Moxibuce

Akupunktura
Při této metodě je rukojeť jehly zavedené do zvoleného bodu obalena moxou, která je následně zapálena. Tato metoda způsobuje v bodě a jeho okolí mírný pocit horkosti a je vhodná u pacientů, kterým je předepisována moxibuce a akupunktura.
Zobrazen: 3331x   6. 12. 2007

Moxibuce

Je velice pravděpodobné, že moxibuce, jakožto léčebná metoda, je starší než samotná akupunktura. Jedná se o velice rozšířenou metodou stimulace bodů teplem, která se k léčebným účelům používá v Číně již několik tisíc let. K tomuto účelu slouží moxa, neboli sušené listy (hlavně vlákna ze spodní strany listů) rostliny Artemisia vulgaris (pelyněk černobýl), které se sbírají počátkem léta, kdy se na jejich spodní straně vytvářejí jakoby vlákna vlny. Někdy se do moxy přidávají i další sušené byliny. Tradiční čínské bylinářství přisuzuje této rostlině jangovou povahu a používá ji k léčbě onemocnění z chladu a vlhkosti. Navíc běžně roste po celé Číně a dobře se tvaruje. Moxa nejvyšší kvality je téměř bílá. Při moxibuci má jemnější účinek a při hoření vytváří méně kouře a zápachu. Také se velice dobře tvaruje. Moxa, která obsahuje méně vláken ze spodní strany listu a více částí usušených listů, je považována za měně kvalitní. Její barva je spíše našedlá nebo šedozelená. Obvykle se používá při nepřímé moxibuci. Nejčastěji se používá moxa ve tvaru svitků (doutníků) nebo kužílků (zhruba 10 mm vysoký, o průměru 8 mm), existují však i moxové kuličky, nalepovací válečky moxy atd. V praxi se také často využívá tzv. horké jehly, při níž se kousek moxy připevní na rukojeť jehly, která je zavedena do bodu a moxa se zapálí, což způsobí mírné prohřátí bodu a jeho okolí. Můžeme tedy říci, že moxibuce je v podstatě působením tepla vyvolaného moxou na akupunkturní bod. Vlastností moxy a funkcí moxibuce je zahřívání a odstraňování bloků z drah, zahřívání jangu, odstraňování chladu a vlhkosti, a tudíž podpora správné funkce orgánů. Velice často se používá také při prevenci různých onemocnění. V praxi se nejvíce využívá moxibuce za pomoci kuželíků moxy, moxových svitků a horkých jehel.

Moxibuce moxovými kužílky

Přímá moxibuce

moxový kužílek je umístěn přímo na pokožce a následně je zapálen. Podle intenzity působení na pokožku můžeme moxu rozdělit na typ způsobující zjizvení a typ, který nezanechává jizvy. Moxové kužílky se pak obvykle dělí na velké, malé a střední. Při typu způsobujícím zjizvení je moxový kužílek umístěn přímo na pokožku v místě bodu a zapálen. Ještě předtím je však na místo naneseno např. malé množství česnekové šťávy, z důvodu lepšího připevnění kužílku. Hoření kužílku pak způsobuje místní popáleniny, tvorbu puchýřků, hnisání a po vyléčení zůstávají v místě moxibuce jizvy. Puchýřky se objevují zhruba za dva až tři dny po aplikaci této metody a jizvy se vyhojují zhruba jeden měsíc. Při provádění této metody je vhodné nejprve zapálit jeden nebo dva kužílky a nenechat je dohořet úplně až na pokožku, aby si pacient mohl postupně přivyknout na narůstající intenzitu tepla. Tyto první kužílky však nejsou započítávány do celkového počtu kužílků předepsaných pro daného pacienta. Staří Číňané považovali tvorbu puchýřků po moxibuci při léčebném procesu za velice důležitou. Tento způsob moxibuce se používá při určitých úporných chronických onemocněních, např. astma. Obvykle se jedná o onemocnění z prázdného (sü / xu) chladu nebo z chladné vlhkosti. Při typu, který jizvy nezanechává, se moxový kužílek také umístí na pokožku v místě bodu, ale jakmile shoří polovina až dvě třetiny kužílku a pacient pociťuje pálení, je třeba kužílek odstranit a nahradit jej novým. Odstranění se obvykle provádí pinzetou. Tento postup se opakuje několikrát. Po léčbě se nevytvářejí žádné puchýřky ani nedochází k zanícení místa moxibuce nebo zanechání jizev. Tento způsob moxibuce je indikován hlavně u chorob způsobených mírnější prázdnoty (nedostatečnosti; sü / xu), jež jsou méně chladné povahy, než je tomu u moxibuce zanechávající jizvy, např. při chronickém průjmu, poruchách trávení, astma atd.

