Residuum jako otisk minulosti, přítomnosti a budoucnosti v cestě osudu

RESIDUUM – RESID - Residuum - zbytek, zůstatek

• Residuální – doznívající
• RESID 32.X/X, 200/200/200, PP I,
• BYT NES

  Residuum

V lékařství je známé jako zbytkový příznak zbývající také příznak nemoci po zotavení. Po výdechu zůstává v plicích tkz. zbytkový vzduch (residuální objem).

Standardně se jedná také o předpoklad, který vychází jako zaběhnutý mechanismus akce a reakce. Pokud probíhá akce a chybí přímá reakce, tak můžeme rovněž hovořit o residuu.

Známé tváře, situace jako odraz minulosti. Lidé často označují dejavu jako událost, která se již jednou odehrála a prožíváme ji znovu. Naproti tomu residuum je setrvačnost již dříve existujících rozhodnutí, cest, návyků promítajících se do současnosti.

Zatímco před vznikem, krystalizací reality předchází inverzní realita, tak po odhmotnění zůstává RESID. Je to druhá strana mince REA.

IREA    -REA-    RESID   -REA-   IREA

Uspořádání systému lze sledovat v oblasti TO, TOO, DUO, DUCH, kdy se ve své podstatě DUO promítá přes IREA do REA a následně také do RESID prostřednictvím SETNA.

Systémy pomocí sil mezi, které patří také magnetismus ve své přitažlivosti, odpudivosti a vyrovnané polarizaci působí jak REA ve své hmotné substanci, tak v IREA a RESID ve své inverzní, případně residuální podobě (lze přirovnat astrální).

Při odrazu druhé osoby (případně zvířete) do REA tkz. magnetizmem přechází osoba do autonomní oblasti tkz. všeobecného života s vynechání vlastní osobní roviny. Takto upravený SUB vnímá lépe tvary, myšlenky druhých, uvolňuje se od času díky všeobecné rovině žití bez vlastní zkreslenosti. Díky tomuto nadhledu dokáže člověk lépe analyzovat skryté myšlenky, které jsou uloženy v hlubších vrstvách LABS. Díky odosobnění MISN lze využít celou škálu TS (tvořitelské síly) a je možno přiblížit se ke komunikaci i v jiných, jinak nevyužívaných oblastech například v úrovní vědeckosti, básnictví apod. Při sladění MAG se zvyšuje intuice, schopnost cítit pohyby počasí apod.

Život je pro všechny společný

V mytologii lze najít alegorii je v řecké mytologii zobrazen jako had kaduceu- had napravo je Od, nalevo Ob a uprostřed na vrcholku hermetické hole je zlatá koule – AUR.

Od je zde svobodně řízený život. Ob je život osudový.

Život je spojením nutnosti a svobody. Nutnost bez svobody by byl osudný. Svoboda bez nutnosti by byla anarchií, šílenstvím.

• Každý člověk má své práva, ale i povinnosti, protože bez povinností by se jednalo o anarchii.
• Každý člověk má povinnosti, ale i práva, protože bez práv by byl otrokem.
• Důležité je při práci s IREA, REA a RESID je ovládat inteligenci – vedení IREA (Ob) a sílu moci a řízení RESID (Od) do rovnováhy růstu BUN. Schopnost pochopení ARES a ARENT .
• Člověk, který přes vášně RESID tlačí život směrem k osudovosti se vydává do již dříve vytvořené propasti. Karty a další zvědné metody se zaměřují především do osudovosti, do RESID a předpokládají, že tyto SETNOU tlačené předzvěsti se opět naplní přes SUD v ESTUS.

Rozdíl je ovšem stejný jako mezi hořícím světlem a jeho dýmem

Čáry osudu v dlaních jsou generovány RESID a to mnohdy v nesplněných přáních minulosti. Pohled do dlaně je potom podobný jako pohled do dýmu. Emphatika nesleduje dým, ale soustředí se do světla pochodně člověka, které hoří, žije. Nesleduje mrtvé světlo, světlo stínů, šílenství a zmatených přání.

EMPH bez povinnosti by netvořil v rámci života, ale ve světě fascinace a SIC na hranicích snu. Tvořil by jako šílenec nebo psychopat. V takové šílenství propadá do mesiášství, megalomanství, spasitelství nebo ničitelství a nakonec se zhroutí vlastním vyčerpáním a zapletením do vlastních pastí neživota.

