Zátěž při studiu telestézie
Do výčtu předpokladů pro ten který obor patří také předpoklad únosnosti
zátěže, která se k oboru váže. Pro studium telestézie jde o zátěž neobvyklou. Je přiměřená povaze tohoto studia.
Zátěž se zdá být zpočátku dost malá, vypadá jako běžná studijní zátěž. Ale zdání klame.
Co je běžné, obvyklé, je také známé. Co je nové, neobvyklé, není známé. Zátěž při studiu neznámého je mimořádná.
Ale pozor, neznámé není to, co jedinec nezná. O takový druh neznáma
nejde. Jedinec nezná, ale obor je obecně známý, zavedený. Pak jde pouze
o běžnou, studijní, učební zátěž. Kdežto
u oboru obecně neznámého, který se navíc teprve rozvíjí, dochází ke zcela jiné, mimořádné zátěži.
Ezoterické vstupy
Představme si známý svět jako bunkr se zablokovanými vstupy. Přestože
jsou zablokované, leccos se tam přece jenom dostane z okolí bunkru,
které představuje neznámo.
V izolovaném bunkru jsou takové průniky
obvykle nevysvětlitelné. Zůstávají v něm však poměrně osamoceny.
Podporu zvenčí mohou mít jen menší. A tak si s nimi obyvatelé
izolovaného bunkru nějak poradí.
Zcela
jiná situace nastává, když uvnitř bunkru vznikne obor zabývající
se otevíráním vstupů do bunkrů, výstupy z něho, interakcemi s okolím, s
neznámem.
Studium a utržené rány
Zátěž, v jiných oborech předvídatelná, známá se stává
nepředvídatelnou, neznámou. Odtud mimořádnost zátěže. Rozdíl mezí
takovou a běžnou studijní zátěži je asi takový, jako rozdíl mezi
procházkou ulicemi pokojného městečka a procházkou nevyzpytatelnou
džunglí.
Učitelé mají veliké problémy s výukou,
spočívající v udržování studentů v přiměřené vzdálenosti od oné
džungle; v přibližování se k ní a do ní podle toho, na jakém stupni
připravenosti posluchač je.
Posluchači to nechápou a většinou ani nechtějí chápat; a nedají si
říci. Hlavně
na počátku studia usilují skočit do té džungle ihned a
rovnýma nohama, v dobré víře, že si tam poradí. Připomínají akční film,
kde místní šerif malého městečka se svými lidmi, přes všechna varováni,
stihá Ramba; a je proti nim pouze jeden Rambo. Kdežto
učitelé vědí, že
oni se sice v té džungli pohybují léta, ale jsou neustále vystavováni
okolnostem, se kterými si poradí jen těžko. Jejich názor však sdílejí
postupně až posluchači nejpokročilejší; až utrží nějaké ty šrámy. Podle
povahy oboru, a samozřejmě podle míry a povahy zátěže, si obor stanoví
podmínky pro přijeti zájemců o studium nebo o učení.
Předpoklady pro studium telestézie a noetiky
Netrvalo dlouho, aby
jsme rozeznali, že pro studium je zapotřebí podmínek krajně
náročných.
Zpočátku se to vztahovalo jen na studenty vyšších stupňů. Rozlišovalo
se zájmové studium, kde se hodně slevovalo. I ti, kteří podmínkám
nevyhovovali, se po absolvování nižšího stupně hlásili do vyššího.
Tlak
studujících byl jako by šlo o běžnou školu, kdy i prolézáni s odřenýma
ušima kvalifikuje studenta, aby postoupil. Až jsme stanuli před
problémem, že se „do výcviku zásahové jednotky" hlásil - s
odpuštěním a bez urážky - jedinec tělesné neduživý, duševně choulostivý.
Hlásil se a byl přesvědčen, že obstojí. Že zvládne tu džungli, kde si
ani super - jedinec nemůže být nikdy ničím jist.
