Jeho vůně se podobá anýzu, avšak od skutečného anýzu se liší kořenně nasládlou a jemnější chutí. Toto koření se hodně využívá a asijské kuchyni. U nás můžeme znát badyán jako přísadu do perníků, pečiva, kompotů, povidel apod. Badyán se přidává také do svařeného vína (celé hvězdičky). Odvar z badyánu údajně napomáhá při bolesti v krku a má močopudné účinky. Plody mají tvar hvězdičky s osmi cípy. Při vaření pro 4 osoby přitom stačí jeden cíp z celé hvězdice. Badyán svými tvary a vůni přímo vybízí k vánoční výzdobě. Nejvíce badyánu produkuje Čína, kde se také pěstovalo už před 3000 lety. V Evropě je badyán znám až od počátku 17. století.
pravá Používá se jako koření a pomáhá při nadýmání, kataru žaludku či zažívacích potížích. Podle výzkumů poskytuje nejlepší ochranu buněk před radiací, obsahuje totiž antioxidant bioflavanoid luteolin. Také podporuje chuť k jídlu a účinkuje při zácpě. Navíc má zklidňují účinky na psychiku. Olej z bazalky je zase dodavatelem energie, zahání únavu, stres a vyčerpání. A slyšeli jste už o bazalkové ústní vodě? Dezinfikuje ústa a zanechává svěží dech. (Čerstvé listy bazalky se zalijí horkou vodou a luhují se 20 minut, pak se směs scedí). Bazalka má ráda teplé letní měsíce a dobrou půdu.
Tato bylina dorůstá délky 20- 80 cm. Dá se říct, že roste téměř v celé Evropě. Sbírá se kořen, a to nejlépe v období března až dubna, nebo v září až říjnu. Používá se buď jako čaj nebo tinktura, pokud trpíme onemocněním dutiny ústní nebo hrtanu. Bedrník zvyšuje sekreci sliznic, zejména dýchacích cest (usnadňuje vykašlávání). Má detoxikační, dezinfekční a hojivé účinky. Také posiluje imunitu.
Příznivě ovlivňuje činnost jater a žlučníku, podporuje tvorbu žaludečních šťáv, má dezinfekční a antiseptické účinky, používá se jako obklad při kožních potížích- například lupénce a je vhodný i při rekonvalescenci. Je znám také v likérnictví.
Bez černý je listnatý keř, který se využívá v léčitelství, farmacii a potravinářství. Jedovatost čerstvých plodů se vytrácí se sušením. Pod lidovými názvy je bez známý jako bezinka, psí bez, smradlavý bez, kozičky, bezový květ.
Všechny části rostliny se pyšní léčivými účinky, avšak v moderní době využíváme zejména květ a plody. Květy pomáhají při nachlazení, zvyšují tvorbu mléka u žen v období kojení a jsou též močopudným prostředkem. Plody tlumí migrénu, bolesti svalstva a kloubů a také příznivě působí při nachlazení. Dříve se třeba směs vzniklá rozemletím suchých listů používala na zastavení krvácení z nosu, nebo výhonky bezu údajně zmírňovaly bolest zubů.
Bez je v naší zemi hodně rozšířený. Plody bezu chutnají ptákům, kteří díky jejich konzumaci přispívají k jeho rozšíření (v trusu rozšiřují nestrávená semínka bezu). Dříve se věřilo v to, že bez odhání dobytčí mor, takže ho lidé dokonce vysazovali v okolí svých bydlišť.
Bobkový list se asi vyskytuje téměř v každé domácnosti. Je nepostradatelný třeba ke svíčkové, rajské nebo smetanové omáčce, dále při nakládání zeleniny, hub, okurek, do směsí koření, při rožnění masa aj. Používá se i do parfémů a různých olejů. Bobkový list usnadňuje trávení a podporuje chuť k jídlu. Bobkový list se vyskytuje jak ve formě čerstvé, sušené, celé i mleté. Ačkoliv se hojně využívá, skoro nikdo neví, že je to v podstatě list vavřínu. Vavřín je asi 15 m vysoký strom. Koření je původem z Malé Asie.
Řeč je o Boldovníku vonnému- keři nebo stromu, který dorůstá výšky až 6m. Roste zejména v Chile, ale můžeme se s ním setkat i na obřeží Středozemního moře. Účinkuje při žaludečních a střevních problémech, křečích hladkého svalstva, těžkém kašli, má močopudné a sedativní účinky.
Je známý jako čaj nebo koření. Pro těhotné a kojící ženy nebo pro děti je však nevhodný. Pozor by si měli dát také lidé s těžkým poškozením jater a při žlučníkových kamenech.
Sběr borůvek probíhá zpravila koncem června nebo v červenci, sklizeň trvá asi 6 týdnů. Borůvka je keř dorůstající asi 30- 60 cm, má světle zelené listy a tmavě modré plody (bobule). Borůvky podporují odolnost cév a zlepšují jejich propustnost. Působí proti shlukování krevních destiček, vidění v šeru je díky nim kvalitnější, chrání sliznici trávícího ústrojí a listy snižují hladinu cukrů v krvi. Je vhodná při léčbě lymfatické a žilní nedostatečnosti, při hemoroidech a gynekologických potížích.
Léčivé účinky bukvice jsou známé už od dávných dob. Keltové považovali bukvici dokonce za posvátnou rostlinu. Údajně ochraňovala před čáry, kouzly, zlými duchy. Stačilo ji mít u sebe. V noci zase měla chránit před zlými sny (dávala se pod polštář). Lidmi byla vysazována v blízkosti obydlí, aby zkrátka chránila před vším zlým.
Užívá se při nemocech trávícího ústrojí, při zánětech urogenitálního traktu, působí jako antiastmatikum, mírně snižuje krevní tlak, blahodárně působí také při vyčerpání, nespavosti, epilepsii, depresi, někdo uvádí také, že má protinádorové a protirevmatické účinky.
Nejčastější forma pro použití je jako nálev, který se pije.
Brusinku najdeme na suchých místech, kvete od května do července a dozrává v srpnu. Plody jsou červené a svým složením se podobají borůvkám, avšak chutnají jinak a mají i odlišné léčivé schopnosti. Brusinku najdeme hlavně v borových lesích, na rašelinách a vřesovištích. Brusinka se používá při onemocnění močových cest a snižuje hladinu krevního cukru. Plody mají močopudný a protivirový účinek. Užívá se zejména vnitřně. Neměli by ji užívat těhotné a kojící ženy nebo malé děti.
Bříza je strom vysoký až 25 m, sbírá se její list, a to nejlépe brzy na jaře, protože nejlepší a nejúčinnější jsou mladé listy. Listy mají močopudné účinky, takže se využívají při chorobám ledvin a močových cest. Užívají se i při revmatismu a dně a pozitivně ovlivňují hladinu cholesterolu. Březové pupeny účinkují při zánětu kostí a jejich odvápnění, pozitivně působí na činnost slinivky a sleziny, březová šťáva se využívá při ošetření vlasů. Listy břízy se přelijí vařící vodou a nechají se luhovat. Poté se využijí jako čaj nebo koupel.