Neschopní milují chaos

Právě lidé, kteří jsou neschopní milují chaos, neklid, paniku. Také nízký stupeň RADUS stojí za láskou k zesměšňování druhých, jejich pomluvě, bodání kolem sebe ve své pýše. Megalomané v esoterice často hledí na nebe a do vesmíru v zasnění jaká je čistota „tam nahoře“, ale ve skutečnosti tímto způsobem znečisťuje naši zem, celou PLANS, GLOBOS. Je to neschopnost VAC a A6 VAS s PLAN GLOBOS, neschopnost žít svůj život tady a teď a ne ve snu o krásnější a čistší planetě, která by se stejně pro člověka s neschopností vlastní VAC stala stejně nedokonalou a špinavou. Je to BLUD člověka, život v BLUDu o krásnějším místě k životu, za kterým je ve skutečnosti skrytá naše pýcha.

Chaos člověka a simulace

Zlo kolem člověka nebo v něm ve skutečnosti vyjadřuje pouze chaos a to, že něco není na svém místě. Je to součást SIC, která naštěstí zahrnuje pouze střípek UNI, protože zatímco chaos a projevy zla jsou pouze pomíjivou částí věčného pořádku v rámci NES. Pořádek a uspořádanost STEM je součástí A6. Zlo je relativní, pomíjivé a vychází z odmítnutí povinností jak bylo řečeno dříve. Zlo není trestem, ale následkem odmítnutí povinností čímž se zároveň nejčastěji zlo také stává lékem na zlo.

BYTS obecně dřímají v určité lhostejnosti

Jsou vzájemně přitahování tak, že zlé přitahuje zlé a činí je zlejším a dobro je přitahováno dobrem, které vylepšuje. Špatné sny nám napovídají, že je potřeba srovnat den před nocí. Srovnat své myšlenky, chování, konání.

Na zlo nepůsobí automaticky dobré

Neexistuje universálně to, že na zlé automaticky působí dobré. Neexistuje tento alopatický přístup automaticky. V UNI jsou tělesa i BYTS přitahovány nebo odpuzovány a to jak v jednotlivinách, tak v celých shlucích. Jedním s určujících rysů jsou síly, ale také tvary – tvarovost. Krásné, tak přitahuje přirozeně krásné dle zákonitosti o harmonii tvarů. Rájem pro úpadek je potom zkaženost a to jak povahová, tak tvarová.

Chování a činy

Není tak důležité ani to jak se chováme, ale to co učiníme, co vytvoříme. Není tolik podstatné být dobrým, ale konat dobro. Je to proměna pasivního dobra v dobro tvorby, aktivní dobro. Je to ne pouze schvalovat dobro a neschvalovat zlo, ale naopak konat aktivně dobro a pobízet k tomu i druhé. Čin je dobrým činem, pokud i jeho cíl je dobrem.

Lidé jsou si podobní jak tvarem, tak uspořádáním. Někdy jsou rozdíly propastné, ale jsme lidé, působíme na sebe tedy přímo i nepřímo.

Ne nadarmo se říká, že hmotný svět existuje pouze pro toho kdo jej vidí. Stejně je to se světem esoteriky, světem inteligence. Je viditelný pouze intelektu tomu otevřenému. Pro ostatní je tento svět v temnotě do které vysílají pouze své úpění a křik z nepochopení.

Fanatismus lidí, kteří se vydávají na upalování esoteriků jako na hon čarodějnic se podobá tlupě s omotaným hadrem kolem hlavy, kolem očí. V esoterice mluvíme o víře s respektem, víra totiž pro nás není automatická, ale má být pro nás odměnou vědění, toho v co směřujeme naše úsilí a práci.

(c) A.R.X. Aegos 2015

Doplnění

I.

Všechny bytosti žijící v nějaké podobě jsou polarisovány k vdechování a vydechování všeobecného života.

II.

Magnetické síly ve třech říších jsou tu proto, aby udržovaly rovnováhu působením protiv.

III.

Elektřina je jen zvláštní teplo, které působí koloběh magnetismu.

IV.

Léky nehojí choroby vlastním působením své substance, nýbrž svými magnetickými vlastnostmi.

V.

Ta která rostlina je buď sympatická některému zvířeti nebo antipatická zvířeti, jenž se s ní neshoduje. Ten který živočich je některému člověku sympatický nebo jinému antipatický. Přítomnost některého zvířete může změnit povahu některé choroby.

Nejedna stará panna by zešílela, kdyby neměla kočky, a bude zcela moudré, bude-li mít vedle kočky také psa.

VI.

Není rostliny, ani hmyzu, ani kaménku, jenž by neměl magnetické moci a jenž by nepodporoval dobrý nebo špatný vliv lidské vůle.

VII.

