Čchi-Kung a meridiány

Čchi-kung je metoda péče o zdraví

praktikovaná v Číně od pradávných dob. V čínském vojenství se používá již dlouho a provozují ji miliony lidí na celém světě. Abychom mohli vysvětlit pojem „čchi-kung“, je třeba nejprve pochopit pojmy „čchi“ a „kung“.

• Čchi je čínské slovo, které znamená „vzduch“, „dech“ nebo „pára“. Popisuje zevní, povrchní část těla. Pokud se čchi používá k popisu vnitřních částí těla, má význam dech. Ve vojenské terminologii znamená čchi vitalitu, životní sílu nebo energii. Tradiční čínská medicína předpokládá, že zdraví je výsledkem harmonického toku čchi celým tělem. Smyslem a účelem cičení čchi-kung je potom podpořit tok vnitřní energie čchi. Podle tradiční čínské medicíny jsou všechny nemoci následkem nedostatku čchi, nerovnováhy čchi nebo přerušení jejího rovnoměrného průtoku dvanácti meridiány (drahami) v lidském těle.

• Ve vojenství znamená pojem kung-fu usilovné a důsledné cvičení. Slovo kung znamená úsilí.

Společně znamenají slova čchi-kung vědomé a soustavné rozvíjení životní energie

Všechna známá čísnká bojová umění, jako je tchaj-ťi, sing-i a pa-kua (osm trigramů), vycházejí z praxe čchi-kung. Také jóga a indičtí mudrcové odkazovali na čchi jako na Chiti a Pránu. V japonštině je ekvivalentem čchi slovo „ki“, jako např. v japonském bojovém umění aikido. Čchi-kung se tedy skládá ze dvou slov; poukazují na to, že nejde jen o to, jak dlouho se člověk určitou činností zabývá, ale také o kvalitu, s jakou tak činí. Píle studenta a jeho vytrvalost v učení se tomu, jak používat různé podoby tohoto umění, určuje stupeň dovednosti, které dosáhne.

Původ Čchi-Kung

Před několika tisíci lety používali známí čínští filozofové Lao-c (Starý mistr, otec taoismu, šesté století př.n.l.), Konfucius (období Jar a Podzimů a období Válčících států, 551-479 př.n.l.) a Mistr Čuang (šesté století př.n.l.) tzv. „nej-kung“, které se nyní označuje jako „čchi-kung“. Jedna z historických památek, nápis na jadeitovém medailonu ( z počátku období Válčících států, 770-221 př.n.l.), zaznamenává výukové metody, teorii a principy udržování zdraví používané v čchi-kung. Kánon vnitřní medicíny Žlutého císaře, nejstarší existující souhrn čínských medicínských znalostí z období dynastie Chan (206 př.n.l. – 200 n.l.), systematicky popisuje principy, výukové postupy a výsledky používání čchi-kung.

Čchi-kung a teorie Jin - Jang

Teorie jin/jang je ve skutečnosti filozofií, stejné jako základy tradiční čínské medicíny. Podle této teorie má všechno své vlastnosti jin a jang. Dýchání obsahuje výdech (expirium) i vdech (inspirium). Výdech je jang, zatímco vdech je jin. Výdech je uklidňující, vdech je naproti tomu povzbuzující. Pří cvičení čchi-kung je důležité porozumět vlastnostem jin a jang všech čtyř ročních období a podle toho plánovat svůj trénink. Jaro a léto jsou teplé a horké, proto podporují jang. Podzim se považuje za chladný a větrný a zima za chladnou, proto podporují jin. 

Čchi-kung a soustava meridiánů

Čchi-kung se vyvinulo na základě teorie meridiánů (drah) tradiční čínské medicíny. Cílem člověka, který čchi-kung cvičí, je umožnit čchi stoupat, klesat, otevírat, zavírat a volně proudit dvanácti hlavními meridiány, drahami žen a tu, osmi dalšími drahami a pomocnými kanály. Jeden zvláštní cvik, tong-čchi, vyžaduje po studentech, aby se naučili posouvat „konec“ nádechu níže a níže, dokud nedosáhnou bodu, který je asi tři prsty pod pupkem. Tento bod je hlavním zdrojem energie v celém těle. Cvičení čchi-kung umožňuje studentům pocítit přítomnost meridiánů a pomocných drah. Jedno z cvičení čchi-kung zahrnuje takový stupeň soustředění, že se mozek dostane do klidného stavu, jenž dovoluje regulovat a omladit duševní aktivitu.

Srdce

Podle teorie tradiční čínské medicíny řídí srdce duševní činnost a současně ovládá krevní oběh. Zevně se to projevuje na obličeji. Proto cvičení čchi-kung může vést k „pocení srdce“, jehož výsledkem je červený a zpocený obličej a silný klidný puls.

Slezina

Slezina je základem života, neboť tvoří čchi a krev a je odpovědná za činnost končetin. Slezina přenáší a přeměňuje živiny nezbytné pro krev a také vyrábí sliny. Tím, že cvičení čchi-kung posiluje pohyby bránice nahoru a dolů, zvyšuje produkci slin a chuť k jídlu a podporuje pohyby trávicí trubice a proces trávení v žaludku.

Plíce

Plíce ovládají čchi, řídí dýchání, vdechnutý vzduch posílají dolů, souvisí s kůží a s vlasy. Cvičení čchi-kung může posílit vlastní čchi, což je čchi obíhající v meridiánech a v orgánech lidského těla.

Ledviny

Ledvinami se řídí příjem vzduchu. Pokud žák při cvičení čchi-kung vtáhne vdechnutý vzduch hlubokým břišním dýcháním až do bodu tan-tchien, posiluje tím plíce a přijímací funkci ledvin.

