Staropaleolitický člověk se nejdříve staral o zbraně a nástroje potřebné k uhájení života v tvrdých podmínkách. Byly to jistě dlouholeté zkušenosti, které mu napověděly, že kámen může s užitkem použít, ale ne každý kámen mu byl stejnou mírou ku prospěchu. Proto používal jako nástroje takové minerály, které se dobře štípaly a vytvářely ostrohranné úlomky – pazourek, radiolarity, obsidián a křišťál. Narazíte-li o sebe dvěma kusy pazourku, mohou se rozštěpit a vznikne mušli podobný okraj, který je stejně ostrý i účinný jako ostří nože. Pokud působíme na některé krystaly mechanickým tlakem, vzniká na jejich povrchu statický náboj, generující jiskření a umožňující rozdělat oheň (dodnes využíváno v zapalovačích). Několik tisíciletí po objevení ohně jako pomocníka, zdroje tepla a ochrany využívají lidé piezoelektrického jevu ve zbraních hromadného ničení. Postupem času se tyto kamenné nástroje zdokonalovaly tak, že v mladší době kamenné (cca před 12 tis.lety) měl již člověk kamenné nástroje nejen hlazené, přibroušené, ale též ozdobné jednoduchými zářezy, vruby a do některých vrtal otvory pro topůrka.
Umění věštby a předpovídání budoucnost z křišťálové koule se datuje ještě do předhelenistického období a bylo společné pro mnoho civilizací. Mimořádnou dovednost v opracování dokonalých leštěných koulí ze skalního křišťálu (čistého křemene) nebo berylu můžeme nalézat u pradávných Japonců. Jedna z vůbec největších kdy vyrobených koulí pochází ze skalního masívu z Madagaskaru a má průměr 15,5 cm. Pokud se na křišťálovou kouli po určitou dobu upřeně díváme, začnou se v ní prý promítat vize. Vědecké vysvětlení tohoto jevu předpokládá, že světlo odrážené z vyleštěného povrchu koule posléze unaví citlivý optický nerv, který tak přestane přenášet zevní podněty. Ztratí-li oko zevní podnět, na který by se fixovalo, začne reagovat na podněty přicházející z mozku. Perský spisovatel Ibn Kaldoun to roku 1332 vyjádřil poetičtěji: „V tomto stavu věštci nevidí to, co je skutečně k vidění…, je to jiný stav vnímání, který se v nich rodí a který není zprostředkován zrakem, nýbrž duší.“ v krystalech, u nichž dojde k přerušení procesu jejich formování, někdy vzniká tzv. „fantomový“ efekt, kdy paralelní vrstvy jsou uzavřeny v hlavním, výsledném krystalu. Tento efekt pomáhá podněcovat představivost věštce.
Obecně představují tyto lebky rekonstrukce lidské lebky v životní velikosti, jsou zhotoveny z křišťálu. Provází je řada sporů kolem jejich původu. Někteří odborníci předpokládají, že byly vytvořeny vysoce rozvinutou, snad mimozemskou civilizací. Každá lebka má svoji vlastní frekvenci. Obsahuje rozsáhlé informatické data.
Ozářením křišťálu můžeme získat záhnědu, případně ametyst.
Ve svatovítském pokladu je překrásná broušená křišťálová konvice z 11. století, přivezená do Čech Karlem IV., která je dále zdobena rubíny, safíry, smaragdem a perlami. Dále je tam i zlatý kříž papeže Urbana V. s velkou křišťálovou čočkou. Na kříži jsou výjevy z korunovace Karla IV. na císaře Říše římské. Z doby Lucemburků se v pokladu zachovalo i několik křišťálových relikviářů (schránek na ostatky svatých). Celkem 26 antických a raně křesťanských gem z achátu je na korunovačním kříži Karla IV., rovněž je zde překrásná onyxová číše z roku 1350.
