Krvi byly přiřazovány různé významy. Představovala sílu a moc, ale byla (a dodnes je) pokládána iza něco znečisťujícího (zejména krev menstruační). Prolitá krev Kristova má v křesťanství význam vykupitelský. V černé magii se podepisovaly smlouvy s ďáblem krví čarodějů.
přenos živin, vitaminů, minerálů a hormonů. Dále transportuje zplodiny metabolizmu a zajišťuje imunitu organizmu (obranné mechanizmy). Důležitou funkcí je udržování správné homeostázy v organizmu (sem patří i správná funkce srážení krve) – dalo by se říct i udržování harmonie lidského těla.
„Neboť duše velikého těla jest v krvi jeho.“ Mojžíš (kn.III., 17,11)
Její tajemství lidé znali již v dávných kulturách. Byla používaná jako obětní dar, používali jí mágové i čarodějníci. Považovala se za symbol lidské duše. Požívat krev znamená dodnes v některých kulturách znečištění. Např. zvykem ortodoxních židů je jíst pouze košer maso (tj. maso zbavené krve) – protože krev podle Mojžíše je „duší“ všeho živého. Krev je tedy považována za nositele podstaty každé bytosti.
Krev je všude krví, ale zatímco proudí organizmem – mění se. Změny krve lze přirovnat ke změnám, které Já podstupuje přežíváním různých duševních zážitků, i když je Já něčím jednotným. Krev přetékající centrální nervovou soustavou dostává přes duševní zážitky a přes smysly informace z vnějšího světa, zatímco průtokem přes vnitřní orgány dostává informace z vnitřního světa.
Jejím úkolem je dávat (živiny a kyslík) a uklízet (zplodiny metabolizmu).
Tvoří řeku života – symbolicky jsou v ní obsaženy všechny 4 síly:
(sůl v pojetí alchymie odpovídá tělu);
Je materiálním nositelem života, symbolizuje lásku k životu – životní radost – „radost obíhající v lidském těle“, individuální dynamiku každého člověka. Z astrologického hlediska je její podstatou energie (princip Marsu) a individualita (princip Slunce).
který je v každém člověku uzavřený. Tématem je spojovat, zprostředkovávat, živit, zásobovat, pohybovat se kolem středu – dynamika.
Nemoci krvi podle Steinera možno dělit na 2 hlavní skupiny – 1. když krev nedostatečně projevuje svou činnost, její vlastní život poklesne pod určitou hranici a je zapotřebí jí podnítit k pravidelné činnosti; 2. opačný případ – kdy činnost krve je nadměrná, vystoupí nad určitou míru, je pak potřeba jí léčebně tlumit.
že člověk má problém žít opravdově a přijímat životní situace a zkušenosti s pokorou a radostí. Je důležité řídit svůj život v radosti a přijmout věci takové, jaké jsou.
obětování nebo vypouštění přetlaku z těla (nechat věcem volný průběh). Člověk ztrácí životní radost, je vyčerpaný. Takový člověk nedokáže ve svém životě najít a prožít radost. Dává to pak najevo buď náhle a s velkou energií – masivní velké krvácení navenek nebo dovnitř, nebo pomalu a skrytě – ronící cévy, pomalé formy krvácení. Řešením v psychosomatické rovině je nalézat a prožívat životní radost, přijímat svůj život s klidem a láskou.
znamená obecný nedostatek životní energie. Člověk nedokáže ve svém životě nalézt spokojenost a klid, nemá ze života radost. Nemá dost sil zvládat svůj život, je slabý. Často současně trpí nízkým tlakem. Anemii doprovází dušnost – dušen životem, neumí se nadechnout. Bývá spojena s nedostatkem železa. Dochází k narušení přenosu kyslíku krví – vázne přeměna přijaté kosmické energie (dýchání) na energii tělesnou – životní (krev). Úkolem je chápat a konat, naučit se zvládnout svůj život, svízelné životní situace brát s klidem a hledat radost.
představují nedostatek možností stabilizovat životní energii, neustálé nebezpečí vykrvácení – ztráty vitality, je nutné neustále kontrolovat svou životní vitalitu, opatrně zacházet se svou životní energií.
tvoří se krevní sraženiny, embolie – život se pak prudce zastaví buď jenom v postižené oblasti, nebo i celkově.
Buď je obrana nadměrná, nebo je nedostatečná. Při vážných nemocech pak obranný systém degeneruje. Těžký nedostatek bílých krvinek tak vede k naprostému zhroucení obrany a může vést i ke smrti. Těžký nadbytek se naopak může v organizmu vybouřit neuspořádanou agresivitou vůči vlastním strukturám. Řešením je rozbít staré obranné struktury a důkladně je opravit, často bývá porucha v pochopení duchovní a duševní úrovně obrany (v souladu s Řádem) – člověk si je pak zamění za obranu fyzickou a agresivní. Oprava je pak nezbytná k přežití.