Interakce s neznámem
Nenašlo se účinné opatřeni, oddělující běžné, zájmové studium od
takového, při kterém se otevírají vstupy a výstupy a dochází k
interakcím s neznámem. Studenti dělali divy, aby žádná taková bariéra
nefungovala; aby byli vystaveni nepřiměřené zátěží a nedostatečně
vybaveni vstupovali do nebezpečného terénu, třeba privátně a osamoceně.
Důsledky se pak dostavovaly, občas i v míře až neúnosné. Zkrátka a
dobře:
musí se neoblomně trvat na předpokladech pro studium telestézie. Na
psychosomatickém zdraví zájemce; na spolehlivém a stabilním tělesném i
duševním normálu; na duševní zdatnosti a odolnosti; na
morální a etické přijatelnosti; na nekompromisním smyslu pro kázeň,
který není v rozporu se zvídavostí, talentem, invencí, aktivitou.
Ukázalo se, že ke studiu se hlásí většinou zájemci, kteří podmínky
přijetí nesplňují. Nechybějí ani lidé postižení, duševně
nemocní, psychopati, labilní, nevyrovnané osobnosti a další a další z
této kategorie.
Převažují důvody kompenzační. Vyvážit to, čeho se
nedostalo, získáním mimořádných prostředků, velké většině populace
nedostupných.
Je to z lidského hlediska pochopitelné. Ale
z hlediska školy zcela
nepřijatelné. Mohou uspět jen ti, kteří mají předpoklady. A ještě to
není zaručeno. Zmínění méně schopní zájemci tvrdošíjně očekávají, že si
brzy budou moci sami pomáhat od svých neduhů. A dokonce to jde tak
daleko, že nabývají přesvědčení - nikdo neví proč - že se škola musí
postarat kromě výuky také o tuto stránku; že se ocitli pod permanentní
kontrolou svého tělesného i duševního stavu, kdy jsou učitelé povinni
ihned s tím něco udělat, když je někde píchne. A ostatně, mají to
vědět, že je někde píchlo.
Co by na to říkali ve škole pro výsadkáře nebo zásahové policejní
jednotky? Patřili by tam zájemci bez předpokladů? Mohli by nepřijetí
nebo uvolnění ze studia považovat za nespravedlnost? A mohla by škola
přimhuřovat oči a chystat tak katastrofu pro své absolventy i pro
veřejnost?
Svým způsobem se studium telestézie také zátěži nejen vyrovná,
mnohdy ji i předčí.
Studium by neplnilo své poslání, kdyby se ze školy stal lazaret s
permanentními službami. Učitelé by byli pouze zneužíváni v tomto směru;
byl by to nežádoucí přívažek k jejich běžné klientele, která se
odehrává mimo školu. Neměli by podmínky k náročné výuce a výchově.
Jejich zátěž by vzrostla neúnosně... A k tomu nejednou docházelo.
Pátá kolona
Mnozí z těch, kteří podmínkám studia nevyhovují, se dostávají pod stále
větší tlak. Vytvářejí časem „pátou kolonu"; vytváří se u
nich komplex, zahrnující zklamání, pocit křivdy, vyúsťující až v
nenávist k těm zdatnějším. Vzniká syndrom „spravedlivé
odplaty".
Místo nárůstu svých schopností a
zdokonalování vlastností, narůstá vědomí jejich nedostatečnosti. Vyskytují se případy, kdy takový člověk zkolabuje,
zachvátí ho „amok", pokouší se vším, co zná a pochytal, ničit duševními prostředky všechno kolem sebe. A především sebe
samého.
Trpělivost a píle
Pouze ojediněle - místo aby to bylo samozřejmostí - se objevují zájemci
o telestézii, kteří se stávají houževnatými klienty, s tím, že až získají
potřebné předpoklady, začnou telestézii studovat nejen
zájmově. Je to zcela přijatelné. Když si vybavení získají, jsou
obohaceni o zkušenosti z období, kdy předpoklady neměli. A obvykle se
zcela vyrovnají, nebo dokonce předčí ty, kteří to měli snadnější.
Příroda je u člověka už taková, že mu poskytne všechno, o co se přičiní
a naučí se to umět. Je známo, že postiženému člověku se zpravidla
otevírá kompenzační zdroj.
