Aromaterapie
Jedním z největších hitů posledních let 20. století je znovuobjevená aromaterapie - léčba vonnými esencemi, tedy silně koncentrovanými vonnými oleji, extrahovanými z rostlin. Tato neprávem opomíjená metoda může v mnoha případech úspěšně pomoci. Nejnovější výzkumy potvrzují, že aromaterapie může být účinná především u pacientů, jejichž organizmus si vypěstoval rezistenci na opakovanou léčbu antibiotiky. Výtažky z konifer (jedlí, borovic, modřínů aj.) úspěšně zdolávají nejrůznější typy kožních onemocnění. Hojivé účinky levandulového oleje na popáleniny jsou dobře známy. Stejně tak se již mnoho lidí mohlo přesvědčit o účinnosti eukalyptu při dýchacích obtížích a TTO (esence čajovníkového stromu) se stala doslova všelékem. Nyní se tedy o známých metodách, které používaly už naše prababičky, přesvědčují také lékaři. Dokonce uspořádali i první kongres aromaterapie - v březnu roku 1998 v Montpellier.
Metody Aromaterapie
Aromaterapeutická inhalace I (parní): Do misky s horkou vodou nebo do vody v misce aromalampy přidáme 3-5 kapek čistého esenciálního oleje. Přes hlavu si dáme osušku a inhalujeme 5-10 min. Obdobně přidáváme esence do různých parních inhalátorů a praček vzduchu se zvlhčovačem. Inhalace mj. zmírňuje bolesti krku, rýmu, chřipku, nachlazení, bolesti nosních dutin a pod. Tuto metodu používáme např. u esencí: anýz, kmín, jedle, cedr, citrón, pomeranč, grapefruit, pačule, rozmarýn, šalvěj, máta, sasafras, TTO, eukalyptus.
Aromaterapie a děti
Pokud inhalací léčíme děti na lůžku a používáme nádobu s vařící nebo velmi horkou vodou (např. při inhalaci heřmánku či heřmánkových výtažků), musíme nádobu umístit vedle lůžka a současně níže než lůžko, tedy tak, aby se voda v případě převrhnutí nádoby nedostala do lůžka a neopařila dítě. Pokud dítě mladší 12 let inhaluje s pomocí velmi horké vody s hlavou pod osuškou či pod jiným textilním přehozem, musí nějaká dospělá osoba mít v páře hlavu zároveň s dítětem, aby byla bezprostřední kontrola o teplotě páry a jejím účinku na pleť, hlavu a dýchací orgány. Nejpozději po 10 minutách nádobu s horkou vodou odstraníme.
Aromaterapeutická inhalace II (lihová)
3-5 kapek esenciálního oleje protřepeme s trochou čistého lihu, nakepeme na kapesník a vdechujeme z kapesníku položeného přes dlaně (které jsou teplé). Odpařující se alkohol strhává molekuly esence a dopravuje je do dýchacího sytému.
Aromaterapeutická inhalace III (suchá; teplem rukou)
3-5 kapek esence nakapeme do dlaní, rozemneme, vytvoříme z dlaní misku a vdechujeme výpary uvolněné teplem dlaní. Nepoužíváme na dráždivé (borová, jalovcová) a toxické esence (thuje). Suchou aromaterapii můžeme uskutečnit i nakapáním esence na teplý předmět (např. nahřátý kachlík) a jejím rozetřením.
Aromaterapeutická inhalace IV (ultrazvuk)
esencí (čistou nebo smíšenou s vhodným ředidlem) naplníme lahvičku ultrazvukového inhalátoru) a použijeme dle návodu použití přístroje.
Osvěžení vzduchu
Několik kapek přidáme do skleněného rozstřikovače (esence reagují s umělou hmotou) nebo do lahvičky ve zvlhčovači (pračce vzduchu). Esence můžeme přidávat i do odpařovačů zavěšených na radiátorech.
Parní esenciální lázeň
Ze dvou prostěradel spíchneme prostorný zvon. Pod židlí s polštářkem (který brání přehřátí pohlavních orgánů u mužů) vaříme v otevřeném samovaru nebo v nádobě na vařiči nebo pomocí varné spirály vodu s jehličím borovice, jedle, smrku nebo douglasky. Pacient sedí na židli a i s ní je zakryt zvonem, který se uzavírá kolem jeho krku, takže hlava je mimo zvon a je chráněna před přehřátím. Pro povzbuzení činnosti kůže a vnitřních orgánů je nejúčinnější (podle Cayceho) borová parní lázeň.
Pro aromaterapii nemusíme používat jen drahé esence, ale můžeme používat i přírodní nezpracované zdroje esencí jako jehličí (můžeme použít i vodou proprané jehličí z vánočního stromku), slupky citrusových plodů, listí eukalyptu nebo čajovníkového stromu (TT) apod. Také pěstování některých rostlin v domácnosti může aromatizovat ovzduší uvolňováním vonných molekul z různých částí rostliny.
Z materiálů telestézické společnosti PannaCz.com
