Cesty jógy a sebepoznání

Hinduisté vytyčili čtyři cesty vedoucí sjednocení s Bohem

Protože lidé mají různá východiska, a tudíž je zapotřebí více cest. Rozdílná východiska ve skutečnosti odpovídají různým typům lidí. Všechna náboženství, rozlišují různé duchovní osobnostní typy, hinduismus ovšem tuto otázku propracoval nejdůkladněji.  Určuje hlavní typy a vytyčuje postup odpovídající  každému z nich.

Hinduističtí učenci dospěli k poznání mnohosti cest vedoucích k Bohu

z nichž každá vyžaduje vlastní, odlišný přístup. Čtyřem vytýčeným cestám Odpovídají čtyři lidské typy. Někteří lidé jsou především rozumově založeni, jiní spíše citoví, další činorodí a energičtí a další mají sklon k experimentování.

Pro každý z těchto osobnostních typů hinduismus stanovuje zvláštní jógu

která má využít nejvýraznějšího sklon daného typu. Tyto nejsou rozděleny do neprostupných přihrádek. Každý člověk má nějaké nadání ve všech čtyřech směrech, tak jako hráč, který drží v ruce karty ode všech barev. Svou hru ale zaměří podle té barvy, která převládá.

Každá ze tří cest začíná mravní přípravou

Protože smyslem jógy je uvědomovat si božství, jež spočívá v hlubině já, kalna jeho povrchu musí být odstraněna.  Sobectví zakaluje vodu, zlá vůle pokřivuje naši objektivitu.

Cesta k bohu skrze sebepoznání – Džňána jóga

neboli cesta poznání, předpokládá studium, meditaci rozjímání. Džňána znamená znalost, vědění. Džňána jóga je cesta k poznání skrze vědění. Je to filozotický směr jógy, který vyhovuje především lidem racionálního myšlení. Základem džňánajógy je učení Advaity –učení o nedvojnosti, učení o jediné skutečnosti, která nepodléhá změnám. Tato pravá věčná skutečnost se nazývá ÁTMÁ. Átmá je příčinou a základem všeho, je vědomou skutečností všech stavů vědomí – bdění, snění, spánku.

Když se toto věčné vědomí ztotožní s tím, co je proměnlivé (např.: tělem, postavením, jménem, rasou atp.), tak se tento stav nazývá mája – iluze, klam.

Poznání své vlastní pravé skutečnosti – átmá,se nazývá mókša – osvobození.

Džňána jóga obsahuje čtyři principy

Vivéka – schopnost rozlišování toho, co je proměnlivé, od toho co je neproměnlivé, věčné.

Vajrágja – znamená nepřipoutanost, být bez žádosti.

Šatsampati – označuje šest pokladů, kterých jogín dosahuje:

SAM –odtažení mysli od smyslovýhpředmětů

DAM – sebeovládání, kontrola mysli a smyslů

UPARATI – být nad věcí

TITIKŠA – schopnost snášet fyzické i duševní nepohodlí

ŠRADHA – důvěra

SAMÁDHANA – být si vědom cíle.

Mumukštva – je touha po osvobození.

Bhakti-jóga – cesta oddanosti

je služba bohu prostřednictvím určitého obrazu nebo formy a trvalé udržování mysli u boha modlitbou a oddaností. Je to také víra, vroucí láska k osobnímu Bohu. Bhaktijógín vidí boha v každé bytosti a jeho přítomnost všude. Nečiní rozdíl mezi sebou a bližním. Rozlišujeme : Aparabhakti – vztah k Bohu s přáním a očekáváním. Prabhakti – je vyšší forma bhakti,je tonesobecká láska bez očekávání.

Bhaktijóga je vhodná pro citově založeného jedince. V dnešní době je mnohými učiteli jógy pokládána za nejjistější, nejbezpečnější a nejsnazší cestu. Princip bhakti je také důležitý i u jiných cest jógy.

Karma-jóga – je cesta nesobecké činnosti

která postupně odstraňuje sobectví. Karman je čin, který vytváříme tělem, slovy, myslí a majetkem. Karmický zákon je zákon příčiny a následku. Dobré činy se vrací jako dobro a zlé činy jako zlo. Náš život nese záznam těchto činů, který nemůže vymazat ani čas ani smrt. Všechny bytosti se rodí a umírají, aby sklidily ovoce svých činů a svými dalšími skutky určily svůj budoucí osud.

Karmajóga objasňuje, jaký postoj má člověk zaujmout při činnosti, aby se osvobodil od karmického zákona.

Karmajóga je vhodná pro činorodého člověka, pro něhož je nejlepší  cestou nezávislá práce, kterou vykonává naprosto nesobecky, s láskou ke všem a ke všemu. Svou činnost provádí bez touhy po odměně za své činy.

Radža-jóga – cesta zasvěcení

zaměřuje se na ovládání mysli, často prostřednictvím meditace nebo prány (biologického dýchání), které člověku umožňuje dostat se do duchovního kontaktu s bohem.  Radžajóga neboli také královská cesta jógy je metodicky ucelený systém jógové praxe, který je rozdělen do osmi stupňů. Proto se také nazývá aštangajóga. Vyhovuje především lidem s vůlí a disciplínou. Tento systém etických požadavků a jógových technik vytvořil indický filozof Patandžali.

Hledající praktikují pro dosažení úspěchu všechny tyto cesty, nebo jen některou z nich.

(c) PannaCz.com - Noetika - zpracovala JanDy