Kybalion – Sedm hermetických zákonů

Za dávných dob existoval soubor základních hermetických zákonů, který se předával z učitele na žáka. Jmenoval se Kybalion. Toto učení tvořilo základní principy umění hermetické alchymie. Všechny tyto zákony mají univerzální platnost.

Toto je sedm hermetických zákonů, na nichž stojí hermetická filozofie:

1. Zákon mentalizmu – „Vše je mysl.“

Za vším absolutnem je duch – teda univerzální, nekonečná a živá mysl. Celý svět a celý vesmír je duševním výtvorem absolutna a řídí se jeho zákony. Veškerá skutečná realita, jež známe jako hmotný vesmír, život, energii, je univerzální myslí. Tento zákon vymezuje podstatu vesmíru a všeho, co je, jako duševní. Je zde vyjádřena pravda o duševní podstatě všeho. Absolutno je nekonečná živoucí inteligence, již osvícení lidé nazývají duch. Všechno se nachází v absolutnu a současně platí, že absolutno se nachází ve všem. Dosáhnout mistrovství bez tohoto univerzálního klíče je nemožné.

2. Zákon shodnosti – „Jak nahoře, tak dole, jak dole tak nahoře.“

Mezi různými úrovněmi projevu, života a bytí panuje harmonie, soulad a shoda. Vše existuje podle základních zákonů a mezi všemi zákony, pravidly a jevy nejrůznějších úrovní bytí a života je shoda. Toto funguje na všech úrovních hmotného, duševního a duchovního vesmíru. Člověk v rozsahu svého vnímání poznává pouze určité úseky kontinua. Znalost tohoto zákona umožňuje z toho, co známe, vyvozovat závěry o nepoznaném. Díky tomuto zákonu člověk poznává univerzum v jeho celosti jako kosmos (z řečtiny kosmos znamená pořádek). Zákony, které platí dole, platí i nahoře a naopak. Na všech úrovních – fyzické, duševní i duchovní – platí všech sedm hermetických zákonů.

3. Zákon vibrací – „Nic není v klidu, vše se pohybuje, vše vibruje.“

Pohyb se projevuje ve všem ve vesmíru, vše vibruje od nejmenších částic, elektronů, atomů až po celé světy a vesmíry. Tento zákon objasňuje, že rozdíly mezi jednotlivými projevy hmoty, energie, mysli i ducha jsou výsledkem různých vibračních frekvencí. Vše je tvořeno vibracemi, od absolutna až po nejhrubší formy hmoty. Čím rychlejší a intenzivnější jsou vibrace, tím klidněji působí navenek. Na jedné straně duch – absolutno – se svými intenzivními vibracemi – prakticky spočívající v klidu, představuje jeden z pólů vibrací. Na druhé straně hrubé formy hmoty vibrující tak pomalu, že se rovněž zdá, že se nacházejí v klidu, představují druhý vibrační pól. Mezi tím jsou miliony nejrůznějších vibračních frekvencí. Vše, co nazýváme hmota a energie je jen vibrační pohyb. Vibrace doprovázejí vznik každé myšlenky, emoce, touhy, vůle, či jakéhokoliv duševního stavu. Všechny vibrace se vzájemně ovlivňují.

4. Zákon polarity – „Vše má dva póly, vše je podvojné, vše má svůj opak.“

Tento zákon říká, že ve všem se nacházejí dva póly, dva opačné aspekty. Protiklady mají tutéž podstatu a liší se jen formou. Protipóly se setkávají, podobné a nepodobné věci jsou stejné. Dva opačné póly lze spojit. Vše současně je a není. Vše má dvě strany. Protiklady jsou identické, ve skutečnosti jde o dva extrémy téhož, jež se odlišují svou intenzitou, stupněm, sílou. Všechny pravdy jsou jen poloviční pravdy. Všechny rozpory je možné přivést do vzájemného souladu, všechny paradoxy lze vyřešit. Člověk nedokáže vnímat jednotu bez polarity. Základní zkušeností člověka s polaritou je dýchání.

