Myšlení a gnoseologie

Co vidím?
 234
Budou to stále krabičky od zápalek, které někomu slouží třeba jako ozdoba? Pak řekneme, že výjimka potvrzuje pravidlo. Kdežto ve vědě s výjimkou zákonitost padá. Vědě jde o pravdu, které je člověk schopen ve své době a na svém stupni poznání...
Zobrazen: 5272x   2. 9. 2006, aktualizováno: 27. 1. 2014

K vybavenosti pro gnoseologii (noetiku) patří myšlenková přesnost, logika, potřebná myšlenková úroveň

Postupů a prostředků v noetice je už dnes tolik, že je problém vzpomenout si zrovna na ten nej­vhodnější. Úroveň myšlení vede k vybavení si té pravé věci v pravou chvíli; ke vhodnému kombino­vání různých postupů, k nalézání nových.

Úroveň myšlení

Úroveň myšlení nepadá shůry. Úsilí o ni se odehrává v každodenním životě při formování ná­zorů. Dojmy a postoje jsou spíše okamžitou reakcí na situace; názory vznikají obvykle složitěji. Zto­tožňovat dojmy s názory, to je snad nejhorší, co se může v metodice myšlení stát.

Letmý dojem - povrchní názor

Když se dojem a názor odliší, následuje další. Několik informací - třeba jen jediná - ně­kolik osobních zkušeností - a názor na věc je hotov. Když se takovým povrchním názorem člověk zesměšní, stačí uvést, že to byl „jen názor".

Byl to však pouze dojem; a ještě k tomu velice letmý.

Takto povrchně se vytvářejí názory nejčastěji v duchovní oblasti, o které se každý domnívá, že je v ní doma. Odbornost v tomto směru je hluboce podceňována, v porovnání s vážností za první re­publiky, nebo v zahraničí ve vyspělých státech. Když to není výbušnina, něco velice konkrétního, kde stačí jedna otázka a projeví se nevědomost, slaví domýšlivost u některých lidí posvícení. Auto­ritativně se vyjadřují k otázkám umění, nábožen­ství, politiky, filosofie a všech humanitních oborů.

Noetik se má vyvarovat názorů nedostatečně podložených, spočívajících na něko­lika zkušenostech a informacích. S každým tako­vým přijatým názorem si otupuje smysl pro logiku, přesnost, ničí si předpoklady k potřebné úrovni myšlení.

Zformujme si zásady pro postup při vytváření názorů

Bude to metoda maximalistická, ale jak jinak. Jsme maximalisté, abychom získali aspoň mini­mum ryzího kovu.

Chceme si vytvořit názor o krabičkách na zá­palky. Třeba právě na tu krabičku, kterou máme v kapse. Mně se nelíbí, můžeme říci. Názor to nebude, jen osobní postoj, stanovisko.

Jak si počí­nat, abychom si o dotyčné krabičce vytvořili názor?

SHROMÁŽDÍME

materiál, všechny krabičky od zápalek, které kdy existovaly a existují. Jenom takový soubor obsahuje všechny informace pro srovnání s krabičkou, kterou máme v kapse. Obsa­huje úplné základní podklady pro vytvoření názo­ru. Dalšími podklady by byly informace například o vzniku krabičky, o jejím šíření a používání.

Místo fyzického, faktického shromáždění krabi­ček můžeme o nich získat informace jinak, z růz­ných zdrojů aniž bychom vlastnili třeba jen jedinou krabičku. O všem, co je, se popsaly stohy papíru, fotografovalo se, filmovalo atd.

Ke shromáždění materiálu patří pořízení repre­zentativního vzorku, abychom se v materiále neu­topili. Postačí jedna krabička místo pěti tisíc, které jsou jen nepatrně odlišné.

Pro jistotu si zavedeme seznam odlišností.

ROZTŘÍDÍME

materiál podle přiměřeně zvole­ných hledisek. Podle dat vzniku; podle lokalit vzniku; podle materiálu a hmotnosti výrobku; podle vzhle­du; podle dostačující trvanlivosti a odolnosti, funk­čnosti atd. Čím více rozumných hledisek, tím lip.

SEŘADÍME

materiál, rovněž podle hledisek do­bře zvolených. Podle velikosti, barvy, podle hledi­sek předešlého postupu. Sestavujeme žebříčky optima maxim, exotů, v použivatelnosti, v lokalitě vzniku; posléze žebříček absolutní špičky výrobku, který má všechny Pé.