složeném z tepen, žil a krevních vlásečnic. Cévní systém (krevní oběh) teda představuje zprostředkování a komunikaci. Proudění předpokládá vždy schopnost změny, schopnost přizpůsobení, flexibility. Jak se člověk přestává měnit, do jaké míry ztrácí flexibilitu, tak se v těle projevují příznaky poruch krevního oběhu, které proudění omezují nebo blokují (trombózy, embolie, křečové žíly), životní energie vázne, blokuje se vnitřní tok. Pokud někdo neroste a nemění své vědomí a má na vše pořád stejné a omezené názory, ustrne v předsudcích – brzy se omezuje průchodnost a flexibilita jeho cévního systému. Vše plyne. A každý pokus o stagnaci vede k nemoci. Embolie i trombóza pak znamená ustrnutí toho, co proudí. Nedokážeme se myšlenkami pohnout z místa. Když člověk ani po letech nepochopí a stagnace trvá, začne pomalu odumírat – nohy trvale otékají, krev v nich stagnuje – vzniká bércový vřed. Je důležité zůstat flexibilní, přizpůsobovat se životu i situaci, plynout. Život je cesta.
přizpůsobivosti a hladkosti – stejně jako v životě. „Nánosy nedorozumění nelásky a viny“ (cholesterol) brání snaze přizpůsobit se, neustále se učit a přijímat, co v konečném důsledku život zkracuje, někdy i ukončuje.
Tlak v těle odráží tlak, kterým člověk působí na svůj život (a ten pak zpětně působí na člověka). Krevní tlak – představuje dynamiku člověka. Vzniká souhrou mezi vlastnostmi krve a vlastnostmi krevních cév, kde pumpou života je srdce, jako centrální orgán oběhové soustavy. Krev na jedné straně symbolizuje tekutost a proudění – jako vlastní bytí. Cévy na druhé straně symbolizují hranice a odpor – jako ohraničení a překážky.
tyto hranice nepřekračuje, odsouvá překážky, neprosazuje se, nejde do krajností, zdánlivě se zříká veškeré své moci, své zodpovědnosti, v krajním případě upadá do bezvědomí a uniká tak všem problémům. Není odpor v krevních cévách – tyto ustupují – nedrží, vyhýbá se konfliktům, výzvám a zodpovědnosti, doslova není schopen stát – nestojí si za ničím, nestaví se k ničemu přímo. Často se současně vyskytuje chudokrevnost. Chybí potřebný tlak – pasivita, nestaví se přímo konfliktům. Člověk jako by byl životem zaskočen. Nízký tlak odráží malou chuť do života, nízkou aktivitu, poraženecké nálady.
Člověk s vysokým krevním tlakem (hypertonik) má v sobě trvalé vzrušení – pořád očekává jednání – fyzické (činnost) nebo konfliktní (stres). Pokud se tak nestane, oběh je pod neustálým tlakem. Hypertonik se trvale udržuje v blízkosti konfliktů (stresu), aniž by došlo k jejich řešení (konflikty se řeší komunikací, pojmenováním problému). Stojí teda pořád před konfliktem, ale neřeší ho. Zbavuje se nadbytečného tlaku nadměrnou vnější aktivitou, vnějším shonem. Normálně nám krátkodobý vzestup krevního tlaku dodává energii – k fyzickému nebo psychickému výkonu – výkonem se nadbytečný tlak spotřebuje a tlak se dostává do normálních hodnot. Hypertonik však tento nadbytečný tlak nespotřebovává.
Jak hypotonik tak hypertonik se teda vyhýbají řešení konfliktů, každý ale jiným způsobem. Hypotonik uniká do nevědomí, hypertonik zase nadměrnou aktivitou v okolí uniká před jednáním. Hypotenzí trpí častěji ženy, hypertenzí častěji muži. Vysoký tlak bývá spojen s větší agresivitou. Ve stáří cévní stěny zvápenatějí – dochází k jejich poškození aterosklerózou – ztrácejí pružnost, flexibilitu, brání komunikaci, ztrácí se přizpůsobivost a tlak stoupá.
o flexibilitě, schopnosti plynout, být elastický, přiznat si svou vlastní moc, setkat se se světem a komunikovat s ním, najít si své místo v životě a oddat se životu. Je třeba také znát a respektovat své hranice.
Toho se využívá nejen v diagnostice, ale i v magii. Z magického hlediska krev spojuje hmotný a astrální svět, proto se považuje za jednu z nejsilnějších magicky působících látek. Krev na magické účely používaly mnohé dávnověké kultury – i velice vyspělé. Používala se i v léčitelství – odpouštění krve, léčba epilepsie, lepry a dalších nemocí včetně moru. Krví se podepisovaly různé důležité dokumenty. Menstruační krev se používala k výrobě nápojů lásky a v sexuální magii.
s jejíž pomocí je kouzlo či rituál napájeno krví obětí. Cílem bývá často zranit nebo zabít protivníka. Nebezpečí spočívá hlavně v možnosti zneužití moci, která se z krve uvolní. Většina mágů používá její nejlehčí formy pro svou ochranu. Mágům, specializujícím se na tento typ magie, se říká „krvaví mágové“, a často je jejich hlavní motivací touha po moci a síle. S krví je spojen i vampyrizmus a souvislosti najdeme i v Lunární magii (důvodem je měsíční menstruační cyklus). Krvavé oběti bohům nalezneme v kulturách napříč celým světem.
(c) Zpracováno jako studijní materiál A.R.X. - zpracovala sas
