nicméně dnes je to rostlina světového formátu. V minulosti se aloe přezdívalo „doktor v květináči“. Oblíbili si ji zejména mořeplavci, pro které byla aloe lékem téměř na všechno. Je pěstována jako pokojová rostlina, ale i jako samotný lék. V listech aloe je gel, které obsahuje velké množství léčivých látek. Pěstování aloe není nijak zvlášť náročné, musíme si však zapamatovat, že to nesmíme příliš přehánět se zaléváním (stačí zalít jedenkrát za týden), musíme chránit rostlinku před mrazem a dopřát jí světlo. Aloe si klidně můžete zasadit i do bytu do květináče, nebo ven do skleníku. Na léto ji můžete dát ven a v zimě zase schovat dovnitř. Aloe byste měli bez problémů sehnat v zahradnictví nebo v květinářství, pokud však máte nějakého známého, který aloe má doma, požádejte o výhonek.
Ve slupce listů je latex, který chutná hořce a může se dokonce stát, že podráždí pokožku. V minulosti působil jako projímadlo, nicméně je odpovědný za křeče v trávicím ústrojí, a tak se nedoporučuje užívat. Když se rozhodneme s bylinkou pracovat, měli bychom se tedy vyvarovat slupce, protože je dráždivá. V listech pod slupkou je však přítomná tekutina na bázi gelu, která představuje právě důležité cenné látky. Jmenovitě jsou to aminokyseliny, minerální látky jako vápník, zinek, hořčík, chrom, draslík, sodík, měď, dále pak vitaminy A, B, C, kyselinu listovou a další. Abychom se k této gelové vrstvě dostali, doporučuje se podélně rozpůlit list a vrstvu seškrábnout. Gel je určen jak pro přímé použití, nebo jej lze dále zpracovat a posléze užít vnitřně nebo zevně.
O aloe vera je obecně známo, že příznivě působí na pokožku. Tato rostlinka dokáže pomoci při drobnějších poranění kůže, například u poškrábání, popálení (i od slunce), při odřeninách, pobodání či pokousání hmyzem. Ulevuje od bolesti, tlumí svědění a zarudnut a na pokožku má ochlazující účinky. Aloe má zkrátka blahodárný vliv u lidí trpících kožními problémy. Je přírodní alternativou k různým chemickým lékům. Aloe působí protizánětlivě, bojuje proti plísním a je něco jako antibiotikum. Je oblíbená pro svou schopnost zmírnit či vyléčit akné, ekzémy, lupenku, opary, plísně a záněty na pokožce. Podporuje hojení a zároveň tlumí nežádoucí příznaky chorob. Navíc, poskytuje kůži patřičnou hydrataci, tudíž pomáhá i na suchou pokožku. Ostatně, zkuste si čistý gel z aloe dát na kůži a uvidíte sami- gel je vstřebán mnohem dříve, než samotná voda.
Na trhu můžeme najít celou řadu přípravků s výtažky z aloe, které na náš organismus působí blahodárně. Aloe poskytuje detox, pomáhá u střevních a zažívacích problémů, při problémech se slinivkou, je účinná při pálení žáhy, při průjmech nebo zácpě. Aloe se považuje i za prevenci před viry a bakteriemi. Sirupy z aloe posilují imunitu, podporují odplavování škodlivých látek z těla, údajně také chrání tělo před rakovinou a zpomaluje stárnutí.
je bylina, která je pro své léčivé síly využívána několik tisíc let. Původně byla pokladem Indiánů v Severní Americe a později se rozšířila do celého světa. Indiáni říkali této rostlině sluneční klobouk. Echinacea je nejen krásná, ale i léčivá. Pokud bychom chtěli pátrat po názvu „echinacea“, dostali bychom se k řeckému „echinos“, což znamená ježek. Ptáte se, proč právě ježek? Květenství má totiž pichlavý střed.
Dobrou zprávou je, že léčivá je úplně celá echinacea (květ, list, kořen). Pokud hledáte opravdu něco silného, sáhněte po alkoholové tinktuře- ty jsou už v dnešní době běžně k sehnání.
Je známo, že echinacea významně působí na lidskou imunitu. Podporuje totiž bílé krvinky, které představují obranu našeho organismu (ničí viry a bakterie). Aloe celkově posiluje imunitu, je prevencí před nemocemi a je vhodná při rekonvalescenci.
Tato oblast není zatím úplně probádaná, nicméně u řady pacientů se zaznamenaly pozitivní vlivy při chemoterapii. Jistá je ale přímá souvislost- imunitní systém (který se rakovina snaží zdevastovat) závisí na bílých krvinkách, na které echinacea příznivě působí. Po chemoterapii bývá také oslabena imunita a echinacea ji posiluje, což je další plus.
Echinacea pomáhá při různých zánětech, jako je například zánět močového měchýře, ledvin, zánět mužských a ženských pohlavních orgánů, zánět středního ucha. Také je vhodná při ekzémech, popáleninách či proleženinách. Echinaceu můžeme považovat za antibiotikum, protože likviduje škodlivé mikroorganismy. Pomáhá léčit infekční nemoci (chřipku, angínu, onemocnění dýchacích cest), umí si poradit i s bolestí v krku nebo s onemocněním dásní (doporučuje se kloktání). Je vhodná u lidí trpících žaludečními vředy, střevními nemocemi, chorobami cév. Co se týká vnějšího užití, dle Indiánů je echinacea lékem na všechny rány. A musíme jim dát za pravdu, jelikož má dezinfekční a protiinfekční účinky a podporuje hojení. Pomáhá i na ekzémy a plísně. Echinacea má analgetický účinek (tlumení bolesti). Údajně je také afrodiziakem a zlepšuje sexuální kondici.
Bylinka je hojně rozšířená v přírodní kosmetice. Podporuje obranyschopnost pokožky a přispívá k její vyrovnanosti, bojuje proti volným radikálům, působí proti stárnutí, zklidňuje a regeneruje.
Echinaceu si můžeme zakoupit jak v lékárnách, tak ve zdravé výživě. Objevuje se ve formě kapek, tabletek, šumivých tablet, jako sirup, čaj, tinktura apod.
Echinaceu by neměli užívat jen dospělí, ale také děti. Je přírodním řešením na různé neduhy, přičemž tělo zbytečně nezatěžujeme chemií. Při užívání byliny obvykle nedochází k žádným vedlejším účinkům. Potíže mohou nastat u lidí, kteří trpí alergií na rostliny zařazené do čeledi hvězdicovité. V tomto případě se může objevit alergická reakce (vyrážka, potíže s dýcháním). Echinacea je stále podrobena výzkumu a zajisté se ještě objeví řada jiných příznivých účinků na lidský organismus.
Příroda nám stále poskytuje mnoho léčivých bylin, a to i v současnosti, kdy ji bohužel značně znečišťujeme. Vyberte si z její nabídky to, co je vhodné právě pro vás. Třeba jednu, nebo dvě rostlinky.