Proč mi to neměří - telestézie

Telestézie
Druhy problémů při měření, telestézické indikaci. Vyrovnanost implicitní energie je důležitým faktorem. Každé měření spotřebovává energii, u někoho více a u někoho méně. Není-li energie v pořádku buď svým stavem, nebo přísunem, je měření značně ztíženo.
Zobrazen: 2002x   22. 5. 2006, aktualizováno: 19. 5. 2008

Ne vždy se indikátor pohybuje tak, jak by měl. Jak jsme zjistili, mohou k tomu vést rozličné důvody. Naše zkušenosti v této oblasti jsou shrnuty v této úvaze. Proč to neměří? Pro začátečníka je zdrcující pozorovat, s jakou rychlostí zkušení praktici vystudovaní při PannaCz.com pohybují indikátorem a měří celé testy, zatímco on s námahou provede jediné měření. Jako by tohle nestačilo, někdy se někomu stává, že měření nejde vůbec: indikátor se nepohybuje tak, jak by měl. Buď se nehýbe vůbec, nebo jen pomalu, nebo zase příliš rychle, nebo se vyskytne ještě nějaký jiný problém. Začátečník se může domnívat, že měření ještě neovládá a že se to časem zlepší, ale podobné problémy se stávají i pokročilým členům PannaCz.com V této oblasti máme bohužel bohaté zkušenosti, o které bychom se chtěli podělit se všemi, které to zajímá. Je to první pokus systematicky utřídit zkušenosti s problémy při měření a jistě nebude poslední.

Druhy problémů při měření - telestézické indikaci

Indikátor se nehýbe

Nejhorší případ. Indikátor se vůbec nehýbe. Začátečník se může domnívat, zeje to proto, že to neumí, ale pokročilý student už dokáže rozlišit různé pocity, které měření provázejí a pozná, že něco není v pořádku. Tento problém může být způsoben kterýmkoli z bodů uvedených níže.

Indikátor "nebrzdí"

Indikátor se hýbe bez problémů, ale bohužel se nezarazí a bez problémů také naměří afinitu 150 % nebo SOR 60. Podle naší zkušenosti je nejčastější příčinou nedostatečná koncentrace nebo chybné zakódování, které má za následek, že je mozek na chvíli dezorientován a „neví, co se po něm chce". Jiným důvodem může také být nekonkrétnost otázky nebo nejistota, co se otázkou vlastně myslí. Naše zkušenosti nasvědčují tomu, že důvodem může být také patogenita nebo cizí vliv.

Indikátor se pohybuje nestandardně

Toto nemusí být vždycky problém, protože indikátor měří správně, ale měření provází neobvyklý pocit: někdy je to, jakoby na špičce indikátoru bylo na delší niti přiděláno závaží, takže indikátor se nepohybuje plynule, nýbrž po skocích. Jindy zase má člověk pocit, jako by špička indikátoru běhala po zvlněné ploše, jako by během měření skákala nahoru a dolů a pohybovala se ve vlnovce. Důvody pro toto chování nejsou zatím známy.

Indikátor odmítá spolupráci

Indikátor odpoví na každou otázku jasným zdůrazněným ne, otočí se doleva. Jaké ho k tomu vedou důvody, není zatím známo. Je možné, že mozek tak dává najevo, že člověk by neměl měřit, buď proto, že nemá v pořádku implicitní energii, nebo proto, že měřený objekt obsahuje nebezpečně silnou patogenitu.

Co může být v nepořádku

Zde uvádíme, jaké mohou být konkrétní důvody pro problémy při měření. Jsou volně seřazeny podle důležitosti a frekvenci výskytu, ale naše zkušenosti zatím nezahrnují mnoho lidí a je proto možné, že u někoho bude pořadí odlišné.

Nedostatečné soustředění

Často si člověk ani neuvědomí, že není soustředěný, někdy také vidí někoho, kdo měří a přitom si s někým povídá a myslí si, že to musí dělat také tak. To je zásadní chyba. Měření vyžaduje naprostou a úplnou koncentraci, jinak není možno ručit za výsledek. Po celou dobu měření musí být člověk soustředěn na danou otázku, nemůže během měření přemýšlet o něčem jiném. Leckdy se sice stane, že přes nedostatečné soustředění je naměřená hodnota správná, ale to není žádná záruka soustavného přesného měření. Někdy se stane nechtěně, že během měření nějaké hodnoty, zvlášť když trvá dlouho, např. 99/X, člověk nechá myšlenkám volný běh a najednou zjistí, že myslí na něco úplně jiného než na měření. Takové chyby je nutno odbourávat a před vlastním měřením se uklidnit, zapomenout na všechno ostatní a soustředit se na měřenou hodnotu. Čím je měřená hodnota složitěji definovaná, tím větší musí být soustředění, např. „vlastnosti hrdosti bytosti C alter ega realizačního mechanismu mozku" se měří složitěji, než jen „hrdost identity".

Energie a elektrika

Vyrovnanost implicitní energie je důležitým faktorem. Každé měření spotřebovává energii, u někoho více a u někoho méně. Není-li energie v pořádku buď svým stavem, nebo přísunem, je měření značně ztíženo. Je dokonce možné, že mnohé z následujících bodů jsou pouze sekundární a na měření se projevují tím, že sníží E-IM. Důvody pro sníženou E-IM mohou ovšem být i jiné, jako např. únava nebo hlad.

SCHS

Pro měření je důležité, aby stav SORu a CHS na RI byl v normě.

SCHS mozku

Stav SORu a CHS mozku na Rl musí být rovněž v normě. Je-li mozek „odpojen", měření obvykle nefunguje. To je dost častý problém.