Jméno křišťál samo, znamenající čirou odrůdu křemene, je řeckého původu. Řekům totiž označení krystalos nebo crystallos znamenalo původně zmrzlou vodu, led. Teprve v dobách Platóna bylo přeneseno i na bezbarvý křišťál, o němž se věřilo, že skutečně z ledu vznikl. Křišťál býval také symbolem Luny, Diany, Seleny, Hekaté. Pro prvokřesťany býval (viz Budge) symbolem neposkvrněného početí. Pro Rosikruciány byl křišťál podobně jako diamant, symbolem kamene mudrců - Ježíše Krista. Stejný význam měl podle Weinfurtera i ve staré čínské mystice, kde byl odznakem Zasvěcenců. Anglický jasnovidec Charubel doporučoval nošení křišťálu pouze vyrovnaným lidem s čistým srdcem. Křišťál poskytuje ochranu před oklamáním a neupřímností přátel. Lze totiž na něm rozeznati kladný a záporný pól. Křišťál je jedním z nejstarších kamenů, s nimiž se lidstvo seznámilo. Pomocí čoček z křišťálu se zapaloval oheň pro obětní dary. V Japonsku jsou od pradávna křišťálové koule rituálním nástrojem šintoismu - sinsho, tj. “kameny soustředění”, koncentrace, s tím, že v sobě obsahují “dech bílého hada”. Křišťálová koule je důležitou pomůckou magiků, astrologů a věštců při zvědné magii. Zajímavostí je, že srdce všech členů habsburského rodu bývala pochována v Kapucínské hrobce ve Vídni v křišťálových nádobách (je jich zde přibližně 150).
Afinita křišťálu s lidstvem je maximální. Vůči ženám a mužům je obecně přátelská. Absolutní ztotožnění s planetou i s univerzem. Povaha křišťálu umožňuje svému nositeli využívat pouze malou část negativních vlastností. Křišťál patří mezi kameny jednoznačně se stavící na stranu života. Povaha křišťálu je velice přátelská a dobrosrdečná. Velmi dobře se adaptuje do nového prostředí a plní svěřené úkoly. Uchovává v sobě optimální vlastnosti hrdosti, čímž může pozitivně ovlivňovat rodinné vztahy a tzv. vztahy domova. Poloha ješitnosti neboli pýchy je mu cizí. Do všech interakcí s okolím se pouští křišťál bez rozmyslu s prudkostí a určitou vášní po poznání něčeho nového. Křišťál dokáže plně „vnímat“ celého člověka a jeho tvůrčí erudici. Je tedy rovněž optimálním zpovědníkem. Pravděpodobně tato vlastnost vede ezoteriky k použití křišťálu při zvědomovací práci a při „zvědné magii“. Schopnost odrážet a chránit svého nositele před negativními vlivy není optimální a dala by se nazvat určitou rozpustilostí kamene především s ohledem na jeho jinak vynikající vlastnosti, které by mohl ve skutečnosti použít velice „úderně“. Křišťál však není v této oblasti ovlivnitelný. Znamená to, že jej nelze nutit, aby své obranné schopnosti pro člověka plně použil. Křišťál má abnormálně vysokou schopnost odrážet, případně eliminovat člověku škodlivé záření z přírodních zdrojů, anomálií a patogenních projevů. Při delší práci s křišťálem může docházet k ztrátě reality a vytváření simulativních představ. Tato vlastnost se dá bez problému odstranit. Nesmí se však opomenout. Křišťál podporuje všechny formy inteligence a s talentových dispozic především umělecké a humanitní. Křišťál nijak nepodporuje podnikání a obchod. Tento sektor ho absolutně nezajímá. Projevuje se vyrovnaným temperamentem a má velmi vysokou schopnost pomoci svému nositeli vypořádat se starostmi. Maximálně podporuje mozek a všechny jeho laboratoře. Ze zdravotních problémů podporuje mnoho orgánů, ale nejvíce mozkové blány. Je vhodný proti bolestem hlavy, buňky chrání proti mutacím, podporuje cévy, páteř, plíce a dýchání. Na rozdíl od jiných kamenů spojuje schopnost člověka ne jenom svou intuici vnímat, ale také ji umět naslouchat. S osudových cest ovlivňuje zdraví, lásku a pozitivně ovlivňuje délku života. Jeho životním pilířem a tedy jeho celkovou povahou je PRAVDA. Má velmi vysokou anihilační (vstřebávací) schopnost , která dokáže působit téměř k patám rakoviny. Na rakovinu již bohužel nestačí. Pro zápis informací do křišťálu je nutno vynaložit maximální přesnost, protože chybně formulované "úkony" odmítne a nesnaží se jim porozumět.
© Z knihy "Magie drahokamů" PannaCz.com