Člověk má přirozenou moc pomáhat svým bližním vůlí, slovy, pohledem a znamením. Abychom mohli vykonávat tuto moc, je nutné ji znát a v ni věřit.

VIII.

Každá vůle, jenž se neprojevuje znamením, je vůle nečinná. Jsou znamení přímá a nepřímá. Přímé znamení je účinnější, poněvadž je účelnější; avšak nepřímé znamení je vždy znamení nebo činnost, jenž se shoduje s ideou, a tak může uskutečnit vůli. Avšak nepřímé znamení nemá účinku, dokud nelze dát přímé znamení.

IX.

Každé odhodlání k činnosti je magnetickou projekcí. Každé přivolení k činnosti přitahuje magnetismus. Každý čin, snímž souhlasíme, znamená smlouvu. Každá smlouva je zprvu dobrovolným, potom osudným závazkem.

X.

Abychom působili na ostatní a sami sebe nezavazovali, bylo by třeba tak dokonalé nezávislosti, jaká přísluší samému Bohu. Může být člověk Bohem?

Ano, svým spolupůsobením!

XI.

Vykonávat velikou moc, aniž bychom byli úplně svobodni, znamená oddat se velikému určení. Právě proto čarodějník nemůže činit pokání a je nevyhnutelně zatracen.

XII.

Mágova moc se rovná moci čarodějově; jenže mág se drží stromu, když uřezává větev, kdežto čaroděj visí na větvi, kterou chce uříznout.

XIII.

Vládnout vyjímečnými přírodními silami znamená stavět se mimo zákon. To pak znamená, že se vydáváme v utrpení, jsme-li spravedliví, ale propadáme trestu, jestliže spravedliví nejsme.

XIV .

De par le roi défense à Dieu De faire miracle en ce lieu. Z rozkazu králova nesmí Bůh na tomto místě dělat zázraky. Tento nápis je protimyslný zevně. Bezpečnostní řád toho kterého místa je vyhražen králi a dokud je král králem, Bůh nemůže přestupovat jeho bezpečnostní řády. Bůh může vyhodit na hnojiště špatné papeže nebo špatné krále, nemůže se však protivit panujícím zákonům. Tedy zázrak, který se stal buď proti duchovní a zákonité moci papežově nebo proti světské a zákonité moci králově, nepochází od Boha, nýbrž od ďábla.

Bůh ve světě značí pořádek a vládní moc; Satan nepořádek a bezvládí. Proč je nejen dovoleno ale i chvályhodno stavět se na odpor krutovládci? Poněvadž tyran je anarchista, jenž uchvátil moc. Chcete tedy vítězně bojovat se zlem? Buďte zosobněním dobra. Chcete přemoci anarchii? Buďte ramenem vládní moci. Chcete spoutat Satana? Buďte mocí Boha.

Tedy boží moc se v lidstvu projevuje dvěma silami: společnou vírou a nepopiratelným rozumem.

Jsou tedy dva druhy osvědčených exorcismů, totiž rozum a víra. Víra rozkazuje přízrakům, kterých je královnou, poněvadž je jejich matkou, a ony se na chvíli vzdalují. Rozum dechne na ně ve jménu vědy a ony mizí navždy.

Z doplňujících přednášek filosofie emphatiky.

(c) A.R.X.

Prolog

Každý člověk má určité představy, vybavenost STEM (systému), TALT (talentovou) výbavu a další BYTS (bytosti), které jsou člověku nápomocny či k dispozici. Naproti tomu všemu stojí čas, ve kterém pouze malá část lidí dokáže něco s touto výbavou naplnit. Mnohdy se ohlédneme a zděšeně hledíme za sebe v rámci HOM na dílo svého života a cesty. Ty nejkvalitnější odlišuje jedna zásadní věc a tou je, že i přes všechny neúspěchy při ohlédnutí jsou dále za stanoveným cílem svých ambicí. Každý člověk má jak silné tak slabé dispozice. Ty silné obvykle moc nevnímá a díky tomu je často ani nevyužívá, tak jak by měl. Naopak slabé neustále řeší a mnohdy jim věnuje více času a energie než je zdrávo. Svět nepatří nejsilnějším, ale nejpřizpůsobivějším a právě setrvání v psychické lokalitě stále stejného vyrovnaného prostředí způsobuje neefektivitu možností STEM a jeho výbavy. Naopak schopnost změny a využití nových cest nám umožňuje naplno využít silné stránky, které ve starém prostředí jsou téměř zakrnělé. Život se musí žít ne být žit. Máme se měnit, ne se změnit. Nejhorší záležitostí pro schopnost se měnit je upadání neustále do starých kolejí a neefektivního způsobu myšlení a konání...