Sanskrt - Prakrti
Slovo prakrti pochází ze sanskrtu a lze jej přeložit jako „první jedinečné stvoření“- a to je pravou povahou každého z nás. V západní literatuře o ájurvédě se prakrti běžně překládá jako „základní konstituce“, prahmota nebo „tělesně-duševní typ“. I když se v ájurvédě uvádí sedm základních typů, musíme si uvědomit, že každý člověk je jedinečný a má svoji vlastní konstituci, jejíž přesná kopie neexistuje na celém světě (identická dvojčata jsou si asi konstitučně nejblíže).
Kombinace živlů v lidském těle
Podstatou ájurvédské teorie o tělesné konstituci je poznání, že jak celý vesmír, tak také samotný člověk se skládá z pěti živlů, a to prostoru (éteru), vzduchu, ohně, vody a země. Poměr jednotlivých živlů v každém člověku určuje jeho tělesné a duševní uzpůsobení – jeho individuální prakrti. Těchto pět živlů se v lidském těle projevuje ve formě tří základních principů, které se v sanskrtu označují jako tridóša. Prvek éteru a vzduchu jsou podstatou principu vzduchu, v sanskrtu váta-dóša. Prvek ohně je spojován s prvkem vody a jejich vzájemná kombinace dává vznik principu ohně, v sanskrtu pitta-dóša. Prvek vody ve spojení se zemí vytvářejí princip vody, v sanskrtu kapha-dóša. Teorie tří základních principů vycházejících z kombinací pěti živlů je v ájurvédské medicíně základní, její osvojení je nevyhnutelné pro zvládnutí ájurvédského způsobu léčby.
Váta-dóša - Ájurvéda
Váta-dóša je nejsilnějším ze tří tělesných principů, zaručuje prostor pro všechny další funkce, v něm se všechno odehrává. Bez prostoru by neexistovalo stvoření ani život. Prostor je nejzákladnějším předpokladem kosmické hry. V prostoru vzniká pohyb, který se v lidském těle projevuje různě, od pohybu víček, hltání, trávení, po dýchání, činnost srdce, nervové impulsy, atd. Váta-dóša zabezpečuje tedy jakýkoliv pohyb v lidském těle, od h po nejsubtilnější. Pohyb myšlenek, které se přenášejí rychlostí vyšší než je rychlost světla, náleží také principu váta. Hlavním sídle m živlu váta v těle je tlusté střevo, které zabezpečuje absorpci živin z jídla. Váta-dóša se nachází také v oblasti pánve a stehen, v plicích uších a všech tělesných otvorech. Jejím důležitým sídlem jsou kosti a hmatová centra v pokožce. Když je tento živel narušený, přestává být schopen zabezpečovat vyšší psychosomatické funkce, kterými jsou pocit svěžesti, štěstí, radosti a tvořivé síly. Jeho fungování se degraduje na pocity úzkosti, strachu, nervozity, smutku a deprese. Živel váta je také odpovědný za jakoukoliv bolest, praskání v kloubech, křeče, chvění… Jedním slovem za všechny abnormální pohyby v těle. Toto poznání je velmi důležité pro správné stanovení diagnózy.