RMTM

Realizační mechanismus telestetického měření zahrnuje prsty, držení indikátoru, svaly na ruce i v rameni, RM mozku a jejich správnou činnost. Zde musí být v pořádku SCHS, E-IM, E-EX, ADS.

ADS zvědomování

Informace dodávané mozkem se nejprve musejí zvědomit, k tomu může dojít měřením nebo i bezprostředně. Tato kategorie je tedy velmi důležitá pro průběh i výsledek měření. Jedná se o ADS se zvědomováním všech procesů, které v člověku probíhají v BOSu, BESu i v řízení na všech rovinách. V to je zahrnuta i ADS s telestetickým měřením.

Prostředí

Někdo může být více náchylný na vliv prostředí a okolí. Je-li lokalita v nepořádku, nemá E-IM, TH, TANT, nebo je-li v blízkosti silnější patogenita, mohou nastat problémy s měřením. Stalo se nám také několikrát, že v přítomnosti osoby s kletbou, např. na explicitním osudu, nebylo možné měřit, ale ve vedlejší místnosti to šlo.

Po zásahu

Někdy se stává, že bezprostředně po zásahu pomocí DEM-HU se indikátor nehýbe nebo dokonce odpovídá stále „ne". Příčina je nejistá - buď je to dočasný nedostatek implicitní energie, nebo nevyrovnanost systému do doby, než je výsledek zásahu přejat celým systémem; když se měřené hodnoty právě mění a dostávají do normy, je samozřejmě nesnadné je zrovna měřit.

ANS

Špatný autonomní nervový systém může způsobovat celkovou nejistotu, která se pak projeví i v měření.

Silná patogenita

Někdy se může stát, že při měření objektu nebo osoby se silnou patogenitou nebo kletbou přestane indikátor měřit. To je způsobeno tím, že při měření dochází k určitému kontaktu s měřenou veličinou a mozek se nám patrně snaží dát najevo, že je třeba se mít na pozoru. Už jsme také byli svědky situace, kdy při měření silné KL několika studenty zároveň došlo k něčemu, co vypadalo jako vybuzení této KL, někoho začala bolet hlava, měření přestalo fungovat apod.

Co by vadit nemělo

Na rozdíl od výše uvedených důvodů jsme se setkali s řadou jiných nesrovnalostí, které ale podle našeho názoru měření příliš neovlivňují, nebo nejsou prvotní příčinou problémů při měření: 1. Afinita s indikátorem. Jsou-li ostatní hodnoty v pořádku, musí být možné měřit i s neafinitním indikátorem (nikoli ovšem se špatným!).

Jak si poradit

  • Především je nutno si uvědomit, že výše uvedené důvody mohou sice způsobovat problémy při měření, ale že také vadit vůbec nemusí; jsou lidé, kterým nedělá problémy měřit se sníženým SCHS mozku nebo E-IM. Když je člověk přesvědčen o tom, že bude mít s měřením problémy, pak je také s jistotou mít bude, i když by nemusel. Jakékoli omezení, kterému člověk uvěří, se stává realitou, i když je pouze smyšlené. Proto je důležité, aby člověk nebyl přesvědčen předem, že bude mít s měřením problémy, je třeba naopak k měření přistupovat optimisticky.
  • Jsou-li s měřením problémy, je třeba si na něj udělat potřebný klid a nenechat se vyvést z míry tím, že jiní jsou schopni měřit kdykoli a kdekoli.
  • Měřit pouze kategorie, jejichž význam i způsob měření je zcela jasný. Často slýchám od kolegů: „Tak si to změř!", a přitom se jedná o něco zcela nového, o čem jsem ještě neslyšel, nebo o čem jsem ještě nepřemýšlel a nezakódoval si. Takové měření je pak přímo návodem k problémům. Nové pojmy je opravdu nutno si nejdříve zakódovat a pak změřit na větším vzorku různých lidí nebo předmětů, a to najednou, v přímé posloupnosti. Teprve potom je možné si něco „jen tak změřit" a mít záruku, že výsledek není náhodný a že si člověk nevytváří chybný program.
  • Zakódovat si jen ověřené hodnoty v jejich správném významu a kategorii. Je nutno mít na paměti, že některé hodnoty se mění a v okamžiku kódování už mohou být jiné, než hodnoty původně naměřené a ověřené. Podobnou chybu jsem udělal i já: na „rozcvičku" měření jsem používal hodnoty SCHS několika lidí, které jsem znal a které byly ověřené, bohužel se ale v průběhu času těmto lidem SOR snížil (i když to byly st. AE) a já jsem si tak neustále kódoval chybné hodnoty.
  • Když indikátor nebrzdí, je třeba si zakódovat mezní hodnotu.
  • Není-li výsledek měření jedné hodnoty přesný, indikátor se zastaví na půlce cesty nebo ukáže různé hodnoty při opětovných měřeních, je dobré hodnotu měřit shora i zdola. Než se měření ustálí, zjistíte v těchto dvou hodnotách často rozdíly, i když se zdá, že každé z těchto dvou měření probíhá s naprostou jistotou. Při opětovném měření se tyto dvě rozdílné hodnoty obvykle přiblíží a nakonec splynou na hodnotě správné.
  • Když měření nefunguje a k dispozici není nikdo, kdo by pomohl či změřil, kde je problém, je třeba improvizovat. Někdy pomůže změnit místo, polohu, projít se, otevřít okno, na chvíli spočinout se zavřenýma očima a přát sobě i svému měření zdraví a sílu.
Z materiálů telestézické společnosti PannaCz.com
Edice pannacz.com

 
diskuzní
fórum
Diskusní fórum k tomuto článku není aktivováno.

 Poslední aktuality