Stromová terapie
se ve svém užití a ve svých postupech odlišuje od obvyklých přírodních terapií, ačkoli její obsah a léčebné procesy jsou zčásti stejné.
V podstatě nezpracovává žádné části rostlin. Její základní myšlenka je stará jako lidstvo samo. Bohužel se téměř ztratila, zná ji jen docela málo lidí. Její praktikování vymizelo proto, že tento způsob léčení vyžaduje otevřenost a čas.
Nabízí neomezenou možnost znovu najít hluboký vztah k zemi, k sobě samému a nakonec i k člověku, prostě znovu cítit, mít čas, být zde a tady. Je to samozřejmě jenom jedna z možností jak podnítit hledání sebe a bližních. Je to také jenom jedna z forem rostlinného a přírodního léčení, které nám rostlinná terapie nabízí.
V stromové terapii léčí živoucí podstata stromu
Léčí silou, která nechává strom růst k tomu, čím je, nechává jej růst podle ideální jedinečnosti, charakteru a individuality, které mu dávají punc jedinečné bytosti včleněné do společného druhu.
Co to pro nás znamená?
Docela jednoduše - bříza
bříza prostě není jakoukoli břízou, ale břízou zcela konkrétní a odlišuje se svou jedinečností a svým vyzařováním od všech ostatních bříz. Ať už roste ve společnosti deseti nebo stovky jiných, je to tato jedna bříza. I když patří ke stejnému druhu, a tím nese znaky společné všem břízám na světě, i těm, které doposud nevyrostly, existujícím dosud jako idea, ale i ke všem těm, které tu byly před ní, je přesto individuem. Tato individualita se začleňuje samozřejmou přirozeností do celého společenství. Toto společenství je základem růstu, života a každého dalšího vývoje.
Individuální tvar a podstata stromu
Při povrchním pozorování určitého druhu rostlin, ať už jde o strom, keř či bylinu, se nám zdá, že všechny si jsou podobné. Zpočátku se nedají rozlišit. V popředí je společná idea rostliny. Teprve při bližším pozorování se ukáže individuální tvar a podstata. Mladá bříza, abychom zůstali u téhož příkladu, se projevuje svým charakterem, vzhledem a vyzařováním jinak než nějaký starý, vzrostlý strom. Stejný rozdíl je mezi břízou zdravou a nemocnou. Bříza rostoucí na dobré půdě vypadá jinak než ta, která roste na půdě, jež sice růst umožňuje, ale neodpovídá podmínkám, které vyžaduje.
A tak strom, keř či jiná rostlina začínají pomalu vyprávět svou historii.
Řeč stromů
Řeč se skládá z různých obrazů, tváří a postav. Příroda, země a s ní všechno, co je v ní skryto, se nám otevírá. Nejprve se nám ukazují vnější formy a znaky, ale postupně se učíme znát jejich jazyk, jejich obraznou řeč. Přitom zjišťujeme, že nám obrazná řeč není z principu cizí, ale naopak, ukazuje se jako náš prvotní jazyk. Vnímáme, jak se všechno nachází ve vzájemném vztahu. Vedeme dialog s přírodou, sami se sebou a nad to s ideou stvoření.
Tento dialog se stává léčivou silou. Žádný sběr květů, žádné vykopávání kořenů, trhání listů a odlamování kůry není nutné. Pramen léčivé síly nacházíme prostřednictvím dialogu mezi stromem a námi a sami v sobě. Sami se stáváme léčivým prostředkem. Jsme jím pro sebe apro strom, tak jako je strom léčivým prostředkem pro sebe i pro nás. Je to dárek, který je nám nabízen. Čeká na to, až se naučíme jej jako dárek přijímat, aniž bychom si jej chtěli přivlastnit.
© J.K. PannaCz.com noetika
Díl I. : Strom jako symbol života
POKRAČOVÁNÍ - díl II. :Lidové zvyky kolem stromu
POKRAČOVÁNÍ - díl III. :Stromová terapie
POKRAČOVÁNÍ - díl IV. : Pár odkazů na lékařský obor všeobecně