Játra

Játra slouží k aktivaci životní síly ostatních orgánů. Řídí aktivitu životní energie, uskladňují a regulují krev a ovládají myšlení. Stagnace jaterní energie čchi způsobené takovými pocity, jako je frustrace nebo hněv, mohou interferovat s normálním hladkým chodem regulačních funkcí jater. Cvičení čchi-kung může stabilizovat nálady a pomoci játrům opět dosáhnout správného chodu regulačních funkcí. Tato cvičení mohou rovněž zklidnit nadměrně aktivní jaterní jang a jaterní oheň prostřednictvím relaxace a klidu. 

Teorie cirkulace čchi

Podle současných lékařských výzkumů lze lidský život prodloužit až na 150 až 200 let. V lidském mozku je více než 100 miliard nervových buněk, ale při své každodenní činnosti využíváme pouze jednu desetinu. Podobně se v těle nachází 20 000 kapilár, kterými proudí krev. Avšak za běžného klidového stavu proudí krev pouze asi pěti kapilárami. Při tělesné námaze proudí krev přibližně 200 kapilárami. Lidské tělo má asi 7,5 miliardy plicních buněk. Bez podnětů v podobě cvičení mohou tyto buňky atrofovat a stát se naprosto neužitečnými. Při cvičení čchi-kung a řízení dýchání cirkuluje „vlastní“ energie čchi, podporuje mozkové buňky, kapiláry a plicní buňky.

Co je to „vlastní“ čchi?

Vlastní čchi je energie tělesného pohybu, nezbytný předpoklad aktivního života a hlavní síla chránící tělo proti nemocím, která posiluje imunitní soustavu a podporuje zdraví a dlouhověkost. Máte-li nadbytek vlastní energie čchi, budete zdraví a budete žít déle, zatímco pokud se vám vlastní čchi nedostává, vede to k oslabení těla a k nemocím. Jestliže vlastní čchi úplně vymizí, pak život končí. Můžeme říci, že vlastní čchi je hlavní síla pohánějící život. Pět plných orgánů (cang) a šest prázdných orgánů (fu), končetiny a tělo jako celek jsou schopny normálně pracovat pouze díky energii z vlastní energie čchi. Není-li vlastního čchi, není možná regenerace esence a životní síly a život se přeruší. 

Zdroje vlastního čchi

Existují dva druhy vlastního čchi: prenatální čchi a postnatální čchi. Prenatální čchi pochází od rodičů. Říká se mu také jüan-čchi nebo prvotní čchi. Jüan-čchi se během života spotřebovává. Postnatální, vlastní, čchi vzniká spojením vstřebaného kyslíku a živin v krevním oběhu. 

Bod Tan-tchien a jeho funkce

Bod tan-tchien je velmi důležitý pojem, ve světě tradiční čínské medicíny a bojových umění se bere vážně. Ti, kteří praktikují techniky uchováváni zdraví, vkládají své naděje právě do bodu tan-tchien. Zpěváci věří, že když se naučí zpívat s použitím čchi vycházejícího z bodu tan-tchien, bude jejich hlas zvučnější. Lidé provozující bojová umění také věří, že když jejich čchi dosáhne bodu tan-tchien, stanou se kdekoli na světě neporazitelnými. Tvrdí se, že existují tři oblasti, kde najdeme bod tan-tchien: horní, střední a dolní. Různé myšlenkové školy je situují do různých míst. Někteří se domnívají, že horní tan-tchien se nachází na temeni hlavy v akupunkturním bodu „paj-chuej“. Jiní si myslí, že horní tan-tchien je umístěn v akupunkturním bodu „jin-tchang“ mezi obočím. Střední tan-tchien se klade do jednoho ze dvou míst. První je v akupunkturním bodu „šan-čung“ na hrudníku mezi bradavkami a druhý je v pupku. Umístění dolního tan-tchien se předpokládá v dolní části břicha, tři prsty pod pupkem nebo v akupunkturním bodu „chuej-jin“ nebo „jung-čchüan“. Pro cvičení čchi-kung je nejdůležitější oblastí tan-tchien místo tři prsty pod pupkem. Zde se vlastní čchi uchovává. Podle teorie tradiční čínské medicíny je tan-tchien výchozím bodem koloběhu čchi v přední střední dráze, v dráze tu (zadní střední) a v dráze čchung. Je také „počátkem dvanácti drah“, „původcem života“ a „soutokem jin a jang“. Je rovněž místem, kde se u mužů nachází rozmnožovací síla a u žen výživa pro plod. Proto také přílišná pohlavní aktivita může čchi vyčerpávat a způsobit oslabení a bolesti v dolní části zad. Při čchi-kung, nácviku soustředění mysli na tan-tchien, se obvykle zdůrazňuje koncentrace na snížení pravého čchi do bodu tan-tchien, aby se zde čchi nashromáždila. Při narození má každý prenatální čchi soustředěnou pod pupkem. Avšak jak dospíváme, posouvá se umístění čchi výše a to znamená trvalé ubývání vlastní čchi – pokud nepraktikujeme čchi-kung, kterým můžeme posunout čchi zpět do polohy tan-tchien. Při nádechu získáváme kyslík k stlačení čchi směrem dolů. Při výdechu během meditace a stoje se soustřeďme na tan-tchien. Je-li vlastní energie čchi dostatek a je-li silná, pohybuje se vzhůru meridiánem tu (zadním středním) a zásobuje celé tělo.

© PannaCz.com – Elyw 

připraveno z knihy „Encyklopedie čínské medicíny“ Redakce Dr. Kao Tuo