Astrál a astrální vzorec - jazyk hermetismu

Noční obloha.
 23
Připouští se, že rozšířené vědomí může „transcendovat trojdimenzionální svět každodenní skutečnosti", že objev ekvivalence hmoty a energie bude mít hluboce působící vliv na naše dosavadní pojetí hmoty...
Zobrazen: 8079x   12. 4. 2007, aktualizováno: 19. 5. 2008

Krize západní kultury - New Age - Nový věk

Projevuje se v mnoha směrech - vzrůstem zločinnosti, rozvodovosti, devastací životního prostředí, útěkem k drogám a náboženským sektám a mnoha dalšími způsoby. Znamená současně krizi západního racionalismu, založeného Descartesem, a krizi mechanistického obrazu světa, založeného Newtonem. Exaktní přírodověda, fyzika, se dostala do slepé uličky a bylo shledáno, tak jako na začátku XX. století o pozitivizmu, že vědecký obraz světa je zcela nevyhovující. Začaly se objevovat pokusy o nové duchovní úsilí, inspirované především východní mystikou: fyzik F. Capra se pokusil spojit moderní fyziku s taoismem, hovořilo se o nové spiritualitě a přelomu v myšlení, mnozí vědci jako by náhle objevili zavádějící roli scientismu. Od začátku osmdesátých let 20. století se stále více prosazuje hnutí zvané New Age (Nový věk), které se snaží obohatit dosavadní vědy - zejména fyziku, biologii, psychologii - novými aspekty, které nabízejí také esoterní systémy - věda se začíná inspirovat mystikou a okultismem. Společenskými kořeny tohoto obratu jsou podmínky života v industriální společnosti, gnoseologické kořeny tkví hluboce v krizi exaktních věd. Mechanistický obraz světa a člověka je pokládán za definitivně překonaný.

Neue Zeit

Od r. 1985 vychází ve Spolkové republice Německo časopis Neue Zeit (Nová doba), s nímž spolupracuje vůdčí osobnost hnutí, již zmíněný fyzik F. Capra, kritik psychiatrie Th. Szasz, „antipsychiatr" R. D. Laing, psychoanalytik M. E. Richter, M. Fergusonová a mnohé další významné osobnosti současné vědy a filosofie, publicistiky a umění z celého světa. Nejvíce podnětů pro novou spiritualitu přichází z oblasti fyziky, kde se krize věd projevuje nejvýrazněji (hranice mezi hmotou a energií byly již setřeny, neboť to, co se v jednom případě vykazuje jako hmota, se v jiném případě vykazuje jako energie, fyzikové pracují s koncepty s nejvyšší úrovní abstrakce a zjišťují, že výsledky experimentů v subatomární oblasti závisí na experimentátorech atd.). M. Fergusonová hovoří již o „věku Vodnáře" (Slunce v r. 2000 na začátku jarní rovnodennosti vešlo do znamení Vodnáře, zatímco v posledních dvou tisíciletích stálo tuto dobu vždy ve znamení Ryb, které jsou symbolem křesťanství).

