Vesnička Carnac ve Francii má nejen jednu z nejkrásnějších pláží v Bretani, ale je proslulá také pro své četné prehistorické památníky jako jedno z významných nalezišť pravěké kultury. V délce celých kilometrů táhnou se tu aleje s více než třemi tisíci neotesanými kameny, z nichž některé vedou přímo do moře.
Geometrické útvary
Existenci dalších tisíců menhirů, které se v průběhu doby rozpadly, byly použity na stavby domů nebo klesly do vln Atlantiku, můžeme dnes už jen tušit. Tyto zmizelé kameny komplikují řešení otázky, jejíž původ leží v 6.tisíciletí př. Kr.. Při pohledu z výšky se zdá, že některé velké a menší menhiry tvoří gigantické geometrické obrazce. Lze vystopovat přesné trojúhelníky o přeponě sto sedmi metrů a stejných poměrech stran 5:12:13. K čemu sloužily, není známo. V každém případě vyjadřují trojúhelníky v antické mytologii harmonii vesmíru. Keltům naznačovali tři vývojové kroky všech bytostí, křesťanům symbolizovaly trojjedinost.
Jednotlivé soubory byly postaveny podle pevných měřítek, ze kterých lze usuzovat na vysoce vyvinutou techniku ve střední době kamenné. U takovýchto staveb jde o užitou vyšší geometrii. Bere totiž v úvahu jak zakulacení země, tak rozdělení na stupně a astronomické měření úhlů.
Čáry rovné jako šňůra
Nad nejvyšším evropským menhirem, Er Grah u Locmariaqueru ve vzdálenosti patnácti kilometrů od Carnacu, objevil anglický archeolog profesor Alexander Thom spolu se svým synem osm čar, které vedou do nejrůznějších směrů, přičemž se čáry táhnou nad jinými uměle vytvořenými hromadami kamení stále rovně jako šňůra. Jedna z těchto linií začíná například u Trevasu, probíhá krátce podél pobřeží, překračuje Morbihanský záliv, křižuje obrovský menhir a pokračuje šestnáct kilometrů dál do Quiberonské zátoky.
Rolníci a rybáři jako stavitelé?
Asi před čtyřmi tisíci lety žili v oblasti Carnacu Armorikánci, jejichž předky je třeba hledat v cromagnonských lidech, první rase homo sapiens známé z Evropy. Byli to rolníci a rybáři a odvažovali se na lehkých člunech z proutěného pletiva na širé moře. Jak mohli tedy postavit tisíce matematicky správně uspořádaných kamenných sloupů, dopravit na místo tři sta čtyřicet osm tun těžký kolos z Locmariaqueru a zasadit do krajiny podle předem promyšlených plánů velkoplošné trojúhelníky?
Technická inteligence
Je sotva pravděpodobné, že by těžká břemena přenesli telekineticky silou svých myšlenek kněží znalí kouzel, nebo že by kolosy dopravilo na válcích po nerovné krajině tři tisíce lidí. Nebo je snad třeba tvůrce těchto velkolepých památníků vůbec neřadit do doby kamenné? Působila tu technická inteligence, která přišla z vesmíru? Jisté je, že některé z velkých kamenných a chodbových hrobů, jež se našly kolem Carnacu, jsou mladšího data, a že přírodní památníky byly, soudě podle nalezených hrobových darů, posvátné.
Duchové a příběhy o strašidlech
Kameny z Carnacu a ostatní Bretaně nejsou izolovaným jevem. Nacházíme jich tisíce všude po Evropě, ale také v Africe, od severu až na jih po Gambii a Senegal. Jsou opředeny bezpočtem pověstí a legend. Menhiry jsou často spojovány se zjeveními duchů a jiných přízraků. Některé menhiry jsou považovány za zakleté bytosti, které v určitých dobách tančí a postupují k blízké řece, aby se napily. V očích soudobých mystiků spojují se ve starých kamenech kosmické síly s energiemi země a jejich působení se může projevovat pozitivně, nebo negativně. Mnoho pokusů o vysvětlení vzniklu a mystického pozadí těchto kultovních objektů bylo již vysloveno, ale jejich původ a účel zůstane patrně ještě dlouho v temnotách.
Prehistoričtí svědkové z kamene
Megality jsou až jedenadvacet metrů vysoké a až tři sta padesát tun těžké uměle opracované kameny, uspořádané většinou do geometrických útvarů (kruhů, trojúhelníků). Před postavením megalitu bylo třeba vyhloubit jámu, do níž byl kámen zasunut. Tak zní klasický výklad archeologie.
Menhiry jsou megality stojící samostatně v krajině a často jsou na nich vytesané znaky jako hadi, sekery nebo geometrické obrazce. Velký menhir v Locmariaqueru u Carnacu byl vysoký jedenadvacet metrů a vážil se svými třemi sty čtyřiceti osmi tunami o čtyřicet tun víc než plně obsazený jumbo-jet. Jeho smysl je záhadou. Archeologové se mimo jiné domnívají, že to mohl být krajový milník.
Dolmen je bretaňský název pro hrobku. Z příčně postavených kamenů se vytvořila komora. Na nich leží plochý kámen jako střecha, takže dolmen se podobá obrovskému stolu. Často mívají takové hrobky ještě předsíň.
Legendy
Ke carnackým megalitům se pojí mnoho legend. Jedna vypráví o svatém Corneliovi. Údajně ho měli nutit, aby se obětoval pohanskému bohu, on ale uprchl z Říma do Bretaně. Armádu římského císaře, která ho pronásledovala, proměnil zbožný křesťan pouhými modlitbami v kameny. Od té doby tvoří tyto kameny carnacké aleje...
Z materiálů telestézické společnosti PannaCz.com
Zdroj: Tajemství starověku 