Pitta-dóša - Ájurvéda
Pitta-dóša je principem transmutace, přeměny jednoho druhu energie na jiný, hmoty na energii… prostřednictvím trávicího ohně – agni. Úkolem živlu pitta těle je trávení v nejobecnějším smyslu, od fyzického trávení po trávení nejjemnějších duševních vněmů. Pitta zabezpečuje asimilaci potravy v trávicím ústrojí, trávení, reguluje teplotu těla, barvu pokožky a auru kolem těla. Pitta vytváří subtilní „aurické“ tělo okolo fyzického těla, které se projevuje barevně a které jsou zvlášť citliví nebo trénovaní jedinci schopni vnímat. Hlavním sídlem živlu pitta je tenké střevo, má však svoje místo také v žaludku, játrech, žlučníku, v krvi, očích v pigmentaci pokožky a v potu. Důležitým místem jeho působení je také šedá hmota mozková, kde se odehrává trávení na jemnější úrovni, totiž trávení a asimilace duševních vněmů. Pitta má na starosti asimilaci a zhodnocení všech informací, které se k nám během dne dostanou prostřednictvím pěti smyslových orgánů. Při dnešním tempu života to není malý úkol. Mnohdy se stává, že hlavně lidé s hektickým životním stylem jsou vystaveni více vnějším vlivům a impulsům, nežli dokážou zpracovat. Prvním projevem bude pokračování asimilace v nočních hodinách formou konfliktních snů nebo nespavosti. Když se přetížení nevěnuje pozornost, může nastat porucha principu pitta s různými nechtěnými důsledky. Narušený živel pitta vytváří v postiženém člověku komplex nadřazenosti a egocentrismu se sklonem ke kritizování a odsuzování. Typickým projevem jsou pocity hněvu, žárlivosti a závisti. Ve svém optimu pitta zaručuje člověku schopnost diferenciace, rozlišování vhodného a nevhodného, porovnávání, porozumění a konečně osvícení.
Kapha-dóša - Ájurvéda
Kapha-dóša je hmotný projevem organismu. Je to princip, který nám zaručuje fyzické tělo, stabilitu, jednoduše existenci v materiálním světě. Tento princip je úzce spjat s imunitním systémem. Lze říci, že síla imunitního systému je přímo úměrná síle principu kapha. Když si uvědomíme, že tělo je z větší části složeno z vody, pochopíme, že princip vody je absolutně nevyhnutelný pro život. Kapha je živlem života a růstu. Jeho hlavním sídlem je žaludek, hru%d, hlava a nos (nosí a čelní dutiny), ústa, klouby, plazma a různé tělesné sekrece. Má schopnost obnovovat buňky a tkáně, léčit rány, vytváří mazivo v kloubech, dodává tělu pevnost a pevně zakotvení v zemi a ve svém vlastním těle. Jeho nejvyššími projevy jsou láska, soucit a odpuštění, mírumilovnost. Když je živel vody narušený, dává vzniknout pocitům závisti, nenasycení (nejenom jídlem, ale také nemateriálními hodnotami) a připoutaností.
Tři základní principy života - tridóša
nemůžeme vnímat odděleně, jako vzájem nezávislé veličiny Jejich funkce jsou navzájem propleteny a doplňují se, někdy jsou také vzájemně antagonistické. Pro jejich správné fungování je důležité, aby byly v rovnováze. Živel vzduchu – váta – pomáhá zapálit oheň, protože oheň bez vzduchu nehoří, živel vody – kapha – je vůči ohni antagonistický, a proto má důležitý úkol při jeho kontrole. Ájurvédské texty tvrdí, že živly pitta a kapha jsou nemobilní a jejich pohyb zabezpečuje živel vzduchu – váta, který je podstatou jakéhokoliv pohybu. V tomto smyslu se váta na organické úrovni projevuje kosmickou kvalitou radžas, pitta ve formě kvality sattva a kapha je ztělesěním kvality tamas. V západním nahlížení bychom mohli kapha-dóša přirovnat k anabolismu (růstu), pitta-dóša k metabolismu (přeměně) a váta-dóša ke katabolismu (rozpadu). V tomto smyslu je dětství obdobím kapha-dóša, střední věk obdobím pitta-dóša, kdy člověk nejvíce metabolizuje na všech úrovních a stáří je obdobím tělesného rozpadu ve znamení váta-dóša. Samozřejmě, máme na mysli přirozený průběh života běžného člověka, který se nesnaží o „přeprogramování“ přirozeného cyklu prostředky vědomé cesty – jógy.
JanDy PannaCz.com - Zora Doval, Ájurvéda I.
