Strom jako symbol života

Strom.
Hluboko do země sahají jeho kořeny. Vše obklopují. Z kořenů strom vyráží vzhůru, k větvi s listím či jehličím, ke květu a k ovoci. Kořeny vynášejí temnotu země vzhůru ke světlu nebe. Listy a květy se spojují se vzduchem, se světlem a s nebesy...
Zobrazen: 16602x   22. 4. 2013

Strom má výjimečný význam v mysticko-náboženské praformě

která vystupuje jako obraz při stvoření člověka. Vyjadřuje tvůrčí principy. Vyskytuje se ve všech kulturách a představuje strom života, v němž je ukryta celá moudrost a pravda, zašifrováno celé poznání. Setkáváme se s ním např. jako ústřední symbol v knihách židovských zákonů, v kabale, a v četných starých kulturách kde byl zvolen za symbol života, zákonů a stvoření.

Citát z bible

Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak stromu života a stromu poznání dobrého a zlého. (Gen. 2,9)

Známe světový strom yggdrasil

který pro Germány představuje jasan. U Keltů čím byl strom starší, tím byl posvátnější, zejména jabloň a líska za které platil trest smrti, či za poražení jiného ze sedmi náčelnických stromů ke kterým patří:

  • dub
  • tis
  • jasan
  • jedle
  • olše
  • bříza

u kterých byla vymezena pokuta jedné až tří krav.

  • Stejně posvátná byla také uskupení stromů(háje).
  • Černý bez byl uctíván jako strom života i smrti.

Jasan najdeme i v jedné indiánské legendě o stvoření světa:

„Bůh stvořitel vystřelil šíp na jasan. Z rány vytekla jasanová krev a z ní vznikl člověk.“

Buddhismus zná strom procitnutí bódhi

což je posvátný fíkovník (Ficus religiosa), který se vyskytuje v Indii pod jménem pipul a je uctíván jako strom stvoření a osvícení. Pod takovým fíkovníkem měl dle pověsti prožít Buddha svoje osvícení. Hinduismus také zná posvátný fíkovník. Višnu se měl pod tímto stromem narodit.

Islám má strom tuba

(nejvýznamnější strom v nebeské zahradě).

Esejci, křesťanská sekta

která existovala již před Ježíšovým působením, rovněž znala strom života. Jejich strom se vzpíná k nebi, má sedm kořenů a sedm větví, jež vyjadřují přirozenou polaritu. Všechny tyto stromy jsou symbolem společného a vždy stejného počátku. Moderně vyjádřeno jde o archetypální obraz pro všechny živé bytosti. Hledat a nalézt tento strom je posláním všech živých bytostí a současně touhou života, tušením, hluboko tkvícím v duši. Proto se životní symbolika stále točí kolem stromu a „snad” je jen otázkou času, kdy si člověk jako bytost uvědomí, že Rajský strom nese každý v sobě…

Důležitý je význam stromu jako živá, činná bytost

Hluboko do země sahají jeho kořeny. Vše obklopují. Z kořenů strom vyráží vzhůru, k větvi s listím či jehličím, ke květu a k ovoci. Kořeny vynášejí temnotu země vzhůru ke světlu nebe. Listy a květy se spojují se vzduchem, se světlem a s nebesy. Pozemská tíže se odlehčuje. Listy a květy nechávají sebou protékat nebe a jeho živly a snášejí jeho světlo na zemi. Tma se stává jasem, jas tmou. Je to stálá výměna, neúnavná snaha o vyrovnání a harmonii. Jas nebe „prosvětluje” tmu země. Země je „spasena”. Není to boj. Jas a tma se doplňují. Potřebují se, aby strom byl vůbec stromem.

Strom v rajské zahradě

nese symbol vykoupení, spásy, spočinutí v sobě. Výměna a průtok probíhají harmonicky. „Prosvětlování”, proudění od kořenů ke květu, ze země k nebi a z nebe na zemi, symbolizují život. K tomu přistupuje utváření a růst plodů, které život, z něhož vyrostly, přenášejí zase do nového, mladého koloběhu. Tento koloběh mezi kořeny, listy, květy a plody představuje náš život, veškerý život. Uvědomujeme si jej v každém okamžiku, kdy tato cirkulace probíhá.

Život znamená:

- pohybovat se, téct – vždy ve snaze o vyrovnání, tj. osvobozovat se, růst ke spáse-, být spojený a zakotvený.

 

© J.K.  PannaCz.com noetika

Díl I. : Strom jako symbol života

POKRAČOVÁNÍ - díl II. :Lidové zvyky kolem stromu

POKRAČOVÁNÍ - díl III. :Stromová terapie

POKRAČOVÁNÍ - díl IV. : Pár odkazů na lékařský obor všeobecně


 
diskuzní
fórum
Diskusní fórum k tomuto článku není aktivováno.

 Poslední aktuality