Nepřímá moxibuce

při tomto způsobu není kužílek moxy umístěn přímo na pokožce, ale mezi něj a pokožku je umístěn např. plátek zázvoru, česneku nebo oměje. Např. v případě zázvoru je postup následující: do tenkého plátku zázvoru (2-3 mm) udělej několik dírek a přilož jej na zvolený bod. Na něj pak polož velký kužílek moxy a zapal jej. Jakmile pacient pociťuje pálení, odstraň plátek a nahraď jej dalším. Tato metoda je vhodná při syndromech oslabení žaludku a sleziny (to znamená při nedostatečnosti středního zářiče), jako jsou průjem, bolesti břicha, a také při syndromech větrného chladu, při bolestivosti kloubů a symptomech nedostatečnosti (prázdnoty; sü / xu) jangu. Syndrom nedostatečnosti, resp. prázdnoty jangu se projevuje především chladem v končetinách, bledým jazykem, řídkou stolicí, únavou, bledostí obličeje, zamlklostí apod. V případě česneku je postup obdobný (je třeba použít velkých stroužků česneku), pouze s tím rozdílem, že moxibuce přes plátek česneku se používá při krtici (forma tuberkulózy, při níž dochází k otokům lymfatických uzlin), v raných stádiích infekčních onemocnění pokožky nebo při poštípání hmyzem. Někdy se při této metodě používá také boční kořenová hlíza rostliny Aconitum carmichaeli (čínsky fu-c’ / fuzi) neboli oměj Karmichaelův (pozor rostlina je jedovatá). Sušená hlíza je rozdrcena na prášek a smíchána s rýžovým vínem nebo s vínem z prosa a je zformována do suché substance, ze které se vytvoří placička zhruba 1-2 mm silná. Pak jsou do ní navrtány malé otvory a je přiložena na bod, načež je na ní umístěn a zapálen kužílek moxy. Podle čínského bylinářství je fu-c’ (fuzi) povahy horké a chuti pálivé (jedná se o charakteristiky přisuzované léčivým rostlinám v tradičním čínském bylinářství), a proto může tato metoda léčit choroby z nedostatečnosti (prázdnoty; sü / xu) jangu. Užívá se také při úporných lézích a vřídcích. A na závěr, do této kategorie nepřímé moxibuce náleží také způsob, při němž se pupek pacienta naplní solí a na ní se zapálí velký kužílek moxy. Tento způsob se používá v případech kolapsu se symptomy jako jsou chladné končetiny, nehmatatelný puls, např. po silných bolestech břicha, zvracení a průjmu. To znamená, že tato metoda dokáže obnovit jang. Ve středu pupku leží bod Šen-čchüe (shenque, CV-8).

Moxibuce za použití moxových svitků (doutníků)


