlí andělé. Nejznámější z nich je pravděpodobně Lucifer. Jakousi komplikovanou nešťastnou shodou okolností, již dodnes vědci příliš nerozumějí, došlo k tomu, že se Lucifer, kdysi pozitivní postava, stal synonymem samotného Ďábla. Jméno Lucifer původně znamenalo „nést světlo“ či „přinést světlo“, spojovalo se s planetou Venuší a představovalo ranní hvězdu – jitřenku. Lucifer původně nebyl padlým andělem a není zcela jasné, kdy a jak za něj začal být považován Existují domněnky, že počátek této změny tkví v chybném překladu Bible krále Jakuba. Ve Starém zákoně, v knize Izajášově, se říká: Jak jsi mohl padnout z nebe, ó Lucifere, ranní synu! Jak mohlo dojít k tvému pádu, jenž oslabil národy! 

Některé novější překlady, jako například Novoanglická bible, uvádějí tuto pasáž jinak

Jak jsi padl z nebe jasná ranní hvězdo. Zmínky o Luciferovi se v novém příkladu vytratila, což navozuje dojem, že text hovoří o ranní hvězdě, Venuši nikoli o padlém andělovi, což je pravděpodobné ve větším souladu se záměrem původního autora. Idea, že Lucifer nebyl padlým andělem temnoty, nýbrž andělem světla, podporuje skutečnost, že jméno Lucite Calaritanus je součástí oslavného dne katolického církevního kalendáře. Lucife Calaritanus byl biskupem cagliarským, což naznačuje, že se jméno Lucifer ne vždy spojovalo se satanem. Jak už jsme uváděli, o padlých andělech se zmiňují všechna tři hlavní abrahámická náboženství a v islámu máme příběh Iblise. Podle koránu stvořil Alláh Iblise jako džina což byla bytost čistého nekouřícího ohně. Iblis nicméně Boha neposlouchal a neklaněl se Adamovi, a proto byl vykázán z nebe a uvržen do islámské obdoby pekla. Iblis Alláhovi navrhl, že když ho nechá chodit po zemi, pokusí se svádět lidstvo a bude hrát roli Ďábelského našeptávače. Alláh chtěl lidstvo vyzkoušet, a proto Ibisovi tuto roli přisoudil. Takto se Iblis dostal na zem. Padlí andělé jsou zřejmě alegorií pro veškeré hříchy způsobené pýchou, namyšleností a poživačností. V biblických i ostatních apokryfních textech představují určitou lekci udělenou lidstvu: i ti největší andělé mohou klopýtnout a podlehnout pokušení, pádu se nevyhnou ani ti nejvyšší a nejmocnější.


© PannaCz.com - JanDy - Okultismus od A do Z, Simon Cos a Mark Foster.


 
diskuzní
fórum
Diskusní fórum k tomuto článku není aktivováno.

 Poslední aktuality