Vidíme, že vytvářet si názor není jen potřebné, aby to byl skutečně názor na základě fakt a tudíž fundovaný, ale koneckonců to může být i výnosné. S takto shromážděným roztříděným a seřazeným materiálem o věci můžete na přednáškové turné po celém světě; můžete psát kamkoliv, všude vám to vezmou. Kdybyste si založili agenturu na takovéto zpracování názorů, budou vašimi odběrateli před­ní světové listy. Kdežto dojmy, stanoviska a po­lopravdy na odbyt nejdou. Téměř každý oceňuje fundovanost názoru; a je lépe, když prezentujete fundovanost než tvrzení. S tvrzením se dá disku­tovat i polemizovat. Názor z fundovanosti vyplývá, aniž byste jej museli někomu věšet na nos. Vyvodí si jej sám, má-li všech pět pohromadě.

SPOLEČNÉ ZNAKY A PRAVIDELNOSTI

jsou do­vršením myšlenkové metodiky na úrovni nauky. Středoškolské vzdělání má docílit tohoto stupně. Naučit mladé lidi myslet aspoň na této úrovni. Na kvalitě předešlých postupů závisí, budeme-li schopni vyvodit společné znaky a pravidelnosti, vytknout je před závorku. Prostě to, co se u většiny krabiček opakuje, co je jim společné. Například: krabičky od zápalek se obvykle používá jako obalu na zápalky, a jsou opatřeny rozněcovačem.

Společné znaky a pravi­delnosti se jeví jako zákonitosti tomu, kdo ne­studoval vysokou školu, nebo si nezískal erudici tohoto studia, které má být především ve způsobu myšlení. Vysokoškolská úroveň je sice v množství a kvalitě informací, ale prvořadě v uvedené my­šlenkové erudici. Informace mají člověku otevřít oči, aby se nespokojoval s naukovou úrovní my­šlení. Dychtí po zákonitostech. Uvedená věta o společném znaku krabiček je nauková..

Budou krabičky od zápalek, které někomu slouží jako obalová technika pro něco jiného, nebo nejsou opatřeny rozněcovadlem. Pak řekneme, že výjimka potvrzuje pravidlo. Kdežto ve vědě s výjimkou zákonitost padá. Stačí jedna jediná a padá. Vědě jde o pravdu, které je člověk schopen ve své době a na svém stupni poznání.

Člověk by měl myslet, mluvit a jednat jen na úrovni zákonitostí. Pokud je nezná, nebo pokud nejsou, nebyly objeveny, měl by se spíš ptát, klást otázky; měl by se chovat zdrženlivě, nikoliv autori­tativně něco tvrdit. Pokud něco není poznáno jako zákonitost, nelze to autoritativně pojímat.

A stejně: každý den ve vědě nějaká zákonitost padá. Nahradí ji zákonitost lepší. Tato stať je myšlena spíš jako varování před defektním povrchním myšlením. Je sotva možné, aby si člověk na všechno vytvářel názory uvedeným způsobem. Každý má však přístup k informacím, pokud ho něco zajímá. Na všechno, nebo téměř na všechno existují fundované názory, jen se s nimi seznámit. Strašlivým nedostatkem doby, zejména demokracie, je na jedné straně fundovanost, na druhé straně malá informovanost o ní, vytváření názorů tím nejhorším, nejprimitivnějším způso­bem.

Stať by měla přispět ke zdrženlivosti ve vytváře­ní přijímání a odmítání názorů, k perspektivnosti v tom, že člověk ví, co ještě neví. Například každá výuka postupuje obecně od A do Z. Je-li obor náročnější, trvá dlouho. Člověk, který si o oboru vytvoří názor po první lekci, není zpravidla v po­řádku. Taktéž člověk, který první lekci považuje za celou sumu poznání, za ukončené informace, které pak předkládá sobě i jiným jako „pravdy". Doví-li se následně, že byl jeho názor hrubě zkreslený, reaguje všelijak. Třeba to považuje za osobní urážku.

Lidé se příliš často v malém i velkém, v osobních věcech i ve válkách bijí na život a na smrt pro zcela nefundované názory. Dokonce platí jako pravidlo, že čím je názor nefundovanější, ale přitažlivější, tím více krve se prolévá za jeho uskutečnění, které ovšem nikdy nepřijde. Toto se vine jako červená nit celými dějinami lidstva. Jsme toho svědky i v sou­časné politické situaci.

Aspoň na naukové úrovni má být člověk ve svém oboru. V každém oboru je tolik novinek, že nejdou ani přečíst. Ne tak, aby někdo stačil sledovat no­vinky z jiných oborů. Je to povaha doby, exploze poznatků. Na myšlení to klade obrovské nároky.

Z materiálů esoterické společnosti ... PannaCz.com


Edice pannacz.com

 
diskuzní
fórum
Diskusní fórum k tomuto článku není aktivováno.

 Poslední aktuality