Capra, Sheldrake, Varela, Gopi Krishna, Kakuska

Objevy nových skutečností vedly k tomu, že věda a spiritualita již nestojí proti sobě, ale vzájemně se prostupují. V září 1983 byla v tyrolském Alpbachu uspořádána konference hnutí New Age, jíž se vedle významných vědců (F. Capra, R. Sheldrake, F. Varela a dalších) zúčastnil i současný XIV. dalajláma, mystik pandit Gopi Krishna a další představitelé světového spiritualismu. R. Kakuska (1984) charakterizoval pozici současné mystiky, ovlivňující současnou vědu, takto: „Mystikové Východu a mystikové obecně vycházejí z toho, že všechny věci a jevy, které našimi smysly vnímáme, se k sobě navzájem vztahují, jsou vzájemně spojeny a vzájemně závislé, představují v podstatě jen různé aspekty jedné a téže poslední skutečnosti. Náš sklon rozkládat vnímaný svět v jednotlivé a rozdělené věci a také nás samotné zakoušet v tomto světě jako izolovaná ega je chápán jako iluze, která vyplývá z našeho měřícího a kategorizujícího intelektu ... Abychom mohli tento svět přiměřeně popsat, potřebujeme ekologickou perspektivu, kterou nám nemůže poskytnout karteziánský pohled na svět. Proto to, co potřebujeme, je nové paradigma, nový pohled na skutečnost, základní obrat v našem myšlení, přechod od mechanistického k celostnímu nebo ekologickému pohledu na skutečnost. Počátek tohoto obratu je již všude patrný ..." Připouští se, že rozšířené vědomí může „transcendovat trojdimenzionální svět každodenní skutečnosti", že objev ekvivalence hmoty a energie bude mít hluboce působící vliv na naše dosavadní pojetí hmoty a že v moderní fyzice již hmota nikdy nebude kladena do vztahu s nějakou látkovou substancí, neboť elementární tělíska jsou svazečky energie, a tedy vzorce aktivity, že živoucí systémy nejsou ohraničeny na jednotlivé organismy a jejich části atd. „Pohled na svět v mystice, zvaný též philosophia perennis, představuje nejrozhodnější filosofické pozadí pro pojmy a teorie moderní vědy" (Kakuska).

Východní mysticismus cizí západní kultuře

Nicméně přes tyto sympatické tendence, které jsou ostatně někdy zatíženy prázdným verbalismem, hrozí hnutí jiný extrém, totiž příklon k východnímu mysticismu, který je duchu západní kultury cizí, a také ovšem extrém filosofický. To naznačuje již výrok F. Capry, v němž jako by celé bytí - všechny jeho nesčetné formy - bylo rozpuštěno v jakési metafyzické aktivitě: „Pohyb panuje, ale nakonec neexistují žádné pohybující se objekty; existuje aktivita, ale žádní jednající ; neexistují tanečníci, nýbrž jen tanec." Neexistuje-li již svobodně myslící a jednající subjekt, nýbrž jen složitě determinovaný tanec nesčetných svazečku energie, nezbývá už také místo pro antropocentrickou duchovní dimenzi a požadavek spirituálního obrození je absurdní. Capra svůj výše uvedený výrok zpřesňuje právě v tomto smyslu: „V mnohavrstevnatém uspořádání přírody je individuální lidský duch zapadlý v duchu sociálních a ekologických systémů, které jsou opět integrovány v duchovních systémech planet, účastnících se svým způsobem na nějakém univerzálním či kosmickém duchu." Z toho pak Capra nelogicky vyvozuje, že „ekologické vědomí je vpravdě náboženské“.