Například zrakově postižený lépe slyší. Pro
ezoteriku se tato kategorie rozšiřuje. Zahrnuje také ty, kteří
nejsou v pravém slova smyslu postiženi, ale nesplňují náročné podmínky.
Vyjde to pak nastejno, celou tuto kategorii lze považovat za méně
způsobilou. A to z toho důvodu, že při zátěži, se studiem spojené, a
pro ně nepřiměřené se jim samovolně kompenzační zdroj otevírá.
Vzniká u
nich samovolný tok od informatiky k realizaci. Jde o VUD, vedlejší,
nežádoucí účinky studia ezoteriky u osob nesplňujících podmínky
ke studiu.
Takový tok, od informatiky k realizaci,
ne samovolný, ale spouštěný
algoritmem, spolehlivě kontrolovaný se otevírá u realizátora po letech
praxe. Dokáže rychle, bez měření stanovit například klientovi jeho
afinitní kámen. Dodatečně si ověřuje správnost.
Fenomén tvářnosti VUD (vedlejší účinky deprivace)
U postižených, máme na
mysli onu kategorii - dochází k takovému fenoménu bez dlouhé praxe. A
dokonce i bez jakékoliv praxe. Bylo by to skvělé, nebýt oné nezadané a
nekontrolované a nekontrolovatelné - samovolnosti. Protože k ní
dochází, nabývá fenomén podstatně jiné tvářnosti stává se fenoménem
přímo obludným. Když takový posluchač, student, studuje třeba polaritu,
dozví se o KL, ÚT, deformace polarity se objevují samovolně u jeho
nejbližších, u rodiny, přátel, učitelů, kolegů. A ještě často u dalšího
okruhu osob, o které myšlenkou zavadil.
Jde to až tak daleko, že mozek
postiženého řeší s velikou nápaditostí, originalitou a géniem, mozku
vlastním, každé zadání, na které postižená osoba pomyslí, ale jako
zadání je nedává. A to je VUD.
Příklad VUD
Abych přispěl k orientaci, uvedu některé signály, které si
můžete sami u sebe ověřit. Signalizují pravděpodobnost vaší menší
zdatnosti.
- Především je to sklon k porušování kázně. Ačkoliv je zapovězeno
poskytovat určité informace nižším stupňům, sedává takový posluchač v kruhu posluchačů nižších stupňů a poskytuje
jim tajuplně informace. Až v nich vzbudí dojem, že jim svěřuje něco
navíc, co ani učitelé neznají. Dovídat se něco navíc, nad rámec látky,
která se probírá až později, je dalším, velmi zřetelným signálem.
Posluchač se přestává zajímat o to, co je předmětem výuky, odbývá to,
pídí se po tom, aby získal ujištění, že se už něco naučil, že je schopen
a může to demonstrovat. Tuší asi, že je méně schopen. Je nedočkavý.
- Dalším signálem je poskytování služeb, které je pod pohrůžkou
vyloučení zakázáno. Důvod by měl být jasný každému. Takový
posluchač zná jeden, dva prvky. Domnívá se, že odhalil jednu dvě vosy.
Když do vosího hnízda píchne, nepostřehne hned ani později, kolik vos
se vyrojilo a napadlo jeho, jeho prostředí, nejbližší lidi. Spekuluje o
útocích „temných sil" na jeho osobu.
Měli bychom si uvědomit, že žijeme v prostředí, kde se po
desetiletí ničily duchovní hodnoty a podařilo se. Máme tady duchovní
poušť. Důsledkem je, že lidé obvykle bez úmyslu poškozují duševními
prostředky jeden druhého až tak daleko, že si velice ubližuji, pobíjejí
se. Kdo by se pohoršoval nad touto stati, spadl z Měsíce. Nejsme oázou,
které se obecné klima netýká. Týká se nás o to víc, že s tím
něco pozitivně děláme.
Považujeme za rozhodující, že jsme si dosud s protivenstvími dokázali
poradit.
© PannaCz.com VEDLEJŠÍ ÚČINKY DEPRIVACE
Z materiálů
telestézické společnosti PannaCz.com