V současné době se jedná o nejčastěji používaný způsob moxibuce, který je velice snadný a vhodný i pro laika při domácí léčbě (na doporučení lékaře nebo odborníka na čínskou medicínu). Moxové svitky jsou vyráběny z hrubě prosetých sušených listů moxy, to znamená z méně kvalitní moxy. Při provádění této metody moxibuce je v určité vzdálenosti od bodu (zhruba 2-3 cm) udržován zapálený moxový svitek (dlouhý zhruba 10-20 cm), který způsobuje mírné prohřátí v oblasti zvoleného bodu, přičemž po určité době je v této oblasti pociťována horkost a pokožka zrůžoví. Moxovým svitkem může být pohybováno nahoru a dolů, to znamená, že je od bodu vzdalován a opětovně přibližován. Tato technika se někdy nazývá vrabčí zobání. Také se jím nemusí pohybovat vůbec a může být např. po celých 10 minut udržován v určité vzdálenosti od bodu, tak, aby jeho teplo působilo na pacienta příjemně a mírně prohřívalo zvolený bod. Tato metoda je velice jednoduchá a používá se také v bodech, kde není vhodné použít moxové kužílky. Velice často se používá v prevenci. Např. při prevenci nachlazení a chřipky se používá moxibuce bodu Cu-san-li (zusanli, ST-36). Tento způsob moxování slouží k rozhýbání čchi (qi) a krve v určité oblasti. Tato metoda může být vhodně kombinována s akupunkturou, přičemž se po zavedení jehly do zvoleného bodu touto metodou prohřívá jeho okolí.

Moxibuce horkou jehlou

Při této metodě je rukojeť jehly zavedené do zvoleného bodu obalena moxou, která je následně zapálena. Tato metoda způsobuje v bodě a jeho okolí mírný pocit horkosti a je vhodná u pacientů, kterým je předepisována moxibuce a současně akupunktura s ponecháním jehel. Tato metoda je vhodná především při onemocněních z prázdného (sü / xu) chladu a při syndromech pi (bi)7 způsobených větrnou vlhkostí. Užívá se např. při léčbě bolestí kloubů, které jsou způsobeny chladem a vlhkostí.

Upozornění a kontraindikace moxibuce

  1. Moxibuce by neměla být prováděna u osob, které jsou příliš hladové či přejedené anebo jsou pod vlivem alkoholu nebo drog.
  2. V případech, kdy je moxibuce používána během jednoho léčebného sezení v horní i dolní části těla, měla by být nejprve ošetřena horní část. Dále pak záda se ošetřují dříve než oblast břicha, hlava a tělo dříve než končetiny. Při určení postupu je třeba vzít v úvahu patologický stav pacienta a počet a polohu ošetřovaných bodů.
  3. Při rozhodování ohledně velikosti moxových kužílků, jejich počtu a nebo doby použití moxových svitků musí být brán ohled na patologický stav pacienta, jeho celkovou tělesnou konstituci, věk a místo, ve kterém má být moxibuce aplikována. Obecně se používá v jednom bodě tří až pěti moxových kužílků a k moxibuci jednoho bodu moxovým svitkem (doutníkem) je obvykle doporučováno 5-15 minut.
  4. Moxibuce se nesmí používat při vysokých horečkách způsobených vnějšími škodlivými činiteli a nebo při nedostatečnosti (prázdnotě, sü) jin.
  5. Metoda moxibuce zanechávající zjizvení je z estetických důvodů nevhodná v oblasti hlavy a obličeje. U těhotných žen by neměla být moxibuce používána v oblasti břicha a bederní a křížové oblasti. Staročínská lékařská literatura také zakazuje požehování některých bodů, které obvykle leží poblíž důležitých orgánů nebo tepen. Např. Ťing-ming (jingming, BL-1), ležící ve vnitřním koutku oka, poblíž oční bulvy, dále pak Žen-jing (renying, ST-9), který leží v sousedství krční tepny.
  6. Moxibuce může zanechat různý stupeň lokálních popálenin, od pocitu horkosti a zčervenání až po tvorbu puchýřů. Malé puchýřky by neměly být strhávány, aby nedošlo k infekci, nicméně velké puchýře by měly být propíchnuty a odborně ošetřeny, aby nedošlo k následné infekci.
  7. Pacient by měl být s metodou před jejím použitím dobře obeznámen a při metodě zanechávající jizvy by měl být na tento fakt upozorněn.

Doporučujeme vám k přečtení Tajemství akupunkturních bodů od Bohumír Balner & Rostislav Balner.

 
diskuzní
fórum
Diskusní fórum k tomuto článku není aktivováno.

 Poslední aktuality