Morfogenetické pole

Z rozsáhlé oblasti konceptů New Age se zde pokusíme stručně uvést jen jediný, který má mimořádný význam pro hermetismus, protože v podstatě potvrzuje jeho klíčový koncept astrálu. Je to teorie tzv. „morfogenetických polí“ anglického biologa R. Sheldraka (1981). Tato „morfogenetická pole“ jsou podle něj „neviditelné organizující struktury, které formují a utvářejí věci jako krystaly, rostliny a zvířata a působí tím organizačně na chování“. Tato pole obsahují sebrané informace všech minulých dějin a evoluce a existují mimo materiální struktury, nejsou fixovány v genech. Biologové XIX. stol. redukují problémy své vědy na fyziku a chemii: „Biologie je ve vědě poslední pozůstatek světového názoru devatenáctého století, druh živoucí fosilie," píše Sheldrake. Ale vraťme se k problému morfogenetického pole. Univerzum, píše dále Sheldrake, můžeme chápat jako organismus, který se vyvíjí a učí, neměnné přírodní zákony můžeme chápat spíše jako mentální konstrukce a zvyky. Při pozorování přírody se nám vtírá otázka, odkud mají rostliny a živočichové své tvary, proč např. určitá květina má specifický tvar listů a květů. Mechanistická teorie života to vysvětluje chemickou a fyzikální interakcí na úrovni molekul a pomocí genetické substance DNK (dezoxyribonukleová kyselina). Chemické substance samotné však nemohou formu vysvětlit. Koncept morfogenetického pole byl formulován již r. 1922 a vyjadřuje myšlenku, že organismus je ve svém růstu ovlivňován formotvornými poli. Představa těchto polí je analogická známým polím fyziky: tak jako magnety jsou obklopeny poli, mají i organismy neviditelná pole, která řídí jejich vývoj a určují jejich formy. Dokazují to případy regenerace. Vezmeme-li normální vajíčko vážky (Libella), v němž se vyvíjí embryo, a v polovici je přeškrtíme nití, jedna jeho část odumře, ale z jeho druhé poloviny se nevyvine jen jedna část embrya, nýbrž dokonalé (i když o něco menší) embryo. Z části vajíčka jsme dostali celý organismus, který byl nějak schopen vyrovnat se s poškozením a navzdory němu vytvořit celek. S magnetem je tomu podobně: rozřízneme-li magnet na dvě poloviny, nedostaneme dvě půlky magnetu, ale dva úplné magnety. Tyto skutečnosti lze vysvětlit morfogenetickými poli - což učinil r. 1922 A. Gurvič a pokračoval v tom P. Kammerer. Rovněž R. Sheldrake (1981) se zabýval morfogenetickým polem. Ten vyšel z faktu, že krystaly ze zcela nových roztoků se vytvářejí rychleji, když jsou tyto roztoky v laboratořích častěji připravovány. Je tomu tak proto, že rezonují na vibrace formotvorného nemateriálního činitele, resp. „pamětní banky“. Nejde tu však o pouhý mechanismus, ale o smysluplný proces fungující v rámci určitého duchovního řádu, který je v pozadí kosmického dění. Existují tedy morfogenetická pole, a nejsou to pole magnetická ani elektrická, nýbrž pole sui generis, která mají určitou formu (např. pole růže má „růžitvornou formu"). Pole, které dává např. formu kočce, je jakýmsi kompozitem skutečných forem všech dosavadních koček. Morfogenetické pole je astrálním vzorcem toho kterého druhu života.

Rozpor v genetické teorii

Vliv tohoto pole je prokazatelný i v chování: dělá-li první generace krys v průchodu bludištěm 250 chyb, než se naučí najít správný východ, 22. generace dělá už jen 25 chyb. To je v rozporu s genetickou teorií, neboť při selekci „nejhloupějších" krys by se potomci měli učit pomaleji. W. Agar pak prokázal, že zkušenost z učení se přenáší i na krysy, které nejsou potomky učících se jedinců! Příklad: naučí-li se japonské děti něčemu, učí se pak témuž lépe i americké děti. Geneticky to vysvětlit nelze, zbývá tedy hypotéza morfogenetického pole, z něhož, podle Sheldraka, přijímáme i vzpomínky (je pamětí druhu) a jíž je možno vysvětlovat i posmrtný život a reinkarnaci. Morfogenetické pole je tedy vlastně astrál. Mezi objektem a jeho morfogenetickým polem existuje stálá vzájemná interakce - v jazyce hermetismu, jehož studiem se zabývá také esoterický Řád PannaCz.com





Zdroj: Capra F.: Wendezeit, Bern-Munchen-Wien, 4. vyd. 1984. - Capra F.: Das neue Denken, Bern-Munchen-Wien 1987. - Kakuska R. (vyd.): Andere Wirklich-keiten, Munchen 1984. - Sheldrake R.: A new science of life, London 1981, Lexikon Magie-Milan Nakonečný.

Z materiálů telestézické společnosti PannaCz.com

 
diskuzní
fórum
Diskusní fórum k tomuto článku není aktivováno.

 Poslední aktuality