5. Zákon rytmu – „Vše přitéká a odtéká, vše stoupá a klesá, pohyb kyvadla se projevuje ve všech věcech.“

Naprosto ve všem existuje rovnovážný pohyb. Mezi dvěma póly, existujícími podle zákona polarity, probíhá tento rovnovážný pohyb – sem a tam, nahoru a dolů, dopředu a dozadu. Tento pohyb je podobný pohybu kyvadla. Jde o zákon akce a reakce, když se něco vychýlí doprava, zákonitě se pak musí vychýlit doleva. Vše má svůj příliv a odliv. Ve všem je rytmus. Míra zhoupnutí kyvadla doprava je stejná, jako míra jeho zhoupnutí doleva (tzv. kompenzační zákon). Prožijeme-li určitou úroveň radosti, budeme muset za to zaplatit stejnou úrovní bolesti, a naopak. Jestliže se člověku dostává jednoho, postrádá druhé, díky čemuž se udržuje rovnováha. Může trvat ale i několik životů, než se kyvadlo rytmu zhoupne zpět. Rytmus má vyrovnávající vliv. Tzv. neutralizační zákon pak znamená, že člověk se naladí na žádaný pól pohybu kyvadla a vědomě odmítne se podílet na zpětném zhoupnutí, nechá kyvadlo zpětně zhoupnout v nevědomé rovině, zřekne se jeho vlivu na svou bytost a zůstane pevně stát na své polarizované pozici. Zvládnutí tohoto pohybu, vyžaduje sebekontrolu a vede k dosažení rovnováhy.

6. Zákon příčiny a následku – „Každá příčina má svůj následek a každý následek má svou příčinu.“

Vše se děje podle zákona. Nic se neděje náhodou. Náhoda je nevypočitatelná a nezákonitá událost, která by každý vesmír okamžitě proměnila na chaos, je to slovo, které člověk používá, když nezná příčinu nějakého činu. Náhoda je jen nerozpoznaný zákon. Náhody nejsou. Celé absolutno funguje podle zákonů, absolutno samo je zákonem. Ve vesmíru neexistuje prostor pro nic, co by bylo nezávislé na zákonu. Při první náhodné události by svět přestal existovat. Existuje mnoho kauzálních rovin, ale zákon nic neobejde. Existují různé úrovně příčin a následků, přičemž ty vyšší ovládají nižší. Nic se ovšem působení tohoto zákona nemůže vyhnout. Každá naše myšlenka, každý náš čin vede k přímým a nepřímým výsledkům, jež pak zapadají do dlouhého řetězce příčin a následků. Zákonu absolutna neunikne nic. Každá příčina má svůj následek a každý následek má svou příčinu.

7. Zákon pohlaví – „Vše má pohlaví, vše má svůj mužský a ženský aspekt.“

Pohlaví se projevuje ve všem. Mužský a ženský princip je přítomen a působí ve všech oblastech fenoménů na všech životních úrovních. Slovo pohlaví vychází z latinského základu, který znamená počít, plodit, vytvářet, produkovat. Má mnohem širší význam než je ten fyzický. Princip pohlaví má za úkol tvořit a produkovat. Mužský princip směřuje svou určitou vnitřní energii – vůli – k ženskému principu, čímž začíná tvůrčí proces. Aktivní tvořivou práci pak vždy vykonává žensky princip. Totéž platí jak na úrovni atomu, tak na všech ostatních úrovních. Žádný z těchto dvou principů nemůže fungovat a tvořit bez toho druhého. Ve všech věcech a stvořeních organického světa se spojují obě pohlaví – ženská forma vždy obsahuje i mužský princip a mužská forma ženský princip. Vliv mužského a ženského aspektu nikdy neustává. Tento zákon se neustále projevuje v podobě rozmnožování, obnově a tvoření. Na fyzické úrovni se projevuje v podobě sexu, na duševní a duchovní úrovni v podobě tvoření, rozmnožování a obnovy. Každá věc i každý člověk má v sobě dva principy – mužský i ženský. Ženský princip se podílí na aktivní duševní tvorbě a mužský princip stimuluje a aktivizuje tvůrčí část mysli. Mužský princip směruje svou vibrační energii k ženskému principu, který přebírá semínko myšlenky a umožňuje mu plně vyrůst. Tvořivá energie vždy pracuje podle pravidla o mužském a ženském aspektu. Tento zákon obsahuje klíč k mnoha životním mystériím.